Jít krást koně: smyslné vyprávění o touze, vině a vyrovnání se s vlastní minulostí [recenze]

11. července 2020
TWEET SDÍLET
Adaptace ceněného bestselleru Pera Pettersona, v níž přírodní symbolika napomáhá vyjádření pocitů postav víc než slova.

Plusy

  • Smyslnost prožívaných emocí zintenzivňuje okolní přírodní rámec, který koresponduje s emocemi postav.

Minusy

  • Režisér předlohu krásně ilustruje, ale v přiblížení motivací postav trochu klouže po povrchu.
7/10
Hodnocení

Norským kandidátem na Oscara za loňský rok se stal film, který si už z hlavní soutěže MFF Berlinale odnesl Stříbrného medvěda za Mimořádný umělecký počin. Dostal ho kameraman filmu Rasmus Videbæk za senzuální ztvárnění tohoto emotivního příběhu.

Setkání s minulostí

Ten vznikl podle ceněného bestselleru Pera Pettersona, který byl přeložen do více než padesáti cizích jazyků, včetně češtiny. V současnosti norský spisovatel Petterson po rodinné tragédii žije na statku v lese poblíž švédských hranic.

Tato zkušenost života v lůně přírody se odráží i v jeho knize Jít krást koně, již se rozhodl s věrností předloze adaptovat zkušený norský scenárista a režisér Hans Petter Moland, který má na svém kontě celou řadu úspěšných filmů různých žánrů (Bezva chlap, Boj sněžného pluhu s mafií, Vzkaz v láhvi, Mrazivá pomsta).

V tom posledním pracuje s tématem minulosti, která nás formuje, zpřetrhaných vztahů rodičů a dětí a viny a vyrovnání se s její tíhou. Hlavní hrdina je tu přitom konfrontován s životní filozofií svého otce, který ho učil, že jsme to v první řadě my, kdo určuje, co nás v životě může bolet. Podobný postoj jedince osvobozuje od nepříjemných pocitů viny, jež by mohly zatěžkávat jeho život natolik, že by se díky nim nikdy nemusel vymanit z osidel minulosti. Jenomže ve vyprávění se ukazuje i odvrácená stránka takového vytěsňování všeho nepříjemného, spočívají v tom, že když tuto bolest nepřijmeme nebo před ní utíkáme, že se s ní nikdy ve skutečnosti nevyrovnáme.

Hlavní hrdina, zestárlý, sedmašedesátiletý Trond (Stellan Skarsgård), se touto otcovou filozofií řídil celý život a ve všech tragédiích, které ho potkaly, ale setkání s někým z jeho minulosti rozjitří jeho staré rány a přinutí ho vzpomínat na události, které poznamenaly životy jich obou. A to v místě, kde je vytržen ze šumu vnějšího světa. Obklopen krásou i drsnou divokostí přírody, v krajině, kde jakoby se zastavil čas, se najednou všechny konflikty a dilemata obnažují s o to větší intenzitou.

Vůně ženy

Píše se listopad roku 1999 a on potkává před svým domkem ve vesnici na východě Norska muže, který hledá svého psa. Jmenuje se Lars (Bjørn Floberg) a Trond v něm rozpozná někoho z doby svého dospívání, jenž je velmi úzce spojen s událostí, která měla výrazný vliv na jeho celý jeho dosavadní život.

Mrazivá pomsta: ironická hra s žánrem filmů o pomstě [recenze filmu]

Mrazivá pomsta: ironická hra s žánrem filmů o pomstě [recenze filmu]

Pro znalce severského originálu jeho až příliš věrná kopie, pro ty, kdo ho neznají, velice povedená variace na revenge thrillery, prodchnutá černohumornou nadsázkou coenovského ražení.

Ta událost se odehrála během léta roku 1948, ale předcházely jí další okolnosti, jež nás navracejí ještě hlouběji do doby válečné. Vyprávění se tak odehrává retrospektivně v průběhu více jak 55 let, kdy se z jednotlivých úhlů pohledu zúčastněných osob a na přeskáčku doplňovaných informací skládá obraz tragédie, která se stala a jež vyvolala další bolestné události.

Postupně se v něm dozvídáme, co se stalo nejen onoho léta, kdy bylo Trondovi čerstvých patnáct let, ale i co jej přivedlo po čtyřiceti letech strávených ve Švédsku na norský venkov. Tragické ztráty v jeho životě jej přiměly k rozhodnutí odejít do samoty, v níž se ale možná cítil celý život kvůli okolnostem z doby jeho dospívání. Tehdy v létě poprvé ucítil vůni ženy (Danica Curcic), po níž toužil. Šlo přitom o stejnou ženu, s níž se zapletl jeho otec (Tobias Santelmann).

Vztah s otcem

Trond ve zralém věku tak díky Larsovi začne vzpomínat na tragédii i vášeň, která zformovala jeho život. Toto léto bylo totiž poslední, které strávil se svým otcem, k němuž velmi vzhlížel a měl s ním silný vztah, jenž ale v následujících letech prošel velkou deziluzí.

Kde je moje tělo? – nejlepší animovaný film roku 2019 na Netflixu [recenze]

Kde je moje tělo? – nejlepší animovaný film roku 2019 na Netflixu [recenze]

Imaginativní poema o lásce, vyrovnání se s tíhou minulosti i nalezení sebe sama, oceněná francouzským Césarem.

