První sezóna Halo začala slibně. Hráči dostali svého Master Chiefa, ti nepolíbení klíčovou herní sérií na Xboxu zase postupný úvod do světa elitních jednotek Spartanů převyšujících ostatní vojáky svými schopnostmi i doslova výškou o hlavu.
Halo není přitom jen standardní střílečka z pohledu první osoby. Postupem času se v rámci her i samostatných knižních sérií vybudoval sci-fi svět s propracovanou historií, klíčovými postavami a zákonitostmi. Bohužel první série si to u fanoušků hodně pokazila zbytečným vymýšlením nového a ignorováním zavedeného.
Druhá osmidílná sezóna, která nyní 8. února startuje dvěma díly na Skyshowtime, se snaží o návrat ke kořenům. Kompletní výměna tvůrců určitě seriálu prospěla. Úvod prvního dílu je jak vystřižený z herní mise, byť bohužel CGI animace běhajících postav odpovídá spíš staré počítačové hře než modernímu filmu. Velký díl traileru je právě z této úvodní předtitulkové části. Akce je ale dál dávkovaná jen opatrně (většinu vidíte v traileru) a děj vyplňují dlouhé rozhovory postav. Viděl jsem už první čtyři díly z druhé série, které se podobně jako v příběhu hry Halo Reach věnují zkáze klíčové planety. Jen tady samozřejmě už existuje Master Chief a rozjetý příběh z první sezóny.
Příběh oproti první sezóně působí ukotvenějším dojmem, ale pochopitelně musí pracovat s už rozehranými figurkami, takže se občas vrací postavy, bez kterých byste se klidně obešli. A pokud skalní fanoušci vytýkali seriálovému Master Chiefovi, že vůbec sundává helmu natož celé brnění, ve druhé sezóně je v plné impozantní zbroji jen pár chvil a navíc klíčovou a dlouhou bitvu ke konci čtvrtého dílu absolvuje zcela bez brnění a helmy.
Nevím, jestli se tvůrci chtěli až tak vyhnout srovnávání s Mandolorianem, nebo si Pablo Schreiber, hrající Master Chiefa, smluvně přál hrát tzv. na ksicht. Ale ve chvílích, kdy scéně dominuje impozantní Master Chief v propracované zbroji a všem okolo ukazuje své bojové superschopnosti nebo naopak cíleně sází suché hlášky, vidíte, že to funguje i bez sundávání helmy.
Je dobře, že Skyshowtime vypustí první dva díly druhé sezóny současně. Po prvním bych neměl nějak chuť čekat týden na další, ale druhý mne už navnadil na to, co bude následovat. Pokud tedy přemýšlíte, zda dáte druhé sezóně Halo šanci, rozhodujte se až po prvních dvou dílech.
Už od prvního dílu je ale patrná úsporná výprava a natáčení hlavně ve Volume na malé ploše obklopené promítaným okolím. Kamera je tedy klaustrofobicky hodně utažená a málokdy zabírá postavy z větší dálky. Velmi snadno také rozeznáte rozdíl mezi reálnými postavami a jejich podivně hopsajícími CGI ekvivalenty.
Brnění a helma Master Chiefa vypadá stále skvěle, úhlavní nepřátelé známí jako Covenant se také dobře překlopili z počítačové hry a uvidíte i jejich kultovní zbraně či štíty ze silového pole. Když se na obrazovce něco děje, vypadá to dobře, jen se ale obávám, že to fanouškům herní série stačit nebude, a v těch hrou nepolíbených to zase nedokáže vzbudit potřebný zájem.
Druhá sezóna Halo na mne po zhlédnutí první poloviny působí utaženějším přímějším dojmem jak ta první. Je tu vidět posun více k hernímu příběhu, odbočky nejsou tak časté (ale nadále zbytečné) a víc se děj soustředí na Master Chiefa, byť spíše na jeho niterné pocity a život mimo pancéřovanou uniformu.