Jestli si myslíte, že digitální televize = pozemní vysílání, mýlíte se. Je několik variant a cest, kterak se dostat k více programům.
Letos se konečně naplno rozjede proces digitalizace terestrického vysílání (DVB-T). Nedávno začaly v DVB-T vysílat v Brně, Ostravě a Plzni kanály Prima, hudební Óčko a zpravodajská Z 1, v červenci spustí svou veřejnoprávní síť také Česká televize, a to na Plzeňsku, za pár měsíců pak i v dalších lokalitách. Digitální vysílání není ale jen DVB-T, jak by si mnozí mohli myslet. Způsobů, jak přijímat takovýto signál je povícero - satelit, IPTV nebo kabelová televize. Pojďme si je tedy alespoň stručně představit.
Pozemní digitální televize (DVB-T)
Proces, který se letos naplno rozjíždí v České republice, se nazývá digitalizace pozemního analogového vysílání. Každého, kdo nemá satelit, televizi přes telefonní zásuvku, kabelovou televizi nebo nesleduje televizi přes internet, se bude týkat. Tento úkon je nutný proto, aby mohli na televizní trh vstoupit další hráči, pro které není v současné době možné vyčlenit kmitočtový příděl.


Díky analogovému terestrickému vysílání můžete přijímat na jedné frekvenci pouze jediný kanál, u DVB-T to neplatí. Pro ostré, nikoliv experimentální vysílání, je obvyklé, že v každém multiplexu na určité frekvenci jsou přibližně čtyři kanály. To platí pro MPEG-2. Pokud však bude použita jiná kompresní technologie (způsob zpracování signálu), MPEG-4, je možné dostat do multiplexu přibližně dvojnásobek kanálů, s novým standardem DVB-T2 a kombinací MPEG-4 dokonce ještě více. Výhodou u tohoto způsobu vysílání, jsou minimální náklady u koncového uživatele.
Pokud má divák vlastní anténu (není zapotřebí žádná zvláštní, vysílá se na původním TV pásmu), popř. upravené rozvody STA (společná televizní anténa) pro příjem DVB-T, nic mu nebrání, aby přijímal pozemní digitální televizi. Stačí jen tzv. set-top-box. Ten už je v České republice možné sehnat v ceně dokonce pod tisíc korun.
Satelitní digitální vysílání (DVB-S)
Satelitní příjem má hned několik výhod. Tou asi největší je stoprocentní dostupnost signálu českých kanálů (nejen) na území České republiky. Dalším kladem DVB-S je mnohonásobně větší programová nabídka. Zatímco v DVB-T budou moci po jeho rozjezdu za několik let přijímat desítky stanic, u satelitu se počítají na stovky až tisíce.
DVB-S má oproti terestrické televizi téměř nevyčerpatelnou kapacitu pro nové kanály. Satelitní příjem ale bohužel vyžaduje také mnohem vyšší náklady na pořízení. Jsou v podstatě dvě možnosti - buď se divák spokojí s volně šiřitelnými kanály, nebo chce sledovat i placené. U první možnosti je nutné pořídit si tzv. satelitní komplet, tedy parabolu, konvertor a FTA receiver (přijímač pro sledování nekódovaných kanálů). Pokud se divák rozhodne pro kanály placené, musí mít přijímač, kam je možné vložit tzv. dekódovací kartu.

V České republice je dobré si pořídit satelitní set-top-box s integrovanou čtečkou systému CryptoWorks (popř. univerzální) nebo tzv. slotem/sloty pro zasunutí modulu podmíněného přístupu, kam se karta vsune. Celý takovýto komplet můžete i s kartou sehnat již okolo pěti tisíc, dají se však sehnat i levnější, a to už od tří tisíc korun. Další výhodou, kterou přináší satelitní příjem, je možnost sledování HDTV kanálů, tedy programů, které vysílají ve vysokém rozlišení. Plusem je tedy pochopitelně vysoká kvalita obrazu. Pro tento způsob příjmu je nutné být vybaven satelitním HDTV set-top-boxem, který je vybaven čtečkou karet případně „šachtou“ pro modul s kartou.
Digitální kabelová televize (DVB-C)
Digitální kabelová televize je nabízena především ve velkých městech u operátorů jako je např. UPC. S její nabídkou se však můžeme setkat v Česku dokonce i na některých větších vesnicích. DVB-C nabízí několik desítek programů. Jde v podstatě o to, že přes klasickou kabelovou síť je šířen digitální signál. Divák pro jeho zpracování potřebuje buď set-top-box, který mu poskytne kabelový operátor nebo televizor se zabudovaným DVB-C tunerem.

