Jak básníci čekají na zázrak: recenze filmu

Mravenec stojí v rohu pokoje,
Stojí, čeká, pláče.
Pláče pro naději, pro lásku,
Lásku s jeho prokletím.Mlčky hledí do nicoty,
Vidí tmu a svůj bol,
Nemá strach ze smrti,
Smrti, která čeká opodál...
Viz: https://xmarek.signaly.cz/1503/mravenec-q...

Česká tvorba je bohužel už řadu let naprosto ubohá, trapná, amatérská a nedá se na to dívat. Nevím, zda se snížila úroveň pedagogického sboru na FAMU, či zda režiséři a herci mají tak mizerné platy, že vypouští do světa tyhle tragédie - ve kterých podávají výkony na úrovni herců venezuelských telenovel.Když začnu od roku 1990, tak posledními kvalitními filmy na úrovni byly: Obecná škola; Černí baroni; Requiem pro panenku; Samotáři; Pelíšky (kde exceloval Jiří Kodet); Dědictví I., Musíme si pomáhat; Jedna ruka netleská; Kolja; Želary; Horem pádem ... a z poslední doby Lidice - kde exceloval Karel Roden.
Naopak za absolutní odpad považuji snad všechny nesmysly od Trošky (kromě Slunce, seno...), který v nich ještě tak rád provokuje českou církev; Byl jednou jeden polda; Jak ukrást Dagmaru; Playgirls; Sněženky a machři po 25 letech; Bastardi; Roming; Účastníci zájezdu; a z poslední doby samozřejmě Dědictví II., Decibely lásky (SK), tihle Básníci ... a pokračovat bych mohl ještě hodně dlouho..

Když už chci něco kritizovat, tak sám si nenabíhám na vidle... Pane, ten lék se jmenuje Preventan a nikoliv Proventan, jak píšete v "recenzi".

Dneska musím M. Čecha pochválit, dalo se to číst. Proč ale zmiňuje Ute? Snad role byla popelka ne? zdí Radio Impuls? Můžete mi to přeložit do češtiny? :-|

1. Kdybych byl recenzentem recenzí, za tuto bych autora vykrákal za uši. Detailně přepsat děj filmu, fuj, to se nedělá.2. Ještě ve mně doznívá včerejší zážitek z filmu, takže zkusím pár slov:Na film jsem šel odevzdaný, smířený se vším. Čekal jsem cca úroveň pětky se zesíleným product placementem až teleshoppingem. Čekal jsem cca Poledňákovou, jak píše autor recenze a obával jsem se univerzální herečky L. R. v hlavní roli. Nemohl jsem si ale pomoci, stárnu s básníky a chtěl jsem to naše spolužití nějak ukončit a dát najevo tvůrcům, že jsem s nimi v dobách dobrých i zlých. A světe div se, stal se malý soukromý zázrak. Začnu obecnými postřehy:Básníci se vrátili k poetice a intimnosti prvních dílů. Končí ukřičenost a "světovost", vrací se soustředění, z něhož hlavní postava/-y podstupují výlety do vnějšího světa. Ano, občas se toho děje docela hodně, ale zároveň jsme stále s hlavním hrdinou. On nás provází dějem, svým nitrem, on něco chce a něco pro to dělá. Ano, vedlejší postavy baví, stylizují se a někdy přehrávají, ale o to více vyniká rozpor mezi usazeností a klidem hlavních hrdinů na jedné straně a touhami, které v nich stále ještě spí.Jsou trochu ještě dětmi, ale už vnímají stáří. Vnímají stáří a pořád ještě dokážou být hraví.Pořád ještě sní o krásných ženských tělech a to i "na konci cesty". Spousta drobných věcí je vtipných, ale celkově je v tom dohromady opravdu velký kus smutku a nostalgie. Popravdě, je mi z filmu smutno ještě nyní.Štěpán je stále vtipný, ale dokáže být i krutě upřímný, sarkastický, drzý a neomalený. Takový byl ovšem vždy, vzpomínáte?Nová láska na obzoru je po prvních chvílích přirozená. Chtě-nechtě jí divák musí fandit. Vztah Štěpána a Rybičky je přirozený. Takto nějak vypadají a probíhají opravdové vztahy. Nikdo netlačí na pilu a to ani v oblasti veršování. :-) Kendy je v naprosté pohodě a hraje s neuvěřitelně nakažlivým nadhledem.Tak to vypadá, když herec opravdu zraje.Dítě ani děti naštěstí nebylo/-y centrem děje, ač to tak mohlo podle předběžných anoncí vypadat. Ne, že by neměly v ději své místo, ale je jich tak akorát, aby nepřekročily hranice vkusu. Zmínky o rodinném filmu, který kritici navzájem opisují, neberte vážně. Zde dítě slouží k ilustraci a vývoji děje. Není samoúčelným objektem pro kameru. Pro mě příjemné překvapení.Ad product placement - ano, je v míře nemalé. Ano, některé scény vznikly jen pro něj. Někde kamera spočine o vteřinu déle, než by musela. Poznáte je. Ale neštvaly mě. Není to uřvaný PP z komerčních televizí. Nezpomalují příliš děj a nepoškozují ho tak moc, jak jsem se obával. Není to současný extrém a s trochou velkorysosti se dá snést.Celkově musím konstatovat, že poslední díl představuje důstojné rozloučení. Opravdu. Napravuje hodně z předchozích úletů. Jsou detaily, které mě štvou, ale takoví byli básníci vždy. Nikdy nebyli černobílí a nikdy jen nekonfliktně poetičtí. Nikdy nebyly všechny hlášky vypointovány na 100% některé z nich mi nepřipadaly vtipné a jejich smysl mi třeba došel až po letech - když jsem dozrál do věku scénáristy. Nesouhlasím s prezentací filmu jako rodinné komedie. Toto jsou básníci. Navenek dost jiní, v jiných kulisách, většinou realističtí, občas nepraktičtí, leccos už mají za sebou a bojí se o zdraví, ale v jádru jsou to pořád ti kluci, co chtějí udělat trochu show, rozruch a občas někomu udělat radost. Už vidí dál, ale ještě to nechtějí zabalit. Ještě cítí síly, ale zároveň už si uvědomují, že ve svém někdejším středoškolském profesorovi vidí částečně sebe.Přátelé, mně se to líbilo. Nemohu si pomoci. Vidím kus návratu, vidím ukončování, vidím návaznost, vidím vkus a důstojnost. To není málo.(A v závěru jsem se musel hodně dusit, abych se nesmál na celé kino. :-))