ů  |  15. 12. 2014 06:33

"Že o vyšší kvalitu zájem roste potvrzuje fakt, že v září 2014 poprvé v historii Hi-Res Audio obsah představoval více než polovinu z celkových výnosů z distribuce hudby. "To jen čeští Pepíci stále vykládají, že nelze poznat rozdíl oproti MP3.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
NOWOCAYN  |  15. 12. 2014 08:31

Českı pepíci dajú viac a svoje uši, než na psychoakustiku.... Stav sa, že 99% ľudí čo si kúpia HI-RES albumy, by v slepom teste medzi HI-RES a 320kbps CBR MP3 pohorelo.
Možno by ich ale bolo "len" 95%.... Pri zostave za pol milióna či milión Kč .... ALE KTO Z NICH (čo si kupujú HI-RES albumy) TAKÚ MÁ !????....

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
ů  |  15. 12. 2014 16:25

Rozhodně to poznat je, a to u sluchátek od cca 4000,- Kč a na repro za pár cca 10 tisíc. Kdo si to pouští na Geniusech, tak asi opravdu rozdíl nepozná. Ale i na zvukové kartě která stojí 1500 a víc, to poznat je, kdo to neslyší, tak to slyšet nechce!

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  15. 12. 2014 16:37

tak určitě

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
kamilo  |  16. 12. 2014 19:04

kto aj na priemernej zostave nerozozná Hi-res oproti CD tomu nepomôže ani zostáva za milión, kto áno ten po CD a MP3 už nikdy nestiahne, alebo len V tom prípade že inú možnosť nemá...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  17. 12. 2014 11:57

tak určitě

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Jan  |  18. 11. 2018 16:49

Jde vidět, že jste nikdy neslyšel hudbu ve vysokém rozlišení, při vhodném audiu rozdíl bezpečně poznáte..

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Figut  |  15. 12. 2014 11:43

Móda + placebo podle mě.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Figut  |  15. 12. 2014 11:54

Zapomněl jsem dodat "kecy" neboli marketing.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  15. 12. 2014 11:51

nádhera, nejdřív jeden takový blábol na iDnesu, teď zas tady jojo, jen si lidičky kupujte 24/192. však my potom zase vymyslíme něco nového, "lepšího" a donutíme vás koupit si to samé zase znovu. proč se namáhat točením desek, když můžeme dokola recyklovat jednu a tu samou, jen pokaždé v jiném, "lepším" rozlišení B-]nevím, dočetl jsem to k té části, že CD se svými 16bity/44,1khz je nekvalitní médium a zbytek ani nemá cenu číst. pokud se musí v článku okatě lhát, jedná se jenom o prázdnou agitku. v tomto případě vskutku goebbelskovskou.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  15. 12. 2014 11:56

tak jsem to přeci jen proletěl a musím se omluvit autorovi - nejedná se o goebbelsovskou agitku zbytečného hi-res audia, ale o "kvalitně" napsaný PR článek Sony. a musím říct, že je lépe napsaný, než to PR na iDNesu, na druhou stranu tady ta reklama na Sony mnohem víc bije do očí. no, my praví audyjofylové na nějaké Sony kašleme a audiolamy ať si se svými penězy dělají, co chtějí.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  15. 12. 2014 11:57

fuj ta hrubka, "penězi" samozřejmě

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
kamilo  |  16. 12. 2014 19:06

Ak si vyskúšal a nepočuješ rozdiel tak ťa úprimne ľutujem, ak nevyskúšal tak tiež...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
partizann  |  17. 12. 2014 06:50

