Judas and the Black Messiah: burcující portrét potírání aktivit Černých panterů ze strany FBI [recenze filmu]

20. března 2021
TWEET SDÍLET
Příběh o zradě i revolucionářském zápalu, nominovaný na šest Oscarů.

Plusy

  • Herecké výkony, téma a zručná režie.

Minusy

  • Napětí mezi dvěma hlavními postavami mohlo být výraznější.
7/10
Hodnocení

Mezi osmičku titulů, jež se budou při předávání Oscarů ucházet o titul nejlepší film, se dostalo i biografické drama, jež ve svém názvu odkazuje k biblickému příběhu o Ježíšovi a jeho apoštolovi Jidášovi, který ho za třicet stříbrných zradil. Zde je tím zrádcem informátor FBI William O'Neal, jenž se na konci šedesátých let infiltroval do illinoiské pobočky Černých panterů. A ten, koho zradil, je její předseda Fred Hampton.

Film se tak vrací do stejného období jako jeho oscarový konkurent Chicagský tribunál, v němž se Hamptonova postava objevila jako vedlejší u soudu se spoluzakladatelem Černých panterů Bobbym Sealem. Oba tituly mají po šesti nominacích na zlaté sošky a oba se skrze historické látky z moderní historie Spojených států vyjadřují k rasovým otázkám i postavení občanských hnutí v současné Americe.

Snímek, uvedený na festivalu Sundance a poté zpřístupněný na platformě HBO Max, natočil jako svůj druhý celovečerní režisér Shaka King, který se na něm podílel i jako spoluscenárista. Původní scénář podle námětu bratří Lucasových měl mít svou strukturou víc žánrovou podobu ve stylu Skryté identity, ale režisér nakonec upřednostnil ve vyprávění rovinu angažovanou, kdy mu děj slouží jako podklad k obžalobě systému a výzvě na jeho změnu.

Školení FBI

Do dění nás, tak jako v mnoha obdobných filmech podle skutečných událostí, vtahují zpravodajské záběry, jež ilustrují společenské napětí na konci šedesátých let, související s protesty proti válce ve Vietnamu a demonstracemi za práva černochů.

Jak se ukáže, tyto záběry jsou součástí školení agentů FBI, jež vede samotný šéf tohoto úřadu J. Edgar Hoover (Martin Sheen). Ten zde černošské aktivisty, sdružené v radikálně levicové Straně černých panterů, označuje za největší hrozbu pro vnitřní bezpečnost země.

Klepněte pro větší obrázek

Varuje před příchodem vlivného „mesiáše“ z jejich řad, který by dokázal sjednotit komunisty, protiválečná hnutí i ty nová levicová. A i označuje, koho tím myslí. Právě na lidi, jako je Fred Hampton (Daniel Kaluuya), byl zaměřen ilegální agenturní kontrašpionážní program COINTELPRO, jež měl zdiskreditovat a kriminalizovat politická a občanská hnutí, jež vláda v té době považovala za radikální a nebezpečná. Jakých metod k tomu používala, i o tom je toto vyprávění.

V dvojím ohni

Na jeho začátku je v Chicagu roku 1968 za krádež auta a vydávání se za agenta FBI zatčen sedmnáctiletý mladík William O'Neal (Lakeith Stanfield). Hrozící více jak šestiletý trest za to odvrátí agent Mitchell (Jesse Plemons) nabídkou infiltrace Černých panterů v Chicagu.

Drobný pouliční zlodějíček ji přijme a postupně začne stoupat v rámci hierarchie této organizace. Přitom donáší své spojce v FBI, která má tak přehled o její činnosti. FBI s nelibostí nese hlavně to, že by se Hampton měl postavit do čela mezirasové „duhové koalice“, která by sdružovala v odporu proti policii a selhávající sociální politice vlády různá protestní hnutí a etnické komunity.

A je to právě O'Neal, kdo se stává naším průvodcem po událostech tehdejší doby. To je ostatně signalizováno už rámcovým archivním rozhovorem se skutečným O'Nealem z roku 1989, v němž vysvětluje své pohnutky pro to, co činil.

Jeho vnitřní neutralita k myšlenkám a skutkům Černých panterů tu stojí proti zapálenému revolucionářství Hamptona, jež mu čím dál víc imponuje. A to i v důsledku toho, jak poznává mechanismus, kterým ho FBI drží v šachu a který uplatňuje i ve své snaze potřít toho hnutí. Strach z prozrazení jeho dvojí role jej ale vede k jednání, s nímž je sice vnitřně čím dál víc v rozporu, ale jemuž se neumí vzepřít. Za ně je pak v závěru odměněn „trafikou“, která mu umožní stát se součástí systému.

A stejně jako agent FBI Mitchell manipuluje O'Nealem, i FBI si loajalitu tohoto agenta a jeho případné otázky ohledně postupu proti aktivistům, který se mu zdá za hranou jeho zásad, zajišťuje nátlakem, činěným samotným Hooverem.

Burcující finále

Ten je tu vykreslen, nejen ve svém úředním rasismu, hodně démonicky, k čemuž výrazně přispívá i maska této postavy. Hlavními hvězdami jsou ale oba na herecké Oscary nominovaní herci, z nichž Daniel Kaluuya v roli Freda už za tu svou dostal Zlatý glóbus. Představuje se jako charismatický řečník, jímž ale není úplně od počátku. Výrazně mu v tomto ohledu pomůže jeho přítelkyně, básnířka Deborah.

Osobní linie jejich vztahu je spjata s tou aktivistickou, kdy si mladá dívka uvědomuje, kde leží Fredovy priority. Pohled na něj zprostředkovávají právě tyto dvě osoby, William a Deborah. Co je na vyprávění sympatické, je právě způsob, jakým jsou postavy do vyprávění uvedeny. Nejprve přes nějakou jednotlivost, jako je ono školení FBI a pak se vyjevuje celý kontext.

U projevů policejního násilí stačí režisérovi mnohdy jen naznačit, aby pak závěr vygradoval do burcujícího mementa. Shaka King se ukazuje jako zručný režisér, kterému se bez žánrových klišé podařilo vytvořit titul, který v obžalobě systému nachází styčná témata s jeho oscarovým konkurentem Chicagský tribunál. Ty v Americe stále rezonují.

Judas and the Black Messiah

  • Žánr: životopisné drama
  • Původní název: Judas and the Black Messiah
  • www.warnerbros.co.uk/movies/judas-and-black-messiah
  • USA, 2020
  • Scénář: Will Berson, Shaka King
  • Režie: Shaka King
  • Hrají: Daniel Kaluuya, Lakeith Stanfield, Jesse Plemons, Martin Sheen, Dominique Fishback
  • Distribuce: HBO Max
  • Distribuční premiéra v ČR: 12. 02. 2021

Témata článku: , , , ,