Loni přišel dánský výrobce s novou řadou Concert. Otestovali jsme největší, sloupové reprosoustavy, které můžete podle chuti i doplnit a vytvořit kompletní sestavu domácího kina.
Kapitoly článku:
Dánské Jamo je na světě krásných 49 let (tedy pokud počítáme i dva roky, kdy jeho zakladatel dělal reprosoustavy pod svým jménem) a přípravu k neoficiálním padesátinám bere vážně. Třeba řadami C 9 a C 10, respektive celou sérií Concert.
My jsme měli možnost pobýt nějakou dobu s aktuální vlajkovou lodí firmy, krásným, mohutným sloupkem C 109. Ten je ztělesněním moderní severské čistoty a estetiky a i když sdílí křivky s nižším modelem C 97, svou třikrát vyšší cenu ale obhajují už od pohledu - na velkém modelu linie fungují nějakým magickým způsobem mnohem lépe a vy si tak máte možnost do prostoru postavit stylově a vkusně navržený kus nábytku, který je jen shodou okolností určen pro reprodukci zvuku.
Vzhled, konstrukce
C 109 tak trochu klamou tělem - hlavně proto, že kombinují absolutní minimalismus s několika výraznými prvky. Jde zejména o poměrně velké rozměry, ukryté ve vypouklých bočnicích a matné přední stěně, téměř úplně vyplněné reproduktory, obkrouženými elegantními hliníkovými linkami. Třípásmové sloupy stojí na jednoduchých podstavcích, šplhají do výšky 113 cm, v nejširším místě se rozpínají do 23,5 cm a táhnou se do hloubky 41,7 cm. K tomu přidávají citelnou váhu 36,3 kg. Jak už bylo řečeno, jde o skutečný kus nábytku.
Výrobce zvolil kvůli designu i zajímavou formu krycích mřížek, zakrývají vždy jen samotný reproduktor. Čelní stěna je pěkná na pohled, kromě reproduktorů je bez ozdůbek, okrášlená jen logem výrobce u paty. Vypouklé boční stěny kabinetu z MDF desek zajistí potlačení vzniku stojatého vlnění uvnitř skříně. Na stěně zadní je potom dominantním vjemem zdvojená hlaveň bassreflexového nátrubku z pevného, hezky zpracovaného plastu. Otvory do ozvučnice jsou skutečně masivní, větší dělá snad už jenom Quadral. Ve velké vaničce dole jsou pak čtyři pěkné, pevné šroubovací reproterminály v bi-wiringové konfiguraci.
Za slovo stojí celkové zpracování. Byť Jamo nepoužívá žádné atypické materiály, v rámci cenové kategorie jsou vizuálně nadprůměrné a celek je velice nadprůměrně harmonický a lahodí oku. Dojem celkové robustnosti podtrhuje i mohutná čelní deska.
Jamo C 109 výrobce osadil čtveřicí měničů, trojici identických, určených středním (1x) a basovým (2x) frekvencím doplňuje tradiční kopulka o průměru 2,5 cm, vyrobená z hedvábí, zasazená do mělkého zvukovodu, majícího za úkol minimalizaci nežádoucích odrazů. Kónické středotónové a hlubokotónové měniče mají všechny tři stejný průměr membrán 17,8 cm, relativně velký, měkký závěs a hlavně velice výrazný kovový střed. Materiálem je blíže nespecifikovaný kompozit, který by měl kombinovat výhody dřevovláknitých a kovových membrán.
Celkový psaný frekvenční rozsah (bez udané tolerance) sahá od solidních a hlavně uvěřitelných 30 Hz po 27 000 Hz, relativně nenáročné by mělo být rozehrávání těchto reprosoustav díky citlivosti 89 dB / 2,83V / m a jmenovité impedanci 6 Ohm. I přesto výrobce doporučuje minimální výkon zesilovače 75 Wattů a my musíme souhlasit - C 109 můžete naložit v podstatě libovolně a nemusíte se bát, že vám vyskáčou koše z ozvučnice. Krátkodobé maximální zatížení 400 Wattů a dlouhodobé poloviční jim také není důvod neuvěřit.
Měření
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech.
Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Naměřená frekvenční odezva v běžné místnosti začíná v plné síle spíše u 35, než u deklarovaných 30 Hz, ale to je poměrně malý rozdíl. Peak mezi 80 a 150 Hz patrně může za dojem výrazného basového projevu, mírná špička u 50 Hz zase pěkně rozbručí třeba kontrabas nebo baskytaru. Střední pásmo je pak velmi vyrovnané, trochu překvapivý je hodně výrazný nástup tweeteru, který se neunaví ani poblíž hranice 20 000 Hz.