Dánský režisér natočil těžko stravitelný slepenec, který svou podivností dráždí i fascinuje, ale přesto určitě stojí za pozornost.
Pro plné docenění novinky dánského kouzelníka Nicolase Winding Refna Jen Bůh odpouští si divák musí počkat na samý konec titulků. Filmař v nich vedle jiných poděkuje i dvěma enfants terribles světového filmu – Alejandru Jodorowskému a Gasparu Noé. Tím se jasně přihlašuje k tradici svébytných filmařů, kteří s prominutím kašlou na všechny.
A právě Refnova novinka, jež letos soutěžila v Cannes a minulý týden hned vstoupila do českých kin, je ze všech jeho děl zcela nejméně divácky přátelskou (a to včetně Valhalla Rising). Naneštěstí to pro mnoho lidí znamená, že je to i jeho nejhorší film.
Pravda je však složitější. Ano, na brilantní díla jako Drive, Valhalla Rising či trilogii Pusher Refnova novinka nestačí. Leč i to platí čistě z diváckého hlediska. Pro Refnovu kariéru je Jen Bůh odpouští téměř stejně důležitým filmem jako hlavní mezníky jeho filmografie. Dánský filmař totiž doposud sice točil v mnoha zemích, vždy jeho snímky vycházely z euroamerické tradice. Jen Bůh odpouští odehrávající se v thajském Bangkoku je ale téměř výlučně asijským filmem.
Pracuje jinak s dramaturgií, konfliktem, časem, prostorem, kontinuitou (tedy spíše diskontinuitou, jíž si divák užije dosyta). Pro nezkušené tak snímek bude nejvíce připomínat hypnotickou halucinaci plnou šokujících výjevů, explicitního násilí a sexu. A podivná pěvecká vystoupení připomenou nejlepší momenty Davida Lynche. To vše Refn navléká na tradiční asijský (ale i evropský a americký) rámec – příběh pomsty. Americký mladík (Ryan Gosling) žijící v Bangkoku musí na nátlak své matky pomstít smrt svého bratra, což jej dostane do konfliktu s místním šéfem policie.
Přesto nečekejte druhého (vlastně třetího) Kill Billa. Refn nepřebírá kulisy, jak učinil Tarantino. Jde mnohem více do hloubky, což však z jeho filmu udělalo těžko stravitelný slepenec. Co však zůstalo, je filmařova nevídaná schopnost spojovat obrazy s hudbou. Tentokrát snad zamrzí nepoužívání klasických šlágrů osmdesátých let, které tak skvěle fungovaly v Bronsonovi a Drive. Jen Bůh odpouští je namísto toho plný ambientních ploch, které evokují Valhalla Rising.
Refn určitě natočil dílo, které se z celé jeho na kvalitní snímky bohaté dráhy nejhůř hodnotí. Také natočil dílo, kterým si v Česku pravděpodobně nedobude Cce nových diváků. Ale také natočil film, který bude svou podivností dráždit stejně jako dnes ještě za pár let. A to se mnoha filmařům nepodaří. Že to Refn dokázal hned po natočení svého nejlepšího filmu, je snad ještě více obdivuhodné, než kdyby tak učinil na počátku své kariéry.
Jen Bůh odpouští
- thriller
- Thajsko/Dánsko/ Francie/Švédsko, 90 minut
- Režie: Nicolas Winding Refn Hrají: Ryan Gosling, Kristin Scott Thomas
- Premiéra: 6. června
- Hodnocení: 80 %