V záplavě životopisných filmů, jež se letos ucházejí o oscarová ocenění (Americký sniper, Selma, Teorie všeho, Divočina, Hon na lišku, Mr. Turner) nalezneme i britský film Kód Enigmy. Ten posbíral třetí největší počet oscarových nominací, tedy osm.
A už jen jejich samotný výčet napovídá, v čem tkví síla tohoto snímku. Kód Enigmy byl nominován v kategoriích nejlepší film, režie, adaptovaný scénář, výprava, střih, hudba, herec v hlavní roli a herečka v té vedlejší. Spolu s Chlapectvím a Birdmanem pak patří k trojici nejvážnějších kandidátů na zlaté sošky.
Prolomení šifrovacího kódu
Po Králově řeči totiž Kód Enigmy představuje další skvělou ukázku toho, proč jsou anglické filmy ve světě ceněny. Britský humor toho nejlepšího střihu, suchý, sarkastický, ironický a odlehčující místy vypjaté momenty, se tu snoubí s emotivním vyprávěním na pozadí skutečných historických událostí.
Scenárista Graham Moore, který na poli celovečerního filmu debutuje, se nechal inspirovat rozsáhlou biografií oxfordského matematika a spisovatele Andrewa Hodgese, která se věnuje osobnosti jeho krajana Alana Turinga (1912 - 1954). Významného matematika, logika, kryptoanalytika a zakladatele moderní informatiky.
Jak již název filmu napovídá, Alan Turing, profesor matematiky a vynálezce prapředka dnešních počítačů, rozluštil či lépe řečeno prolomil nacistický šifrovací kód. Tím pomohl Velké Británii a jejím spojencům uspíšit průběh druhé světové války a dovést ji do vítězného konce.
Turingova rehabilitace
Jeho filmový příběh se začíná odvíjet od jednoho zimního večera roku 1951, kdy policie dostane hlášení o vloupání do jeho domu. Namísto pachatele tohoto zločinu ale skončí zadržen právě tehdejší profesor na univerzitě v Manchesteru Alan Turing, který je následně obviněn ze sexuálních přestupků.
Pokud se chcete blíže s Turingovým životním příběhem seznámit a dozvědět se, proč po soudním procesu přistoupil na probaci v podobě hormonální léčby estrogenem, klikněte si nejlépe po zhlédnutí filmu na jeho heslo na Wikipedii.
Protože jen tak se neochudíte o peripetie jeho osudu, které v sobě tento film ukrývá a které nám hlavní hrdina za pomocí voiceoveru začne přibližovat. Ve chvíli, kdy je zadržen, mimo hrstky zasvěcených nikdo nevěděl, že jde o válečného hrdinu, který se spolu se svým týmem podílel na prolomení kódu legendárního německého šifrovacího stroje Enigma.
Toto státní tajemství si pod pohrůžkou trestu měl vzít do hrobu, což se i stalo. Teprve v roce 2009 se nejdříve britský premiér Gordon Brown a o čtyři roky později i královna Alžběta II zasloužili o to, že byl oficiálně rehabilitován. Neoficiálně k jeho rehabilitaci přispěla mimo jiné Hodgesova biografie, která vyšla poprvé v roce 1983.
Souboj s časem i pochybnostmi
K účasti na vládním programu se Alan Turing (Benedict Cumberbatch) přidal hned v září roku 1939, kdy německá vojska postupovala Evropou a nacistická mračna se začala stahovat i nad Velkou Británií. V dekódovacím a dešifrovacím oddělení britské tajné služby v Bletchley Parku se Alan obklopil nejbystřejšími mozky Spojeného království z řad matematiků, lingvistů, statistiků a kryptoanalytiků, aby se spolu s nimi pokusil rozlousknout šifrovanou německou komunikaci.
Jejich zápas spočíval v tom, že každý den měli před sebou 158 milionů milionů možných variant kódů, s nimiž se museli popasovat. A druhý den znovu, protože vždy v noci přestaly německé kódy platit a byly vydány nové. Léta ubíhala a jejich výsledek nebyl za situace, kdy Anglie hladověla a německé ponorky potápěly britské konvoje, stále hmatatelná.