Ja si tiez myslim ze 98% ludi na svojej domacej/prenosnej aparature nedokaze rozlisit flac 24/192khz vs 16/44khz. (overit to ide lahko - downsamplujte si neaku hi-rez nahravku na CD kvalitu a urobte si ABX test, a identifikujete X aspon 7 z 10 pokusov)
Ano na niektorych DAC prevodnikoch pocut rozdiel prehravania 16/44 voci inym sample ratom, ale to ma vo vela pripadoch na svedomi pouzity DAC + vystupne obvody a nie nahravka - o tom ci mate takyto DAC alebo zvukovku sa da presvedcit v celku lahko - zapnete si resampling tej istej 16bit/44khz nahravky na vyssie rozlisenia (SOX resampler ma v celku slusnu kvalitu).
Nastastie to nie je vzdy vsetko hoax, a obcas tie Hi-Rez nahravky su aj trocha kvalitnejsie zmastrovane (alebo minimalne inak) ako CD verzie.
Tymto netvrdim ze nie je ziaden rozdiel medzi 44 a 192khz, ale vdaka tej vzorkovacej frekvencii je hlavny rozdiel zvecsa len v lepsom podani priestoru a rozlozenia nastrojov a ich definicii, no velka vecsina ludi, co pouzivaju stuple za 20eur a kadeake lacne prehravace ani netusi ze tam ten priestor v nahravke je aj zachyteny...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Dalibor  |  16. 01. 2015 22:22

S tímto souhlasím, HiRes je supr věc, ale zdaleka ne všechny nahrávky. zdaleka ne všechny aparatury a zdaleka ne všichni posluchači by to dokázali ocenit. Pokud je HiRes taková výhra, tak mi uchazí fakt, proč řada audiofilů a milovníků hudby doteď fungovala na CD přehrávačích (16/44) a nepoužívala výhradně a pouze vinyl... Ať už ten přehrávač je jakýkoliv, stále má na zdroji 16/44 a to nezmění. Kdyby to jenom otevřelo uši široké veřejnosti, aby začala vyhledávat a chtít lepší kvalitu. Dokud se tohle nezmění, zůstane benefit HiRes audia jen v rukách těch, kdo jej dokáží využít/ocenit. V tuto chvíli zlomek lidí skutečně ocení kvalitu, větší část z toho bude čerpat placebo efekt a zbytek buď nebude brát zřetel nebo začne pokrok z části ignorovat.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  17. 12. 2014 16:11

tak určitě

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vojtěch Kulhavý  |  16. 12. 2014 09:06

Ano ano, škoda, že autor článku nemá tušení o čem píše. Pokud má autor aspoň trochu sebeúcty, mohl by si nastudovat Shannonův teorém. Studiové nahrávky snižují svojí kvalitu z jednoho prostého důvodu: nikdo na světě není schopen vzhledem k nedokonalosti lidského sluchu odlišit 44,1kHz nebo 48kHz od 96kHz nebo výše. Tyto zvukové homeopatika nemají absolutně žádnou prokazatelnou výhodu. Přiznejte se, dokážete v blind testu rozpoznat od sebe "hi-res" od "low-res"?
Alespoň jeden poloodborný článek, který snad nezpůsobí bolest: http://xiph.org/~xiphmont/demo/neil-young... ...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
kamilo  |  16. 12. 2014 19:27

Až na to že 192 KHz nehovorí o max. dosiahnutelnej frekvencii ale o vzorkovacej frekvencii, pri CD sa ukladá 44100 krát 16 bitová vzorka, pri Hi-res 192000 (96000) krát 24bitová vzorka. A platí čím je vyššia vzorkovacia frekvencia, tým kvalitnejší zvuk získame. Podobná problematika je napr. aj s farbami. Donedávna všetci tvrdili že 8-bitové farby stačia, na vyvrátenie tejto teórie stačí ak na monitore zobrazíš prechod (gradient) v sivej farbe a zistíš že nie je plynulý ale má rozoznateľné skoky, presne rovnaké ako zvuk na CD, kde je typickým prejavom tejto "skokovitosti" zvuk činelov.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vojtěch Kulhavý  |  17. 12. 2014 08:06

Holínky a hodínky jsou to samé protože se obě natahují. Pokud mám pokračovat v analogii, tak například doporučuji zajít do kina na film obohacený o infračervenou a ultrafialovou projekci, jedině tak uvidíte film přesně jako v realitě...
16 bitů znamená u nahrávky hlasitost v rozmezí -32768 až 32767 hlasitosti, čemuž odpovídá SNR 96dB. Přijde mi absurdní tvrdit, že dokážete skutečně využít takového rozsahu, je to prostě mimo schopnosti lidského sluchu. To samé jako slyšitelnost frekvencí nad 20kHz.
Daleko vyšší smysl má soustředit se na kvalitu nahrávky a reprodukce. Investice do soustav s hires 192kHz 24bit mě přijde vyhození peněz.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
partizann  |  17. 12. 2014 09:48

