Postapokalyptické filmy nejsou veselé, nabízí spíše neradostnou vizi budoucnosti. Podívejme se na nejslavnější filmy, v kterých budoucnost není zrovna růžová.
Kapitoly článku:
To nejslavnější, co tento žánr nabízí, pochází z Austrálie. Legendární Šílený Max se dočkal tří dílů, a i když nemá příliš mnoho kvalitních následovníků, v našich kinech bylo v nedávné době možné narazit hned na několik filmů z budoucnosti, která není pro lidstvo příliš růžová. Dnes se ohlédneme za filmy:
Legendární Šílený Max
Pravděpodobně nejslavnější film, respektive v tomto případě filmová série, odehrávající se v době, kdy se civilizace zhroutila, je Šílený Max (Mad Max, Austrálie 1979). Režisér George Miller a jeho herecká hvězda Mel Gibson tehdy sice začínali, ale v jejich filmografiích bychom našli jen velmi málo filmů, které by se téhle australské sci-fi mohly rovnat.
První díl ale ještě jako postapokalyptická sci-fi nevypadá. Děj se odehrává ve světě, kde stále ještě funguje policie, existují zákony, a přestože se po silnicích prohánějí motocyklové gangy, není tenhle svět o moc horší než ten současný. Policista Max Rockatansky ale na vlastní kůži zjistí, jak tenká je slupka civilizace. Když se totiž vůdce motorkářů Toecutter rozhodne pomstít za smrt jednoho ze svých přátel, začne téct krev. Nejdřív skončí v plamenech Maxův kolega, potom na silnici zemřou i jeho manželka a malé dítě. Max se ale rozhodne vrátit to gangu se vším všudy a na australských okreskách začíná být najednou pěkně horko.
První Šílený Max stál jen něco přes čtvrt milionu dolarů, takže tvůrci si nemohli dovolit nákladné kulisy nebo triky. Paradoxně to ale pomáhá atmosféře, která je plná beznaděje, působí depresivně a člověk z ní má pocit, že už to může být jenom horší. Zdánlivě je příběh Maxe Rockatanského klasické drama o pomstě, ale ve skutečnosti je toho ve filmu mnohem víc. George Miller tu v podstatě ukazuje, jak bude vypadat začátek konce, náš svět tu dýchá z posledních sil a je jen otázkou času, kdy zavládne naprostá anarchie.
Šílený Max 2 – Bojovník silnic
Na naprostou anarchii došlo v pokračování. Šílený Max 2 – Bojovník silnic (Mad Max 2: The Road Warrior, Austrálie 1981) je obecně považován za nejlepší film z celé trilogie a postapokalyptická atmosféra z filmu doslova teče. Děj se odehrává po jaderném konfliktu kdesi v australské poušti, kde se skupina lidí snaží přežít v pevnosti vybudované okolo starého ropného vrtu. Benzin má ale v tomto světě mnohem větší cenu než lidský život, a tak každodenně bojují s armádou vedenou maskovaným mužem, jenž si říká Humungus, pán pustiny. Sem přichází Max.
Původně chtěl jen doplnit nádrž, ale když zjistil, že zničení téhle dost možná poslední výspy civilizace je jen otázkou dní, rozhodl se pomoci. Pro skupinu odhodlaných, ale špatně vyzbrojených a početně znevýhodněných hrdinů se stává jedinou nadějí, avšak uprchnout z obklíčení s cisternou plnou drahocenné tekutiny nebude snadné ani pro něho.
Šílený Max 2 – Bojovník silnic už je čistá sci-fi, ve které má civilizace utrum a po vyprahlé poušti se potulují bandy vraždících šílenců. George Miller tentokrát poslal lidstvo až na samotné dno a prakticky od začátku je jasné, že je jen otázkou času, kdy poslední oáza civilizace skončí pod koly aut Humunguse a jeho malé armády. Krom několika málo staveb je tu všude jen poušť, občas trosky aut a deprese. Druhý Šílený Max není příjemný film na koukání a lidskost by tu člověk hledal marně. Zůstal jen krutý boj o přežití.
Miller měl sice tentokrát k dispozici výrazně větší rozpočet, avšak oproti Hollywoodu šlo stále jen o drobné. Režisér tedy dal svým kolegům za úkol, aby obešli australská smetiště a skládky a kulisy pro film vyrobili. A výsledek působí mnohem opravdověji než všechno, co kdy vylezlo z útrob počítače. Skutečné opráskané plechy z auta jsou zkrátka trochu něco jiného než sebelépe udělaná kupa pixelů.
Peníze ušetřené za triky a za kulisy se ale investovaly více než vhodně. Druhý Šílený Max nabízí jedny z nejlepších automobilových honiček, jaké se kdy na plátnech kin objevily. Závěr, ve kterém hlavního hrdinu řítícího se s cisternou po prázdné silnici nahánějí desítky různých podomácky sestrojených vozidel, je nezapomenutelný, stejně jako kaskadérské výkony lidí, kteří se pokoušejí na cisternu za jízdy naskočit, nebo létají vzduchem po nesmírně brutálně vypadajících srážkách.
Z akčních scén je cítit i po letech poctivá filmařina, při které se zapotili kaskadéři a profesionální řidiči, a ne programátoři v dobře klimatizovaných kancelářích.