Neúmyslných chyb ve filmech je celá řada a to nejen v Matrixu. Prozkoumejme Hvězdné války, Pána prstenů nebo třeba Harryho Pottera a uvidíte, že nikdo není neomylný.
Kapitoly článku:
Hvězda smrti je zničena a Impérium sraženo na kolena. Hrdina dne, ještě před nedávnem nenápadný farmářský synek Luke Skywalker, vystupuje ze své bojové stíhačky a usmívá se. Povstalci jásají, Luke seskakuje do davu a prodírá se ke krásné princezně Leie. S radostným výkřikem: „Carrie!“...
Asi nemusím upozorňovat na fakt, že Carrie je samozřejmě křestní jméno herečky Fisherové a celý ten perex měl pouze poukázat na téma dnešní exkurze do světa fantastického filmu – jsou jím nejrůznější zábavné filmové chybičky, chyby i pořádné masařky. Nezapomeneme na Matrix, Harryho Pottera, Svítání či legendární trilogii Návrat do budoucnosti. Ale ve světě Hvězdných válek ještě chvíli zůstaňme.
Lucasovo arcidílo je nejrůznějšími přeřeky, špatně schovanými rekvizitami i vyloženými blbostmi přímo nacpané. Jen ve čtvrté epizodě jich je na dvě stě padesát a v úvodu citovaná patálie se jmény je jedna z nejslavnějších. I když tou asi nejvíce „top“ chybičkou bude známá scéna, ve které stormtroopeři vniknou do řídicí místnosti a jeden z nich se pořádně uhodí o futra přímo do čela. Na DVD verzi k tomuto vtípku George Lucas ještě dodělal nenápadný, ale jasný zvuk úderu.
A to ani nemluvím o slavném souboji Darth Vadera a Bena Kenobiho, kdy nejenže neustále poskakují ovládací čudlíky na Vaderově nablýskaném brnění, ale oba borci si tu a tam v krátkých záběrech dokonce prohodí barvu mečů.
A tak bych mohl pokračovat třeba až do galaxie daleko, daleko odsud. Ale to já nechci, takže z dalších epizod Hvězdných válek, které jsou fanoušky sledovány pod mikroskopem, bych upozornil například na odvážné Gungany, kteří si před bitvou o Naboo všichni jako jeden muž zapnuli své mocné štíty, aby je v další scéně měli opět vypnuté, a tudíž nefunkční, to vše samozřejmě v Epizodě I, která je ostatně jednou velkou chybou sama o sobě. To další dvě pokračování novodobé trilogie jsou již koukatelná, ale ani jim se chybky nevyhnuly.
Abychom z toho neudělali jen článek o Star Wars, zmíníme již pouze vtipnou scénu ze závěru třetí epizody, ve které si Anakin sundává róbu a jsou jasně vidět jeho krásné růžové lidské ruce, což by nebyl problém, kdyby v té době nebyl již částečně kyborgizován a neměl jednu končetinu kovovou.
Pán prstenů
I když souhlasím s Randalem Gravesem v tom, že je jen jeden Návrat, a to Návrat Jediho, nemůžu v přehledu nejzabugovanějších fantastických filmů vynechat ani druhou zásadní sérii, Pána prstenů. Ono je to vlastně logické, čím větší produkce a náročnější filmařina, tím více prostoru pro nejrůznější zaškobrtnutí, ale když už to těm hochům filmařským uteklo pod rukama, tak proč se alespoň nezasmát. A že je čemu.
Jednou z nejprosáklejších chybek prvního dílu Pána prstenů je auto, jedoucí na poli za procházejícím Samem a Frodem. Na DVD bylo sice vychytrale odmáznuto, ale nás, poctivé „mistake seekery“, tvůrci jen tak nedostanou. Na rozdíl od šípů, které na břehu řeky dostaly Boromira. A to i přes fakt, že jeden z nich neustále mizel a objevoval se. Stejně jako vychytralý poník, který se před Sarumanovými vranami schoval stejně dokonale jako jeho humanoidní páníčkové, aniž by mu v tom kdokoli pomáhal. Na rozdíl od zmizelého člena štábu, který spokojeně sedí jen kousek od člunu, na kterém se Galandriel plaví jen chvíli poté, co Frodo zahlédl v zrcadle zkázu Kraje.
Ve druhém díle pak vyloženě pobaví například hrdinný Eomér, kterému při nasedání na koně spadne jeho věrný meč. To takový Gandalf, aby nespadl ze Stínovlase, který byl ochotný nosit pouze mocného čaroděje, a to vždy bez sedla a uzdy, má co dělat, aby pod svou mohutnou róbou zakryl miniaturní sedlo, na kterém sedí. Nakonec vše proflákne jeden ze závěrečných záběrů, kdy si Gandalfovy unavené nohy spokojeně hoví ve třmenech.
Kapitolou samou pro sebe jsou pak zeměpisné nepřesnosti, které jsou trnem v oku každému pravověrnému tolkienovci, ne snad, že bych jím byl. Hory se tak přesouvají ze západu na východ, na ukazovaných mapách jsou špatně napsaná jména a tak dále a tak dále. V Návratu krále si pak především nelze nevšimnout jizvy, která cestuje po Frodově obličeji, mění svou velikost i tvar.