SNR a dynamicky rozsah je pri CD dostatocny ak berieme zvuky plnej linkovej urovne, ale ak hra vecsina zvukov ani nie pri 1/4 urovni z max., uz tam mas len nieco cez 8000 urovni, a ak ktomu este pouzivas softwarovu regulaciu hlasitosti, ktoru mas pri beznej posluchovej hlasitosti napr. tiez na 1/4, tak uz mas na prenos zvuku cez zvukovu kartu len okolo +/-2000 urovni a to uz je oproti 32000 daleko menej a na niektore jemne detaily je to uz dost malo. Tu napriklad dostava uplatnenie prenosu audia v 24bit.
A co sa tyka vzorkovacej frekvencie, clovek pocuje len do cca 20kHz (perioda 50us),
ale mozog rozoznava casove (fazove) rozdieli medzi lavym a pravym uchom aj mensie ako 10us - toto nam umoznuje v beznom zivote lokalizovat zdroje zvuku. A na prenos tychto lokalizacnych detailov nam treba min. 100khz (perioda 10us ) ak chceme reprodukovat tieto informacie verne (co je/bol primarny ucel HI-FI).
Samozrejme u lacnych zdrojov zvuku ktore maju samy o sebe intermodulacne a fazove skreslenia pri 5 a viac tonoch aj cez 10%, je toto rozlisenie uplne irelevantne.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vojtěch Kulhavý  |  17. 12. 2014 19:59

Faktem zůstává, že na světě neexistuje jediný člověk, který by byl v blind testu prokazatelně schopen odlišit 16bit od 24bit, nebo vzorkovací frekvence výše než 48kHz. Porovnání s homeopatikama je namístě, myslíte-li si, že hires je lepší, budete to tak pociťovat, ale jde jen o sugesci, nikoliv o to, že slyšíte něco jinak / lépe.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
partizann  |  18. 12. 2014 13:39

16bit vs 24bit je vo vecsine HiFi, kde sa nepouziva softwarova regulacia hlasitosti, tazke odlisit, to je fakt. Ale ako som spominal, ma to vyznam hlavne pri prenosnych zariadeniach kde sa SW regulacia hlasitosti pouziva velmi casto.
Ale s tym nesuhlasim ze vzorkovacia frekvencia vyssia ako 48kHz je nepotrebna. Boli rozne ABX testy na diyaudio.com, head-fi.org a aj a dalsich strankach, kde vela ludi zo slusnejsou aparaturou rozlisili aspon 8 z 10 pokusov ci ide o Hi-Rez alebo nie.
Samozrejme v tych nahravkach islo vecsinou o orchester alebo inu narocnejsiu hudbu ktora bola velmi kvalitne nahrata. Cize sa to s homeopatikami porovnavat neda, kedze to bolo robene ako slepy ABX test a tym padom o ziadnu sugesciu ist nemoze.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
blablabla  |  18. 12. 2014 13:55

"Boli rozne ABX testy..."tak určitě B-]

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
partizann  |  18. 12. 2014 16:30
blablabla  |  19. 12. 2014 14:13
partizann  |  29. 12. 2014 12:20

Tak urcite...To co si ty poslal je debata o 16bit vs 24bit, to som tu uz pisal ze ma zmysel len pre software regulaciu a DSP procesing.
Ale keby si si aspon pozrel linku co som ja posielal, tak vies ze sa tam bavia nie o bitovej hlbke ale o vzorkovacej frekvencii, a tam preukazatelne rozdiel je.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
MB  |  05. 04. 2015 10:06

8/10 nestačí. Náhodně správně označit 8/10 je pořád poměrně dost pravděpodobné (nejpravděpodobněji člověk trefí 5/10). Relevantní důkaz je poznat třeba 20/20. Tam už je ta možnost hádaní téměř vyloučena.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
nnm  |  18. 01. 2015 19:55

tak to jsem první

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
MB  |  05. 04. 2015 09:59

A byl to stejný master?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
magnum  |  15. 12. 2014 12:03

No, tak si ty Cepelíny,bleksabaty,juriáše,dýppárply,roligstony, klaeptony ,džeksony atd.koupí ,po
SEDMÉ (mgf,LP,cassette,CD,DVD ,mp3,- a ejhle: HI-RES), znova- a vo to de(Hajres,nehajres)..

