Hifiman RE-Zero: uživatelský test IEM

František Bína

17. srpna 2010

Vynikající zvuk, limitovaná edice, matoucí název. To jsou Hifiman RE-Zero ve zkratce.

Chcete mít něco netradičního? Co třeba intraaurální sluchátka z limitované edice (pouze 1000 vyrobených kusů) se stříbrnou cívkou měniče a konektorem uzpůsobeným pro symetrické zapojení? Přidejte k tomu vynikající zvuk za směšnou cenu a dostanete Hifiman RE-Zero.

Hifiman RE-Zero jsou upravenou verzí modelu Hifiman RE0 (název je vskutku matoucí). Test si můžete přečíst zde.

Konstrukce okopírována z Ameriky (opět)

Po konstrukční stránce jsou RE-Zero shodná s RE0, použiji zde tedy jejich popis z mé předchozí recenze. Pokud jste jí četli, můžete rovnou přeskočit na další kapitolu.

I když se většinou u Hifimanu setkáte s jejich vlastním designem (kupříkladu model RE252), v případě RE-Zero výrobce očividně okopíroval americké špunty V-Moda Vibes. Čínský výrobce použil i stejné výrobní materiály, v tomto případě kov. Sluchátka tak působí hodnotněji a budou i odolnější k náročnějším podmínkám.

Použitá konstrukce patří mezi nejjednodušší, jež mezi intraaurálními sluchátky najdeme. Umožňuje pohodlné nošení, možnost vést kabel za uchem a jednoduchý způsob nasazování. Pokud jste někdy používali jakékoliv levné špunty, kupříkladu Creativ EP-630, nebudou pro vás RE-Zero ničím novým.

Předchozí modely výrobce (RE1 a RE2) měly na zadní straně těla sluchátek větrací otvory přivádějící vzduch k měniči. Byly to vlastně špunty otevřené konstrukce. Díky tomu měl zvuk velmi široký prostor, alespoň na poměryintraaurálních sluchátek. Ovšem také to mělo výrazný vliv na snížení izolace před okolním ruchem. U RE-Zero se s průduchy již neexperimentuje a nabídnou tedy dokonalejší izolaci, která do hromadné dopravya podobných hlučných míst bohatě postačuje. Izolace je na stejné úrovni jako u Sennheiser CX300. Dokonalého odhlučnění, jako se špunty od Etymotic Research, zde nehledejte.

Testovaná verze má relativně tuhý 128 cm dlouhý kabel. Je poměrně náchylný na mikrofonní efekt (lze omezit vedením kabelu za uchem), ale na druhou stranu odolný proti zamotání.

Poněkud mě zklamaly použité filtry proti nečistotám z uší. U sluchátek s dynamickým měničem se většinou používá kovová mřížka, s nalepovacími filtry mizerné kvality se u dražších sluchátek často nesetkáte. Dávejte si tedy pozor při výměně nástavců, mohlo by se vám povést filtr protrhnout nebo ho nějak jinak zničit.

Co je tedy nového?

Jaké jsou změny oproti RE0? Už na první pohled si všimnete změny ve vzhledu sluchátek. Místo nudné černé se RE-Zero pyšní nádhernou antracitovou metalízou. I když je otázka vzhledu čistě subjektivní, musím říci, že podle mého v reálu vypadají RE-Zero výrazně lépe než RE0.

Další rozdíl naleznete na konektoru sluchátek. Jedná se sice o 3,5 mm jack, do standardního výstupu MP3 přehrávače ale sluchátka nezapojíte. Výrobce se rozhodl použít tzv. TRRS konektor, který umožňuje připojení sluchátka primárně k symetrickému zdroji signálu. Pokud chcete používat RE-Zero s vaším normálním MP3 přehrávačem, musíte použít jednu z přikládaných redukcí. Ty jsou v balení dvě, jedna krátká kabelová, druhá je podobná rozbočovači pro sluchátka. Můžete si tedy zvolit tu pro vás výhodnější. I tak mi to přijde jako nešťastné řešení, protože přenosných systémů nabízející symetrické zapojení je momentálně velmi málo a cenově se pohybují okolo 500$.

Poznámka: Rozmístění kanálu na konektoru je následující: Tip - Kladný levý; Ring 1 – Kladný pravý; Ring 2 - Záporný levý; Sleeve – Záporný pravý

Některé přehrávače měly problém s vybuzením RE0, proto se výrobce u RE-Zero rozhodl snížit impendanci na 16 Ohmů (oproti 64 Ohmům u RE0). Nyní by už žádný přehrávač neměl mít problém Hifimany nakrmit.

Lepší zvuk? … Spíše jiný

Stejně jako u RE0, i zde hrají prim výšky a středy, basy jsou spíše dopočtu. Mluvíme tedy o světlém charakteru zvuku.

Výšky RE-Zero jsou poněkud klidnější než u RE0. Zachovávají si detailnost i perfektní rozsah, ale zmenšují objem, díky tomu působí méně agresivně a netahají za uši. Někomu mohou vyhovovat výšky RE0, ale model z limitované edice je v tomto pásmu bližší referenci JH Audio 13 a Sennheiser HD 800. Znatelnou změnu najdeme i u středního pásma. U RE-Zero je vystouplejší, a může díky tomu působit na první poslech detailněji. Středy se staly i „hladšími“, chyby modelu RE0 - tedy hrubost a problém se sykavkami jsou výrazně potlačeny. Středy a výšky se tak dostaly na úroveň toho nejlepšího, co mezi univerzálními špunty najdeme.

Ale bas pořád nestačí. Chybí mu údernost, rozsah je bídný, textury i detailnost pouze průměrné. Množství basu zůstává shodné jako u RE0, tedy nic pro basofily. Je poněkud ironické, že Hifiman propaguje zlepšení basu uRE-Zero díky použití stříbrné cívky v měniči.

RE-Zero používají dynamický měnič, jenž většinou v rychlosti za tlakovými měniči zaostává. I když patří asi k nejrychlejším dynamickým špuntům, které jsem slyšel, občas i jim dojde dech a nástroje i tóny začnou splývat. Podáním prostoru nijak nevybočují z průměru špuntů, není to klaustrofobický pocit jako u Etymoticů, ani naopak velký prostor, který poskytují UE triple.fi 10 nebo Sennheiser IE8.

RE-Zero nebo RE0

Které tedy vybrat? Za rozdíl 20 $ dostanete o trochu lepší zvuk, nutnost používat redukci, menší náročnost na výkon a pocit výjimečnosti limitované edice. Majitelé RE0 asi nemají moc pádný důvod pro koupi, ostatní ať mezi nimi volí dle svých požadavků.

Nicméně RE-Zero patří k tomu nejlepšímu, co lze koupit za cenu okolo dvou tisíc. Bez problémů porazí špunty i za dvojnásobnou cenu. Na vrcholové modely pořád ztrácí v oblasti basů a v rychlosti přednesu. I tak patří ke sluchátkům s nejlepším poměrem cena/výkon, výhodnější koupi budeme hledat velmi těžce.

Upozornění: Výrobce poskytuje pouze tříměsíční záruku.