Nervozita nadřízených rostla a vypadalo to, že bude tento projekt zastaven. Hned několikrát. Alan ale dovedl vždy přesvědčit osoby na správných místech, aby ho v jeho úsilí podpořili. A je jedno, jestli to byl Winston Churchill nebo tajnosnubný šéf MI6 Stewart Menzies (Mark Strong).
Každý z nich hrál své hry a té Alanově nikdo z nich nerozuměl. Pokud ale chtěli vidět Hitlerovi do karet, museli tomuto milovníkovi křížovek a hry v šach důvěřovat, že šifrovací rotory jeho stroje Christopher vygenerují jednoho dne ten správný algoritmus německé šifry.
Ve třech dějových liniích
Úsilí tajné dešifrovací jednotky a jejímu závodu s časem je věnována ve vyprávění hlavní pozornost. Turingův příběh se ale neskládá jen z jeho válečné anabáze, ale sledujeme ho hned ve třech rovinách.
V té poválečné čelí při policejním vyšetřování podezření ze sovětské špionáže. Ukáže se ale, že tajemství toho profesora na univerzitě v Manchesteru leží někde jinde. Kde, to naznačí linie, která nás přenáší do Alanových středoškolských let, kdy se formovala jeho láska k záhadám a šifrám. A nejen ona.
Alanovo dospívání na internátní škole v Sherbornu bylo poznamenané šikanováním spolužáků kvůli jeho podivínské odlišnosti. Přísné oddělování hrášku od mrkve při obědě, stejně jako zájem o vše exaktní, z něj logicky činily vyděděnce většinového kolektivu. Přesto ale jednu spřízněnou duši našel. Christophera (už tušíte?) Morcoma (Jack Bannon), s nímž se sblížil a jehož předčasná smrt ho ve věku osmnácti let velmi zasáhla.
Portrét geniálního sociopata
Ve třech, vzájemně se prolínajících časových rovinách, tak sledujeme portrét nesmírně komplikované osobnosti, jež nezapadala svým chováním do žádné společnosti. Geniální matematik se sociopatickým a asociálním chováním, dnes by se možná řekl nerd, používal k rozluštění šifrovacího kódu značně nekonvenční metody, které přispívaly k tomu, že se ne vždy těšil důvěře svých nadřízených i spolupracovníků.
Snadno se pak mohlo stát, že ho podezřívali i z něčeho, co nespáchal. Jako například šéf celého projektu a jeho přímý nadřízený, admirál Denniston (Charles Dance), jehož vojenské uvažování se jaksi neslučovalo s Alanovým čistě matematickým.
Alan musel okolí štvát a ono mu to tvrdě odplácelo. V hlavě mu to šrotovalo mnohem rychleji než ostatním a nebál se to dávat najevo. Však také představitel televizního Sherlocka Holmese Benedict Cumberbatch Alana vykresluje jako přezíravého egomaniaka s nedostatkem empatie, jehož excentrické chování mu způsobuje spoustu problémů.
Ale také se stává hnacím motorem pro ostatní, kteří se mu chtějí při práci na rozluštění šifry vyrovnat nebo s ním minimálně držet krok. Teprve v momentu, kdy Alan pochopí, že potřebuje i ostatní členy týmu a že aby něčeho společně dosáhli, musí je jim částečně otevřít a začít se chovat trochu diplomatičtěji, dají se věci do pohybu.
Definice skrze ostatní postavy
Právě tyto pasáže, ukazující Alanovu obtížnou kooperaci s kolektivem mají velký komediální potenciál, ale zároveň odhalují další rozměry jeho mnohovrstevnaté osobnosti. Křehkost, zranitelnost, to jak není schopen úplně obyčejné komunikace a vždy hledá za slovy něco víc, než třeba obsahují.
Benedict Cumberbatch všechny tyto polohy ve svém výkonu odstiňuje bez nejmenší známky karikatury nebo přehrávání. I když film může působit jako jeho one-man show, není tomu tak, protože ostatní postavy tu hlavní každá svým dílem definují.
Joan Clarke (Keira Knightley) se pro něj stává spojencem i pojítkem s ostatními členy týmu. Radí mu, co by bylo vhodné udělat, aby si je získal a ponouká ho k tomu, aby ukazoval své empatičtější já. Zároveň definuje jeho vztah k ženám, který je plachý v intimní oblasti, ale naopak vřelý v té intelektuální. To když v Jean najde někoho s podobně vyděděneckým osudem, za nějž může výjimečnost nadání.