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Sax  |  09. 01. 2015 08:34

Hlavně je potřeba zrušit expiraci autorské ochrany 70 let po smrti, ať na tom umělci netratí.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
tombik  |  09. 01. 2015 09:11

Ale máte tam chybu, pokud jste si koupil LP, tak nemusíte kupovat nic dalšího, vzorkovací frekvence u LP není, jde o kontinuální signál. Takže tam máte rozlišení nejvyšší.
Leda by vám šlo o poslech hudby na cestách, tam už HiRes k využití je.
Hi Res kvalita už tu totiž dávno byla, až CD ji zrušila výměnou za jiné předností (mobilita, absence šumu a lupání bez starostí o desku nebo magnetofonovy pásek....)....

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Ne321  |  12. 01. 2015 08:56

LP je sice kontinualni signal, ale kvalitou vyrazne horsi nez CDcko, tudiz si clovek moc nepomuze. Koneckoncu CD format byl vynalezen jako nastroj jak dodat high end hifi audiofilum hudbu v kvalite presahujici moznosti gramofonove desky. To akorat dneska banda netopyrich hipsteru se ukaji nad udajne vyssi kvalitou. On totiz analogovy signal nemusi byt kvalitnejsi nez digitalni, je to jiny zpusob ulozeni, ale vlastni kvalita je dana jinymi faktory. To bychom mohli stejne tak zavrhnout nase Bluray disky s tim, ze prava kvalita filmu je pouze na 8mm pasku, protoze je analogovy, byt u filmu slozeneho z diskretnich policek od sameho pocatku je ta analogovost takova pofiderni. B-]

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Dalibor  |  16. 01. 2015 22:36

Pokud bude mít vinyl horší přenosové vlastnosti než CD, pak je celá etapa remasteringu jenom blud. Protože prostě nedostaneme se zvýšením frekvence víc obsahu, naopak bychom "vycucli" s desky víc toho mikrošumu a nepřesností, které CD s relativně omezenou schopností záznamu neprojdou 44kHz/16bit. S touto teorií může HiRes vzniknout jedině rovnou ve studiu. Záznamem na médium, které zachová 192/24 signál...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
petr  |  18. 01. 2015 07:58

To je ale blbost, LP chodí do 14 a některé, "audiofilni" do 16 kHz a vše co je nad je ruch a šum. Taky dynamika je 30 až 50db kdežto u digitálního záznamu je 90 a více. Pokud je cd dobře udělané (chodí od 2 do 22050hz) tak je nesrovnatelně lepší než LP a nikdo nepozná jestli hraje hires nebo Cd! Všechno je to o tom prodávat již dávno prodané. Návrat LP je móda a taky důsledek toho že se dnešní cd vydávají pěkně zmršená ale jen u některých vydavatelství.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Martin  |  15. 12. 2014 17:08

No, tak patnáct roků zpátky jsem si dělal srovnání vinyl x CD. Gramofon Tesla s přenoskou za pár korun x CD od dobré britské značky za desítku, posloucháno na sluchátkách za tři. Výsledek? Gramec o třídu lepší než CD...
V čem je rozdíl? Gramofon sice má praskání, lupkání, a obsluha je trochu jak rituál, ale CD má výšky, hlavně takové ty činelové zvuky, a i kytary, jakoby zrnité, hrubé, divné... Při přímém srovnání to člověka pěkně prašti přes uši, hlavně při přepnutí z lepšího na horší.
A s porovnávacími testy na laicích bych si nebyl moc jistý. Párkrát jsem třeba někomu dělal srovnání sluchátek a ten rozdíl většinu lidí dost překvapí.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Holeček  |  15. 12. 2014 20:41

