27. a 28. srpna proběhne v areálu letního kina v Mikulově hudební festival MikuLOVE. Svojí dramaturgií, podtitulem Festival nepopulární hudby i označením jako 20. ＋ 1. ročník naváže na dvacetiletou tradici festivalu Eurotrialog, který do své smrti v roce 2019 pořádal na stejném místě hudebník, promotér, fotograf a dobrá duše alternativní hudby Romek Hanzlík.
Festival Eurotrialog založil Romek Hanzlík v roce 1999. Zatím poslední, dvacátý ročník, proběhl v roce 2018. Další léto se festival neuskutečnil z důvodu Romkova úmrtí, v roce 2020 pak neproběhl z důvodu koronavirové pandemie. Proto se letošní ročník označuje za 20. ＋ 1. - jako symbol pokračování i začátku s novými pořadateli Petrem Pošvicem a Radimem Svatoněm, spolupracovníky a přáteli Romka Hanzlíka.
Dramaturgem letošního programu se stal Romkův dlouholetý přítel a kolega z kapel FPB a Už jsme doma Miroslav Wanek. Festival pod jeho „taktovkou” nabídne během dvou dnů na několika scénách v příjemném parkovém prostředí amfiteátru a na dalších místech ve městě skoro tři desítky kapel a hudebníků.
Brněnská alternativní scéna
Sobotní program vyvrcholí koncertem Tata Bojs, kteří pořád vypadají jako mladíci a stejně energicky i hrají, ačkoliv se na hudební scéně pohybují už 33 let. Za domovskou skupinu mikulovského festivalu můžeme považovat Už jsme doma. V Česku nenajdete mnoho kapel, které by šlo tak těžko zařadit. Hudba Už jsme doma je punkově divoká, naléhavá, zároveň kompozičně náročná a do detailu propracovaná.
Historie kapely Zuby nehty se začala psát před neuvěřitelnými 40 lety. Tehdy se zformovala kapela Plyn, posléze Dybbuk a následně Zuby nehty. Jaký kus cesty tahle téměř výlučně dámská kapela s hravou i bolestnou poetikou, typickými vícehlasy, dechy a slovními hříčkami v textech, ušla, můžete slyšet na nové desce Srdce ven, která vyšla letos. Kultovní, vampirpopová, lynchovská. Taková přízviska si vydobyla bratislavská formace Tornádo Lue kolem uhrančivé zpěvačky Jany Tóthové, jež zpívá povětšinou česky.
Skupina Dunaj vznikla v Brně v roce 1986 a formovala nejen brněnský alternativní rock. Svou činnost ukončila v roce 1998 po předčasném skonu frontmana Jiřího Kolšovského. Když se hudebníci Dunaje po letech v roce 2018 sešli při natáčení filmu Dunaj vědomí, našli znovu chemii, která je dříve spojovala. Přeskočila jiskra, a skupina se rozhodla obnovit činnost.
S Dunajem je personálně spojena i kapela Boo. Založil ji kytarista této alternativní legendy Josef Ostřanský, a i když po několika letech přerušila činnost, dnes opět tvoří a nahrává. Během karantény dokonce ze čtyř evropských zemí, kde se jednotliví členové zdržovali.
Ty Syčáci jsou další brněnská parta kolem Petra Váši, jejímiž největšími devízami jsou nekompromisní, ostrý styl a vytrvalost ve ztvárňování vlastních představ. Co platilo pro fyzického básníka Vášu, platí i pro kapelu: nepřizpůsobuje se žánrům, ale sama si je vytváří.
Skupina Budoár staré dámy vznikla v roce 1998 a je považována za pokračovatele tradic brněnského alternativního rocku. Jejich styl je snadno rozpoznatelný díky energickému dívčímu zpěvu, nakažlivým melodiím, poetickým textům a neobvyklému ohýbání českých slov.