Zatlačit do pozadí se nenechá ani zbytek hereckého obsazení, ať už jde o elegantního šviháka Matthewa Goodea v úloze zprvu jeho hlavního oponenta v týmu a poté spolupracovníka Hugha Alexandera nebo Rory Kinneara v roli detektiva Nocka, jemuž příběh vypráví. Ti všichni dokazují, proč mají ostrovní herci tak dobrou pověst.
Hrdinové bez metálů
Scénář Grahama Moorea jim pak dává prostor k tomu, aby měli co hrát, protože otevírá množství morálních dilemat, souvisejících s tím, že šlo o hrdiny, které neměl nikdo znát. Nešlo o bojovníky v první linii, ale o ty, bez nichž by počet mrtvých ve válce byl mnohem větší.
Jejich prolomení šifrovacího kódu po letech, kdy bojovali s všudypřítomnými pochybnostmi o splnění jejich mise, zažehnalo ale bitvu novou. Tu vnitřní, kdy si byli nuceni uvědomit, že jsou součástí vojenské mašinérie, která má nějakou strategii a jíž není možno ohrozit tím, že by nepřítel pojal podezření, že mu protivník vidí do karet. Protože v té chvíli by své plány začal měnit.
Tragičnost poválečného osudu
Hrdinové, jimž hrdinství nikdo oficiálně nepřiznal, se smířili s vnitřním zadostiučiněním ze skutků, jež vykonali pro lidstvo a které ušetřily životy milionů lidí. O to bolestivěji a tragičtěji pak vyznívá Alanův poválečný osud, kdy se mu britské impérium za vše dobré pro něj vykonané odvděčilo tím, že kriminalizovalo něco tak hluboce osobního jako je odlišná sexuální orientace. V duchu zákona, platícího od roku 1885 a trestajícího „sodomii“ a „hrubou obscénnost“.
Alanu Turingovi se i prostřednictvím tohoto filmu dostává rehabilitace, historické spravedlnosti a pocitu uznání jeho zásluh a není divu, že na to oscarová akademie slyší. Norský režisér Morten Tyldum, autor zdařilé adaptace románu Joa Nesbø Lovci hlav, totiž natočit dílo, v němž drama historické umocňuje a rozkrývá drama intimní.
A je celkem podružné, že při něm není historicky úplně přesný a dopouští se umělecké licence. Počet lidí, kteří v Bletchley Parku pracovali na rozluštění Enigmy, bylo mnohem víc, stejně jako dešifrovacích strojů. Toto ale není historický dokument, ale film o muži, který musel neustále skrývat svou pravou tvář. Ať už šlo o jeho život soukromý nebo ten pracovní.
Náprava starých křivd
Narodil se totiž jako homosexuál do společnosti, která brala lásku ke stejnému pohlaví jako něco zapovězeného a trestného. Se svými matematickými vizemi, vedoucími k vytvoření univerzálního výpočetního stroje, předběhl svou dobu a u svých současníků pro ně jen těžko hledal pochopení. A to, že byl hrdinou, který významně přispěl ke konci druhé světové války, nemohl sdělit ani svým nejbližším příbuzným. Horká válka se přelila do té studené, v níž byla jeho práce opět předmětem utajení. Už proto, že jí využívaly obě strany nového konfliktu.
Tvůrci nestaví Alana Turinga do polohy novodobého mučedníka, ale pouze napravují staré křivdy. Způsobem, který si vás získá, protože mu nechybí vtip, empatie i řemeslná preciznost ve všech složkách. Včetně té herecké, kde Benedict Cumberbatch „sherlockovskou“ šarži obohacuje o mnohem jemnější valéry, které si po právu říkají o ocenění při oscarovém předávání cen.
Kód Enigmy
- Žánr: životopisné drama
- Původní název: The Imitation Game
- www.theimitationgamemovie.com/
- Velká Británie / USA 2014
- Scénář: Graham Moore (podle předlohy Andrewa Hodgese)
- Režie: Morten Tyldum
- Hrají: Benedict Cumberbatch, Keira Knightley, Matthew Goode, Mark Strong, Charles Dance, Allen Leech, Tuppence Middleton, Rory Kinnear, Matthew Beard
- Distribuce: Forum Film CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 29. 01. 2015