No, třeba takový NAD 516 za sedm a půl to běžnému gramofonu s lehkostí natře. Za tím si stojím. Druhá věc je kvalita CD, ta je někdy zoufalá.
Moje zkušenost je, že "peníze hrají". CD přehrávač, zesilovač a bedny nad čtvrt miliónu už je pro většinu lidí na konci jejich rozlišovací schopnosti. Samozřejmě, že za tyhle peníze hrají famózně i gramofony.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Martin  |  16. 12. 2014 10:19

Tak konkrétně to byl NC 470 x NAD 512...
Myslím si, že gramec to srovnatelně drahému CD natře, ikdyž nebudu brát v potaz potenciálně zkažený master CD.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Holeček  |  15. 12. 2014 20:41

No, třeba takový NAD 516 za sedm a půl to běžnému gramofonu s lehkostí natře. Za tím si stojím. Druhá věc je kvalita CD, ta je někdy zoufalá.
Moje zkušenost je, že "peníze hrají". CD přehrávač, zesilovač a bedny nad čtvrt miliónu už je pro většinu lidí na konci jejich rozlišovací schopnosti. Samozřejmě, že za tyhle peníze hrají famózně i gramofony.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
okrem ineho  |  15. 12. 2014 20:44

A ako vies, ze na CD aj vinyl bol pouzity uplne rovnaky master? Skor to byva naopak a mastruje sa pre kazde medium odlisne.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Holeček  |  15. 12. 2014 22:28

Mastering gramodesky je zásadně jiný. Musí se hlídat zejména dynamika, aby se záznam neproříznul do vedlejších drážek. Dál se musí hlídat tzv. tříbodový kontakt hrotu s srážkou. A taky se musí signál korigovat RIAA křivkou.
Naproti tomu, se CD často míchají a mastrují na kvalitu běžných zařízení. Poslouchat potom takové CD na opravdu kvalitním zařízení je doslova o uši.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
23c5q345  |  17. 12. 2014 15:32

Dalsi zbytocny clanok, niekto na AV objavil Ameriku

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
ODSakEdo  |  24. 12. 2014 22:12

Kam najednou zmizela již zavedená zkratka: Hi-Fi??? :-/ ... Alespoň že už né: HD... audio.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Ne321  |  12. 01. 2015 09:00

K cemu high res audio, kdyz naprosta vetsina dnesnich nahravek neni schopna vyuzit ani moznosti skoro ctyricet let stareho CDcka, protoze je zvukarsky zmrsena? To je jako ze kdyz neumim ridit auto, tak si musim misto Fabie koupit Ferrari a pojedu lepe? Nevim, spise se o to rychleji nekde vymaznu.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Radon  |  02. 02. 2015 22:21

když už použijeme příměr z automobilizmu, podle mne je rozdíl mezi CD a Hi-Res jako mezi 95 a 100 oktanovým benzínem. U perfektně vyladěného výkonného motoru je rozdíl poznat, ale většina řidičů by udělala lépe, kdyby si místo nalévání 100 oktanů do Fabie připlatila za auto a nalívala 95 oktanů do Oktávie nebo Superba. Pro jejich moto život by byl přínos vyšší!
Podobně u audia, naprostá většina hudebních fandů má u své aparatury rezervy v převodníku, v separaci kanálů u nf zesilovače, v tvrdosti zdroje výkonového zesilovače a reproduktory, no to je kapitola sama pro sebe. A teprve fanda s audiem za řekněme 200k může narazit na limity, které mu dovolí o pár procent posunout Hi-Res (podobně jako majiteli Porsche 100 oktanový benzín).
Ale samozřejmě pokud má někdo pocit, že ta Fabka se 100 oktany ožije a stojí mu to za to, je to jeho věc

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
HaryFotr  |  13. 01. 2015 12:53

