Jak se vyrábějí pořady v ČT Brno

V minulém článku jsme se bavili o tom, jak v ČT Brno funguje zpravodajská postprodukce. Dnes si přiblížíme, jak se vyrábějí pořady nezpravodajského charakteru, jako jsou dokumenty, zábavné pořady, pohádky, atp. O celém procesu jsem se bavil s Jaroslavem Rásochou, střihačem ČT Brno, a s Martinem Kalmusem z technického oddělení ČT Brno.

Náročnější postprodukce („filmová“)

Použití slovního spojení „filmová postprodukce“ je v tomto článku lehce zavádějící, neboť v ČT Brno se natáčí vše na digitální pásky, ne na kinofilm. Co však připodobňuje natáčení k filmovému a ne zpravodajskému, je celý proces akvizice záznamu i následná práce střihače.

V Brně se nezpravodajské pořady, mezi něž patří např. magazíny, dramatická díla, hudební pořady, pohádky, soutěže atd., nenatáčí tak často, jako v Praze. Vznikla zde ale celá řada kvalitních dokumentů i pohádek a mezi nejznámější projekty patří seriál Četnické humoresky. Všech 39 dílů Humoresek vzniklo v Brněnské televizi a jejich natáčení a zpracování trvalo celých 9 let.

U nezpravodajského („filmového“) způsobu natáčení, na rozdíl od zpravodajského či sportovního, se obvykle využívá pouze 1 kamera. Pořízení jedné minuty výsledného pořadu však trvá, především kvůli pracné přípravě scény (osvětlení, příprava kamery, maskování herců, atp.) a opakovaným natáčením záběrů, daleko déle.

Technologicky se obě oblasti postprodukce (zpravodajská i nezpravodajská) liší v tom, že ve zpravodajství se používá pro ukládání obrazových dat formát DVCAM (4:2:0, komprese cca 5:1) a v nezpravodajské postprodukci se pracuje s nekomprimovaným videosignálem (4:2:2), případně s kompresí 2:1 (opět 4:2:2). Z toho plynou větší nároky na datový tok a na obsazený diskový prostor. 

Zpracování materiálu

Četnické humoresky jsou krásným příkladem na demonstraci vývoje techniky za posledních několik let. První díly byly natáčeny ještě ve formátu D3 a zpracovávány v offline kvalitě na Avidu, který běžel na počítačích Macintosh. Jeden díl obvykle znamenal 10-20 90minutových kazet, které vznikly během 2 týdenního natáčení. Zároveň se zpracovávalo i 6 dílů zároveň. Diskové kapacity v té době rovněž nebyly nejvyšší, takže se pracovalo s videem v komprimované kvalitě 15:1, která má nejen nižší rozlišení, ale i menší snímkovou frekvenci.

O střihu Četnických humoresek Jaroslav Rásocha říká: „Paradoxně, některým kameramanům se tato pracovní degradovaná kvalita líbila více než finální, neboť určité artefakty vytvářely dojem, že jde o materiál natočený na skutečný kinofilm. Pro střihače šlo ale o pracný projekt. Náročnost na střih dostatečně reflektuje pouhé číslo: 1000 střihů na díl. Zvuk se navíc natáčel kontaktně, takže bylo nutné ve střižně věnovat daleko větší pozornost i audio stopě.“

Střih videa tedy probíhal v degradované kvalitě. Až při finálním exportu se opět použily zdrojové kazety s obrazem v plném rozlišení a snímkové frekvenci, které při přepisu nahradily video v pracovní kvalitě. Příchod nových technologií, který výraznou měrou změnil způsob zpracování videomateriálu, zastihl tvůrce Humoresek při zpracování druhé desítky dílů, takže ke konci práce na seriálu již ve střižně používali tehdy nejvyšší řadu NLE od Avidu – Symphony a také diskové pole Unity.

Od doby práce na posledních dílech Četnických humoresek se toho v ČT Brno již tolik nezměnilo, kromě pořízení nových pracovišť pro práci se zvukem. Na zpracování audia se nyní využívá sofistikovaného programu ProTools (celkem mají v Brně 2 pracoviště kompletně vybavena ProTools). Střihači tedy používají k práci Avid Symphony, po vytvoření střihu je vytvořen export s audiopřesahy pro zvukaře. A zatímco ti pracují prostřednictvím ProTools na finální podobě zvukové stopy, dolaďují se barevné korekce obrazu právě v Symphony a v plné kvalitě.

Dnes jsou video data pro nezpravodajskou postprodukci uložena na 4TB diskovém poli AvidUnity v broadcast kvalitě, většinou v širokoúhlém SD. K tomuto poli lze přistupovat ze 4 střižen hojně vybavených dalšími plug-iny. Propojení přes Unity umožňuje mimo jiné i to, že se na jednom stroji video grabuje, zatímco na druhém se již stříhá. V současné době využívají v ČT Brno ke střihu i nový NLE program Avid Media Composer Adrenaline. V provozu ale stále zůstávají i střižny se starším software.

Schvalování

Po kompletním zpracování se výsledek přepíše na DigitalBETACAM a následuje schvalovací procedůra. Nejprve se při technické schvalovací projekci kontrolují případné fatální chyby ve střihu (jako černé snímky, absence titulků, atd.). Je-li vše v pořádku, postupuje hotové dílo do programové schvalovací dramaturgické projekce a poté již přímo do vysílání.

Finální zpracování a efekty

ČT Brno nepatří mezi producenty dlouhých řad moderních seriálů nabitých speciálními efekty. Přesto ale občas potřebuje, ať už pro znělku nového pořadu nebo třeba pro pohádku, nějaké to digitální kouzlo. Některé efekty jsou realizovány přes externí firmy, jiné obstarává speciální oddělení. V současné chvíli v ČT Brno pracují na tříhlavém drakovi do připravované pohádky.

Ze softwarového vybavení pro tvorbu speciálních efektů na brněnském pracovišti využívají stále starších verzí programů Digital Fusion a Discreet Combustion a také nových verzí software od Adobe: After Effects i Photoshop. Na 3d modelování pak mají 3dsmax 9. Sérii efektových nástrojů doplňuje ještě speciální stanice Avid DS Nitris.

Prohlídkou grafického oddělení naše návštěva v ČT Brno končí. Nezbývá než dodat, že všichni pracovníci byli navýsost milí a vstřícní a ochotní předvést co a jak funguje. Také proto jsem se s Vámi mohl podělit o tuto reportáž, která si nekladla za cíl dopodrobna rozpitvat celý proces postprodukce, ale spíše nahlédnout na kuchyně ČT Brno způsobem, jaký by se Vám mohl naskytnout při Dni otevřených dveří.