Generačně mladší je trio Ponk, které vzniklo v Brně v roce 2013. Přestože jeho členové prošli klasickým hudebním školením a posléze hraním ve folklorních kapelách, snaží se ve své tvorbě přiznat i další sobě vlastní hudební styly jako například rock, blues či jazz.
Žánrová pestrost
Běsné, politické i intimní jsou písně básníka a hudebníka Jakuba Čermáka, ověnčeného v posledních letech dvěma nominacemi na cenu Anděl. Čtvrt na smrt je kapela básníka a hudebníka Jana Vacíka. Aby se vyhnula složitému procesu žánrového zařazení, vymyslela si vlastní - nefolk, ale jistě si všimnete vlivů post rocku, punku či alternativního rocku.
Jiří Schmitzer je známý herec, držitel čtyř Českých lvů a také vtipný a nonkonformní písničkář. Jarda Svoboda je zpěvák, textař, skladatel a výtvarník, známý hlavně jako frontman kapel Otcovy děti a Traband. Nyní vystupuje převážně sám se svou kytarou, takto dorazí i na mikulovský festival.
Vladivojna La Chia připravila společně s kytaristou Petrem Uvirou křehký program pro dvě akustické kytary a dva hlasy. Jedná se o speciální dramaturgii a citlivý výběr z Vladivojnina autorského repertoáru, obsahující spíše niternější písně. Jana Kozubková je umělkyně mnoha talentů. Herečka, rozhlasová moderátorka, skladatelka, ale především vynikající zpěvačka. Své poetické písně na pomezí folku a šansonu doprovází hrou na kytaru a používáním efektů.
Táborská skupina Kalle, již tvoří hudební i manželská dvojice Veronika a David Zemanovi, vystupuje od roku 2013. Jejich prvotina Live from the Room obdržela cenu Anděl v kategorii alternativa. Druhé album Saffron Hills dvojice vydala po třech letech. Kalle na ní své intimní pojetí slow-core dotáhli do dokonalosti a k další ceně Anděl 2017 se jí podařilo ještě přidat cenu hudební kritiky Apollo..
The Atavists jsou ovlivněni styly surf a stoner. Středobodem kapely je frontman Adam Krofian se svým barytonem v hrdle a ničivými kytarovými linkami. The Atavistst získali dva Anděly a předskakovali kapelám jako Biffy Clyro, Muse nebo Skunk Anansie.
Khoiba ve své hudbě propojuje zvuk elektroniky a melodických kytar, které v kombinaci s downtempovou rytmikou tvoří výjimečnou atmosféru. Khoiba sama popisuje svůj styl jako „atmosferický pop, plný melancholie a pozitivních emocí“.
Legendární ústecká kapela Houpací koně s Jirkou Imlaufem v čele letos po dvaceti letech bohužel oznámila, že si načas dávají pauzu. Na Festivalu MikuLOVE tak máte jedinečnou možnost vidět jeden z jejich posledních koncertů v omezené sestavě (Jirka, Pavel, Viktorie).
Vedle známých jmen se na festivalu představí i ta, která mohou příjemně překvapit. Například formace 100% FrREEDOM, hrající ve složení jedna basa a dvoje bicí. Dále dvojice Není němý, jejíž styl by mohl být považován za experimentální ambient. Punk šansonová skupina Přetlak větru nebo mezinárodní skupina výtvarníků a hudebníků Mamapapa banda, jejíž hudba obsahuje prvky ugrofinského a balkánského folklóru, slovanských měšťanských šlágrů a punku.
Festival MikuLOVE má ve svém názvu zvýrazněno slovo LOVE, tedy láska a nejde jen o slovní hříčku. „Je to symbolické vyjádření ducha celého festivalu, který je o lásce k hudbě, ale i o lásce mezi lidmi, o toleranci, hledačství, o respektu k ostatním a hlavně o fantazii bez limitů, o nekonečném objevování,” dodávají oba současní pořadatelé.
MikuLOVE 2021