Tehdy v létě s ním na chatě v lese v blízkosti švédských hranic naposledy připravoval kulatiny z pokácených stromů na říční cestu do Švédska, s kamarádem Jonem pak podnikal imaginární i dobrodružné výpravy. Charakter jedné z nich, odkazující na skryté označení akce norských odbojářů proti fašismu, dal název knize i tomuto filmu.

Bolestné vzpomínky a emocionální znovuprožívání tehdejších událostí se přitom děje nejen u Tronda, ale i Larse, kterého poznamenaly podobně v jeho samotářství. Prolínání dětství, plného zmatených citů a pomalých dnů mužského stáří ukazuje, jak křehký je život, jak těžké je vyrovnat se s bolestmi mládí, s chybami a slabostmi rodičů a jak těžké je vyvarovat se stejných chyb na vlastních dětech.

Smyslná intenzita

Tragická smrt, první erotické vzplanutí i odchod otce, to vše se u Tronda podepsalo na konci jeho bezstarostného dětství a navždy poznamenalo jeho duši. Širokoúhlá kamera Rasmuse Videbæka všem těmto zjitřeným pocitům dává vizuální podobu, plnou smyslné a smyslové intenzity, jako když žena přivine chlapce na svou hruď.

Všímá si detailů tváří a gest, které prozrazují emoce, které měly zůstat skryté nebo utajené. Smyslnost prožívaných emocí zintenzivňuje okolní přírodní rámec, kdy dravá řeka nebo letní bouřka korespondují s emocemi postav. Vítr nazvedá a poodhaluje nohy osudové ženy v záběrech, plných živočišné poetičnosti. Podobně působivá je i hudba Kaspara Kaaeho, která dokresluje melancholické vnímání tehdejších událostí.

Jejich zobrazení si vystačí s obrazem a komentářem hlavního hrdiny. Postavy jsou málomluvné, důležité jsou jejich vášně a emoce, které prožívají. Jedinou výhradu k tomuto způsobu vyprávění je možné mít v tom, že scenárista a režisér v jedné osobě předlohu krásně ilustruje, ale v přiblížení motivací postav trochu klouže po povrchu.

Přírodní symbolika

Spoléhá se přitom na to, že přírodní symbolika, víc než slova, napomůže vyjádření pocitů postav, ať už jde o jejich izolaci a útěk do samoty, tak snahu o to pohnout se v životě dál, odpustit sobě i druhým a smířit se s těmi, se kterými to ještě jde.

Téměř dokonalá tajemství: hra na pravdu s mobilními telefony [recenze]

Téměř dokonalá tajemství: hra na pravdu s mobilními telefony [recenze]

Německá verze úspěšného italského originálu, v níž se nositelem humoru i dramatičnosti stává nosný nápad se sdílením obsahu mobilní komunikace u společné večeře dlouholetých přátel.

Stellan Skarsgård s citlivostí všechny tyto v sobě dušené pocity dovede vyjádřit jedním pohledem a jeho zralé, minimalistické herectví tu stojí v kontrastu s tím Jona Ranese, který ho hraje v jeho patnácti letech. Tam vidíme, jak klukovská hravost a obdiv k otci je vystřídán pocity hněvu a deziluze z jeho zrady.

V jeho pubertální rozjitřenosti, vystřídané osamělým klidem stáří, je možné vidět metaforu života a stárnutí, která se zračí i ve střídání dvou linií, odehrávajících se během prosluněného léta a zešeřelé, mrazivé zimy v současnosti. Jít krást koně tak nabízí intenzivní, smyslové vyprávění, plné emocí, které dostává podmanivou vizuální tvář, jež ty emoce zrcadlí.

Jít krást koně

  • Žánr: melodrama
  • Původní název: Ut og stjæle hester
  • www.outstealinghorses.com/
  • Norsko / Švédsko / Dánsko, 2019
  • Scénář: Hans Petter Moland
  • Režie: Hans Petter Moland
  • Hrají: Stellan Skarsgård, Tobias Santelmann, Jon Ranes, Bjørn Floberg, Danica Curcic, Sjur Vatne Brean, Gard B. Eidsvold, Pål Sverre Hagen
  • Distribuce: Film Europe
  • Distribuční premiéra v ČR: 09. 07. 2020

Témata článku: Filmy, Recenze filmů, Recenze, Trailer

Určitě si přečtěte

15 tipů na nejlepší televizory, které si dnes můžete pořídit

15 tipů na nejlepší televizory, které si dnes můžete pořídit

I když ceny televizorů klesají a ani velké úhlopříčky už nejsou drahé, stále má smysl připlatit si za prémiové televizory. Vybrali jsme ty nejlepší, které vás překvapí kvalitním podáním obrazu i pokročilými funkcemi.

69 Jaromír Puk

Vybrali jsme 22 nejlepších bezdrátových Bluetooth sluchátek

Vybrali jsme 22 nejlepších bezdrátových Bluetooth sluchátek

Vybrali jsme nejlepší bezdrátová sluchátka od těch nejlevnějších po nejdražší. Pro běžné použití, pro sport, pro komfortní poslech a také modely s aktivním potlačením hluku.

55 Jaromír Puk