To je investice navíc oproti klasické analogové kabelové televizi, kde divák napojil koaxiální kabel rovnou z rozvodu do svého televizoru. Hlavní výhoda oproti klasické „kabelovce“ už byla také řečena - mnohonásobně bohatší programová nabídka. Dalším plusem je možnost sledování programů ve vysokém rozlišení, jejich nabídka však zatím není u nás příliš velká. Diváci určitě přivítají také tzv. elektronického programového průvodce (EPG), zjednodušeně televizní program ve virtuální podobě. Stejnou službu nabízí také DVB-T i DVB-S. Set-top-boxy operátoři většinou pronajímají, některé společnosti je prodávají do osobního vlastnictví. Nutno dodat, že bez dekódovací karty je ale takový set-top-box takřka na nic.
Televize přes internetový protokol (IPTV)
IPTV se někdy říká televize šířena prostřednictvím telefonní zásuvky nebo internetová televize. To ale není úplně pravda. Televize přes internetový protokol sice využívá stejnou distribuční síť jako vysokorychlostní připojení k internetu, nejde ale o klasické internetové vysílání. IPTV putuje po privátní IP síti, která není dostupná široké veřejnosti, ale pouze těm zákazníkům, kteří si ji předplatili.


Oproti tomu internetové televizní vysílání, známé například v živém přenosu zpravodajského kanálu ČT 24 na webových stránkách České televize, za IPTV nelze považovat. K tomu, aby mohl divák sledovat nebo využívat služeb IPTV, potřebuje modem, speciální set-top-box a aktivní telefonní linku. Výhodou IPTV je bezesporu skutečnost, že je dostupné většímu počtu domácností, než je např. kabelová televize. Televize přes internetový protokol je ovšem bohužel omezena stavem kabelů vedoucích od ústředny k zákazníkovi a vzdáleností od ní.

V případě, že je zákazníkovi nabídnuta operátorem maximální rychlost internetu např. 512 kb/s, může se rovnou s vidinou IPTV rozloučit. Tato technologie ovšem umožňuje využívat i sítě s optickými kabely. Opět však platí, že zájemce udělá nejlépe, když si zjistí službu, kterou nabízejí v jeho okolí. Mezi ty nejznámější patří např. Telefónica O2, Telekom Austria nebo Mattes AD. Posledně jmenovaná společnost nabízí např. svůj set-top-box za 150 Kč/měsíčně + 95 Kč za základní programovou nabídku. Dostat se však můžete také až na částku 600 Kč/měsíc za tzv. HD paket, který je nutné pořídit se službou 802.tv Standard.
Sledování kanálů přes internet
Určitou formou digitální televize je také sledování televizního vysílání prostřednictvím obrazovky svého počítače. Pak pochopitelně záleží na tom, jak rychlé připojení k internetu má jeho uživatel a jak je výkonné jeho PC. Má-li např. připojení přes kabelovou televizi v řádu několik megabitů bez agregace (velikost přenesených dat prostřednictvím linky nesdílí s dalšími uživateli), může sledovat také kanály ve vysokém rozlišení.

Pochopitelně je však omezen nabídkou, která je na internetu k dispozici. Některé specializované stránky zaměřené na tzv. streamování, nabízejí i kanály, které nejsou běžně k dispozici. Ve většině případů tak však bohužel nečiní legální cestou. Z českých televizí je na internetu možné sledovat např. zpravodajské kanály ČT24 a Z1, hudební Óčko nebo první kanál ve vysokém rozlišení u nás HDTV1.cz.
V nejbližší době se v dalších dílech našeho seriálu budeme věnovat jednotlivým variantám příjmu digitální televize podrobněji. Dozvíte například více o kladech a záporech, o možnostech a mnohem více.
Autor je redaktorem serveru digizone.cz.
Nový televizor vybírejte pečlivě. Kolik do něj chcete investovat, na jaké ceně začínají kvalitní modely? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: