Fantastická čtyřka byl první superhrdinský tým, který se u Marvel Comics dočkal vlastního komiksového sešitu. Stalo se to v listopadu roku 1961 a jeho autoři byli Stan Lee a Jack Kirby. Mr. Fantastic, Invisible Woman, Human Torch nebo The Thing připravili půdu pro pozdější X-Meny nebo Avengers.
Od druhé půle šedesátých let do roku 2010 vznikly podle komiksových předloh s touto partou čtyři kreslené seriály. Jejich cesta na filmové plátno však byla kvůli licenčním právům mnohem složitější. V roce 1994 vznikl americký nízkorozpočtový film The Fantastic Four, který ale nikdy nebyl uveden v distribuci a šířil se pouze pirátsky.
Práva se přesunula k 20th Century Fox, kteří je mají dodnes. V jejich produkci vznikl v roce 2005 i první oficiální celovečerní film, který se o dva roky později dočkal pokračování s podtitulem Silver Surfer. Oba díly na sebe při zhruba stomilionových rozpočtech a třísetmilionových tržbách vydělaly, ale jejich režijní uchopení rutinérem Timem Story udělalo této látce službu spíš medvědí.
Snaha odlišit se od předchozích adaptací
Není se proto čemu divu, že se Foxové rozhodli tuto značku restartovat. Zvlášť za situace, kdy se opět blížila doba, kdy na ni Foxům vyprší licenční práva. Reboot této série se rozhodli svěřit do rukou třicetiletého talentovaného amerického režiséra Joshe Tranka, který před třemi lety zaujal levnou (12 milionů dolarů) a přitom výdělečnou Kronikou, v níž si nápaditou formou pohrál se superhrdinskými archetypy. Do komiksového žánru vnesl všednodennost a natáčení z pohledu jednoho z protagonistů.
Ke spolupráci na restartu F4 přizval scenáristy Jeremyho Slatera (Vzkříšení démona) a Simona Kinberga, který má na svém kontě filmy jako Mr. & Mrs. Smith, Sherlock Holmes nebo X-Men: Budoucí minulost.
Společně s nimi se pokusil odlišit od předchozích dvou filmových adaptací. Už ve stadiu příprav sliboval, že jeho podání bude oproti nim i současné marvelovské produkci mnohem psychologičtější, realističtější, temnější a hutnější. Ne tak temné jako Nolanův Batman, ale zkrátka něco na pomezí mezi režisérovou předchozí Kronikou a Raimiho Spider-Manem. A že více než ke komedii bude jeho film žánrově inklinovat k dramatu.
Důraz na postavy
Toto opravdu dodržel. Důraz položil na postavy, které se jen obtížně identifikují se svou jinakostí. Okolnosti, za nichž k tomu dojde, jsou pozměněny. Už nejde o objevitelský let do vesmíru, související s dobovým soupeřením o to, která ze dvou supervelmocí v něm bude jako první, ale o transdimenzionální teleportaci, již mladí hrdinové podniknou na vlastní triko.
Nechtějí totiž, aby jim jejich nápad s teleportací ukradla vláda a NASA a zneužila jej ve svůj prospěch. Namísto oslavování pionýrského ducha Ameriky na poli objevování vesmíru tu tak máme dospívající, kteří jsou se systémem v konfliktu.
Změna nastává i ve věku hrdinů. Nejde o racionální vědce, ale o teenagery, kteří se díky svému vědeckému zájmu cítí vyděleni ze společnosti. Po proměně tělesných schránek se obtížně sžívají i sami se sebou, což přispívá k jejich labilitě. V tomto se hrdinové F4 velmi blíží těm z Kroniky, kteří také čelili silám, jež je přesahují.
Všechny tyto změny, jež vycházejí z pozdějších komiksových sérií s názvem Ultimate Fantastic Four, můžeme v rámci modernizace série přijmout a přivítat. I to, že jedna postava (Johnny Storm) zde změní rasu. Je to černoch, který má nevlastní sestru Sue, již rodina adoptovala a která pochází z Kosova.
Teleport do jiné dimenze
Problém tohoto filmu vězí někde jinde a nejvýstižněji by se dal popsat tak, že režisér neumí hospodařit s časem a rozvrhnout si stavbu vyprávění tak, aby to celé nepůsobilo jako jedna dlouhá expozice, k níž se v závěru přidá povinný akční střet.
Děj začíná v dětství geniálního chlapce Reeda Richardse (v pozdějším věku Miles Teller), který se už na základní škole pokusil sestavit teleportační zařízení. Na malém městě se přátelí s Benem Grimmem (Jamie Bell), který sdílí jeho vědecký zájem, jen nemá takovou mozkovou kapacitu jako on.
Na středoškolské olympiádě si Reedovy práce všimne Dr. Franklin Storm (Reg E. Cathey), který jej pozve do Baxterova institutu. Zde ho seznámí se svými dvěma dětmi, Sue (Kate Mara) a Johnem (Michael B. Jordan), který se ale spíš vyžívá v automobilovém závodění. A také se zaměstnancem institutu, nadějným, ale povahově problematickým vědcem Victorem Von Doomem (Toby Kebbell).
Reedovi se s pomocí jeho mladých kolegů podaří zprovoznit plnohodnotný teleport do jiné dimenze, který má přispět k tomu, že se podaří objevit nové zdroje pro skomírající planetu Zemi. Když se dozvědí, že jejich vynález chce první vyzkoušet NASA, rozhodnou se ho bez povolení použít sami.
Zdánlivě přívětivá krajina v paralelní dimenzi se ale pro ně velmi záhy změní v horkou půdu pod nohama, v níž se Victor utopí v erupčním zeleném slizu. Zbylé čtveřici se podaří vrátit zpět na Zem, ale s jejich tělesnými schránkami se začnou dít opravdu fantastické věci.
Nevítaná proměna
Reed (Mr. Fantastic) získá schopnost elasticky natahovat, kroutit a napínat své tělo do nelidských tvarů a délek. Sue (Invisible Woman) najednou umí vytvářet silová pole a ohýbat světlem tak, že stává neviditelnou. Johnny (Human Torch) létá a ovládá oheň, vycházející z jeho těla, v důsledku čehož se mění v hořící pochodeň. A z Bena (Thing) se stal kamenný obr s nadlidskou silou a odolností. Právě on se se svou proměnou sžívá nejhůř, což vede k jeho výbuchům hněvu i sebelítosti.
Kutilské experimenty malého Reeda, který v podobně uzavřeném Benovi najde nadšeného parťáka pro své vynálezy, mají v sobě nádech klukovských spielbergovských dobrodružství, plných badatelské euforie. Po přesunutí se do výzkumného ústavu dochází k sestrojení přístroje na teleportování do jiné dimenze a pak přípravy na odlet do ní.
Postavy se přitom poznávají a my se dozvídáme něco o jejich motivacích, přáních i traumatech, s nimiž bojují. Herci působí sympaticky, ale musíte přijmout, že teenagerskou naivitu, vzdor či romantické pnutí tu ztělesňují aktéři, kterým je kolem třiceti a nikoliv kolem dvaceti, kolik má asi postavám být.
Tato expozice trvá do poloviny filmu, kdy konečně dojde k onomu výletu do paralelní dimenze. Ten je odbyt poměrně krátce, aby se pak režisér zaměřil na traumata, spojená s vystřízlivěním z badatelské mise. Nově nabité schopnosti jsou totiž pro všechny zúčastněné spíše děsivé a bolestné než aby je vnímali jako přínos. Ale zkuste se vžít do hrdinů, kteří mají najednou o několik metrů delší nohy nebo se proměňují v hromadu kamení. Co to asi udělá s jejich psychikou?
Chybí interakce s okolním světem
A zde leží další kamen úrazu tohoto vyprávění. Režisér místo toho, aby nám přiblížil, jak se svými schopnostmi naučí postupně žít i jak je začnou využívat, tak radši poskočí v čase o rok, kdy už jsou s nimi nějak srovnaní.
Nedochází tak k interakci s okolním světem, což by každý jiný režisér superhrdinské podívané využil. Postavy se svými nově nabitými schopnostmi zůstávají uzavřené v prostředí tajného výzkumného zařízení americké vlády, kde se je snaží vypilovat k dokonalosti. Což značně odporuje tomu, že se zprvu bránily proti svému využití pro vojenské účely.
Opět staví bránu do jiné dimenze, která by jim tentokrát pomohla získat jejich předešlé životy. Stmelování týmu v této fázi ale spíš hapruje. Nakonec je ke společné akci vybudí až hrozba Victora Van Dooma, který zázračně přežil, ale rok v jiné dimenzi ho značně poznamenal. Jako Dr. Doom chce zničit celou Zemi, přičemž jeho motivace k tomuto aktu nejsou uspokojivě vysvětleny.
Trochu to působí, že režisér dostal od studia pokyn, že ve filmu by čtvrt hodiny před koncem měla už konečně být nějaká akce a tak ji tam jako úlitbu dá. Její charakter se ale neliší od zbytku filmového vyprávění. Je příliš přímočará a uspěchaná ve svém provedení. Svým digitálním lookem nezapadá do celkového komorního ladění snímku, i když představuje nezbytné vyústění událostí, které se zvrtly.
Spor režiséra se studiem
Spory, kdo může za to, že Fantastická čtyřka vypadá tak jak vypadá, se staly součástí internetových diskuzí i vzájemných obvinění ze strany režiséra a studia. Přiživil je sám režisér filmu, který na svém tweetu den před premiérou zveřejnil zprávu v asi tomto znění: „Před rokem jsem měl fantastickou verzi. A získala by nadšené ohlasy. Vy ji zřejmě nikdy neuvidíte. To je bohužel realita.“
Záhy ji odstranil, ale to už začal příběh „osobitý režisér versus studiový systém, který mu zmrzačil film“, žít na sociálních sítích a jinde svým životem. Začaly se objevovat zprávy, že režisér chodil na plac nepřipravený nebo pod vlivem všelijakých omamných látek, na druhé straně pak ty, že studio režisérovi vzalo film před dokončením, které za něj dodělal někdo jiný.
Jaká je pravda se nikdy asi úplně nedozvíme, každopádně tento krok, kdy studio angažovalo režiséra, který má na svém kontě jen jeden nezávislý hit, tentokrát nevyšlo. Colinu Trevorrowovi se to s Jurským světem podařilo, když celosvětově na tržbách vydělal 1, 4 miliardy dolarů, Josh Trank pohořel.
Otevírací víkend s 30 miliony při rozpočtu 120 milionů dolarů je hodně za očekáváními, ale mohou to dohnat celosvětově tržby a prodej DVD a Blu-Ray nosičů. I tak to bude mít režisér, o němž se uvažovalo, že natočí jeden ze spin-offů Star Wars a restartovanou Fantastickou čtyřku rozšíří na trilogii, hodně těžké. Kousavé poznámky na adresu studia, které ho zaměstnává, se neodpouští a jsem docela zvědavý, jestli se ještě někdy k podobné produkci vrátí.
Příliš zapouzdřený v sobě
Nelze ale vše svalovat na studio. Pokud chtěl režisér opravdu naplnit svou vizi a ukázat onu bouři emocí, kterou v člověku vyvolá, když se najednou změní v nějaké monstrum, měl ji dotáhnout do konce. Protože takto nás v předlouhé expozici, která působí jako pilotní film k seriálu, který nebude nikdy natočen, seznamuje sice s postavami, ale neumí jim dát patřičnou hloubku. Jejich charakteristiky se odvíjí v až příliš obecných zkratkách, uzpůsobených podívaným pro teenagery.
Tyto postavy jsou většinu filmu zavřeny v nějaké podzemní místnosti, kde sestrojují onen přístroj na cestu do jiné dimenze. Mohla by se z toho vytěžit buď slušná ponorková nemoc, nebo by to naopak mohlo přispět k stmelení celého týmu. K prvnímu se ale režisér neodvažuje a druhé mu nevychází.
Když už v závěru dojde k akci, její charakter je takový, jako byste Davida Cronenberga s jeho vybuchujícími hlavami zasadili do digitálních omalovánek, na něž jste si předchozím komorním laděním filmu celou dobu šetřili.
Celý film ze všeho nejvíc připomíná promarněnou příležitost, z níž nemá asi nikdo radost. Režisér, studio, herci, kteří se snaží i diváci. Jsou na něm vidět umělecké ambice, jež režisér do celého projektu vložil, ale které nebyly naplněny. Buď měl být film minimálně o půl hodiny či více delší a mělo v něm dojít ke kompaktnějšímu propojení vztahové a akční složky nebo měl být ponechán ve svém komorním ladění.
V této podobě bude pro většinového diváka málo zábavný a příliš zapouzdřený do traumat, jež ústředním superhrdinům přineslo jejich setkání se silou, která změnila jejich životy. K slibovanému sequelu určitě dojde, ale jsem docela zvědavý, jak se s odkazem prvního filmu vyrovná. Jedno je jisté, o dušezpyt superhrdinů v něm určitě nepůjde.
Fantastická čtyřka
- Žánr: komiksová adaptace
- Původní název: The Fantastic Four
- www.fantasticfourmovie.com/
- USA 2015
- Scénář: Simon Kinberg, Jeremy Slater, Josh Trank
- Režie: Josh Trank
- Hrají: Miles Teller, Kate Mara, Michael B. Jordan, Jamie Bell, Toby Kebbell, Reg E. Cathey, Tim Blake Nelson, Mary Rachel Dudley, Don Yesso, Anthony Reynolds
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 13. 08. 2015
Hodnocení filmu: 4/10