Dle mého názoru nejde tak o kvalitu 44/96kHz, jako asi o to, že současná CD jsou debilně remasterována pro poslech na MP3 přehrávačích, takže tam veškerá dynamika šla do kytek.
Důkazů a srovnání je na netu přehršel.HiRes nahrávky jsou dle mého masterovány obdobně jako byly LP, t.j. pro poslech na HiFi.
To je ten hlavní důvod obliby HiRes.
Myslím, že I MP3 312kbs z takového zdroje bude poslouchatelné pro 999 lidí z 1000 absolutně bez výhrad.Samozřejmě najdou se lidi co zahořujou reprokabely, za aparát dají statisíce, ti budou už z principu tvrdit,že se to nedá poslouchat (přičemž jim zrovna řvoucí Tatra 111 pod oknem při poslechu nevadí...).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
cb490763  |  22. 01. 2015 19:39

až na to, že dole na obrázku není hap z1es, ale hap s1

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vinc  |  21. 02. 2015 21:17

Opsaný PR článek z webu Sony. Snad za to Sony alespoň platí. Jestli je "high-res" audio jen marketingový trik na neinformované masy spolehájící na autosugesci si ale říct netroufám. Najít nezaujatý článek podložený testy se mi ještě nepovedlo a svým uším moc nevěřím. Můj osobní názor amatéra audiofila je, že vyšší vzorkovací frekvcence a bitová hloubka (snad) mohou mít přínos, ale rozhodně ne, když samotná nahrávka bude špatně nahraná, zmasterovaná, osekaná o dynamický rozsah a budete si ji pouštět z pecek, nebo z plastových bedýnek. A tohle už Neil Young, nebo Sony neřeknou. Oni to budou tlačit masám a vymýšlet si pohádky. A vy jim tady ty pohádky papouškujete na veřejnost. Pochlapte se, zaplaťte nějakému zkušenému profíkovi v oblasti audia a místo PR článku vydejte seriózní článek.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Ondra  |  16. 03. 2015 08:21

Prošel jsem celý článek a ani zmínka o DSD a DXD. :-/
U živých koncertů by se sigma-delta projevila.
Jinak kvalitu přednesu tvoří 50% sluchátka/repro, z 20% zesilovač a z 30% zdroj zvuku. Zdaleka nejde jen o LPCM vs MP3. I (některé) MP3 mohou znít dobře třeba na Audiolab MDac s AKG K701
Ovšem remastery mohou být horší než původní zdroj. Jeden příklad za všechny - Jurassic Park 20th Anniversary Edition - komprese dynamiky, přebuzené středy, spousta zkreslení, to vše za prémiovou cenu. Původní CD z r. 1994 mi zní o 200% lépe. U PCM nejde ani moc o sample rate, jako o band filtry, ty dokážou kvalitu dobře zprasit. Navíc CD nemá plných 96dB DR, je ještě potřeba započítat dithering, případně noise shaping. Efektivně takových 70dB. Při noise-shapingu je DR ve výškách obvykle nižší.
16bit vs. 24bit jde krásně slyšet ani ne na čistotě ale na nižší hladině šumu. I tak pro mnohé doporučuji vyzkoušet DSD 5.6MHz.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Koben  |  22. 02. 2016 08:01

O tom, zda Hi-Res audio je skutečným přínosem pro kvalitu nahrávek a potažmo hudby, není třeba diskutovat.Více na: http://avmania.e15.cz/hi-res-audio-kvalita-pric... ...
AV mania není a nikdy nebyla na odborné výši v problematice HIFI, jsou to komerční stránky formátu blablabla , při courání na netu jsem je otevřel potažmo omylem a nesmírně se pobavil a velice sympatizuji se všemi, kteří ví o co jde, jak jsem si mohl v této diskuzi všimnout.Pro všechny kteří se ženete za opravdovým nezkresleným zvukem v příjemném teplém podání, jednu radu nad kterou není -- vraťte se 50 let zpět, kupte lampový zesilovač a gramofon, na Geblsovu propagandu že 100x opakovaná lež se stává pravdou nereagujte, HI Res je absolutní nesmysl, nejsme psi ani netopýři, jsme lidé a máme své limity !!!

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Pavel  |  03. 07. 2018 21:24

Pěkná diskuze, ale,kde si koupit u nás hires hudbu. Supraphon je jediný a nabídka chabá pouze pár českých titulů. Tak je zbytečné se bavit o hires. Prostě Čechům stačí MP3, tak jako potraviny druhé jakosti. A kdo si jednou poslechne hires rozhodně MP3 poslouchat nebude.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory