Temnější, svižnější a více se vzdalující od předlohy. Pachuť až příliš natahované podívané přesto nemizí. Taková je prostřední část výpravné ságy ze Středozemě.
Na dohled Osamělé hory
Minule jsme se s Bilbo Pytlíkem a chrabrými trpaslíky, kteří usilují o znovudobytí ztraceného trpasličího území Erebor a získání pokladu, jenž se zde ukrývá, rozloučili na dohled Osamělé hory. Právě v ní dřímá zlatem přikrytý drak, který nevídaný poklad rozhodně nehodlá vydat.
Druhý Hobit začíná tedy tam, kde první skončil. Stejně jako třetí naváže na cliffhangera, jímž je ukončeno druhé trpasličí putování.
Ještě předtím, než je navázáno na děj jedničky, jsme v prologu seznámeni se schůzkou čaroděje Gandalfa (Ian McKellen) s trpasličím králem bez království Thorinem. Ta je situovaná do deštěm bičované hůrecké hospody U skákavého poníka a o rok předchází událostem z prvního dílu filmového Hobita. Právě zde byla naplánovaná trpasličí výprava, k níž se na Gandalfovu výzvu přidal Bilbo.
Peter Jackson si zde odbude své povinné cameo s mrkví a my se z ní dozvíme, co bude v druhém dílu cílem trpasličích snah. Najít a získat v Ereboru vzácný Arcikam. Symbol královské moci, který je součástí pokladu, jež si uzurpuje drak Šmak.
Gandalfova mise
Cesta k němu ale skýtá ještě množství překážek, jež budou překonávány právě v tomto díle. Gandalf se od výpravy, jak je jeho zvykem, oddělí, čímž se charakter soubojů s protivníky trpaslíků stane mnohem napínavější. Neboť se budou odehrávat bez jeho zásahů deus ex machina jako v jedničce.
Trpaslíci se zastaví na přátelské návštěvě u kožoměnce Medděda (Mikael Persbrandt), který jim poskytne útočiště před zlými, otravnými a zrůdnými skřety, vedenými Azogem Znesvětitelem (Manu Bennett), kteří je neustále pronásledují.
Zde se od družiny vzdálí Gandalf. Ten má své „vyšší“ úkoly, neboť se znepokojením sleduje, jak se z trosek Dol Gulduru šíří do Středozemě zlo v podobě útočných skřetů či pavoučích nestvůr, jež se usídlily v Temném hvozdu.
A také vnímá temný bouřkový mrak nad krajinou. S okem Nekromanta, budoucího pána zla Saurona, jež teprve sbírá své síly a ve vyprávění má podobnou roli jako lord Voldemort v Harry Potterovi. Jejich setkání patří k jedněm z nejpůsobivějších pasáží filmu, která opět provazuje Hobita s Pánem prstenů.
Nabrání tempa
Zbylá družina bez Gandalfa musí na vlastní pěst projít Temným hvozdem s jeho obřími obyvateli, jež vypadají jako noční můra všech arachnofobiků. Záhy padnou do zajetí místních elfů, kterým nechtějí vyzradit cíl své mise. S pomocí Bilba se jim podaří utéci, ale příliš vlídného a přívětivého přijetí se jim nedostane ani v lidském Jezerním městě, ovládaném proradným starostou. Průvodcem se jim zde stává lodník Bard.
Jak je z náznaku děje patrné, druhý díl potemněl. A také nabral tempo. Tím, jak se děj dostal do míst, kde je možno rozehrát opravdu třeskutou akci, toho Jackson využívá, jak jen to jde. Příkladem budiž scéna proplouvání dravé, zpěněné řeky v sudech při útěku z království lesních elfů. Trpaslíci se ocitají uprostřed bitvy skřetů a elfů, kteří na sebe na protilehlých březích řeky útočí. Zároveň se musí vyhýbat skaliskům.
Jackson se tuto choreograficky nápaditou a důvtipnou záležitost nebojí podat s až groteskní nadsázkou, což ostatně není jediný filmový žánr, kterým své pohádkové fantasy vyprávění koření. Úvod v hůrecké hospodě evokuje westerny. Najdeme zde, podobně jako v Pánovi prstenů, několik vyloženě hororových scén (setkání Gandalfa a Saurona) a o romantické lince mezi elfkou a trpaslíkem už také byla řeč.
Sherlockovský digitální drak
Nepřátelé jsou hrozivější a nebezpečnější. Akce napínavější a dynamičtější. Vyprávění strašidelnější. Už není čas na zklidnění a odpočinek po akci v Roklince, přituhující souboj dobra se zlem ho neumožňuje.
Akce vrcholí setkáním Bilba a Šmaka v obrovské síni pod Osamělou horou a odehrává se na pohyblivé hromadě zlatých mincí. Po všech útěkových eskapádách a soubojích přichází závěrečná půlhodina, kdy v členitém prostoru tyto honičky a schovávačky graduj. Zároveň dochází i ke komorní výměně názorů.
Digitální drak je největším lákadlem filmu. A to jak ve své designové animované podobě, na níž se tři roky pracovalo a jež je opravdu velice zdařilá, tak v té mluvené a mimické. Stejně jako Nekromanta ho svým hlasem namluvil Benedict Cumberbatch, představitel populárního televizního Sherlocka, který si démonicky chladné postavy vyzkoušel už v druhém Star Treku. Herec poskytl předlohu i pro drakovu mimiku a jeho pohyby.
Souboj v trpasličích dolech s touto okřídlenou bestií s mazlivým hlasem představuje vyvrcholení celého filmu. Intenzivní a pohlcující. Akční scény jsou brilantně natočeny, k čemuž napomáhá použitá HFR (high frame rate) technologie snímání 48 snímků za sekundu.
Škoda jen, že digitální triky působí na mnoha místech až příliš vyumělkovaně a fotorealisticky. Scenérie Jezerního města, které vypadá jako „středověké Benátky“, jsou úžasné, ale nezapřou svůj studiový původ, natáčený před zeleným pozadím. Výtvarná stránka, ať už jde o kostýmy, masky nebo dekorace je na tradičně vysoké úrovni.
Pobídka ke spolupráci
Peter Jackson ale nepřináší jen nepřetržité a dynamické řetězení vizuálních atrakcí, ale přichází i s morálním apelem, který by v sobě každé pohádkové vyprávění mělo mít.
Mazaný, ješitný a hamižný drak Šmak nastavuje zrcadlo temným stránkám Thorinovy osobnosti, které akcelerují ve třetím díle. Pýcha a ziskuchtivost mezi ně určitě patří. Hamižnost je určující vlastností nejen trpaslíků, jak ukazuje příklad Thorinova otce Thráina, ale i elfího krále Thranduila (Lee Pace) nebo starosty Jezerního města.
Kvůli dávným sporům a etnickým rozdílům se Středozemě zmítá v neustálých potyčkách mezi trpaslíky, elfy a lidmi, z čehož těží síly zla. Vnější nebezpečí posiluje a je třeba se spojit a spolupracovat.
Někdy má tato kooperace podobu pragmatickou, jako v případě Medděda nebo Barda. Jinde se odehrává na bázi přátelství, lásky a lidské sounáležitosti. Bilbo pomáhá trpaslíkům a blízko má i k čaroději Gandalfovi. Tauriel zaujme druhově níže postavený trpaslík Kili, kvůli němuž zradí svého elfího spojence Legolase. Tauriel je také jedna z mála nezištných postav v příběhu.
Naději pak Jackson hledá v generaci dětí současných vládců, které by mohly staré pořádky redefinovat. Nabádá je k tomu, aby zapomněly na svá ega, předsudky i pocit vlastního nadřazeného postavení. A naučili se být otevření, vnímaví a smířliví k druhým.
Druhý díl končí v momentě, který ukazuje, k jaké katastrofě taková nespolupráce různých skupin obyvatelstva Středozemě vede. A otevírá tím prostor k dílu třetímu, kde dojde k velkolepé bitvě pěti armád. Tam už se lidé, trpaslíci a elfové proti armádám skřetů a vrrků budou muset spojit.
Lunaparková atrakce
Druhý Hobit oproti tomu prvnímu přináší větší a dynamičtější lunaparkovou jízdu, řetězící vizuální atrakce do podoby megalomanského prequelu Pána prstenů. Peter Jackson se snaží o sevřenější dramatickou formu, ale akce mu vychází lépe než práce s postavami, jejichž charakterový vývoj za rychlým tempem vyprávění pokulhává.
Temnému pohádkovému příběhu nechybí potřebný morální apel, který nabádá ke spolupráci a zapomenutí na etnické, sociální či osobní předsudky jednotlivých obyvatel Středozemě. Vymezuje se i proti pokušení mamonu, ale trochu farizejsky za pomocí tvaru, který ve své nadbytečné délce usvědčuje tvůrce, že oni sami s ním při přípravě nebo rozdělení díla hodně kalkulovali.
Hobit: Šmakova dračí poušť
- Žánr: dobrodružná pohádková fantasy
- Původní název: The Hobbit: The Desolation of Smaug
- www.thehobbit.com/
- USA / Nový Zéland 2013
- Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson, Guillermo del Toro (podle předlohy J.R.R. Tolkiena)
- Režie: Peter Jackson
- Hrají: Martin Freeman, Ian McKellen, Benedict Cumberbatch, Luke Evans, Orlando Bloom, Evangeline Lilly, Richard Armitage, Graham McTavish, James Nesbitt, John Callen, Cate Blanchett
- Distribuce: Warner Bros. CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 12. 12. 2013