Svého času jsem měl nějaký plastový Panasonic přibližně za tu tisícovku a pak i i nějaký drahý, maličký, na jednu tužkovou baterku. Kovový, elektronická autorevers mechanika, ovládání na kabelu sluchátek, ... . Jak jsem přestal dojíždět do školy, tak oba dva skončily na dně šuplíku. Když jsem je zas o patnáct let později vytáhl, tak jednoduchý plasťáček fungoval dál, ale ten drahý nabušený snad vším, co to mohlo umět, byl tuhý. Plasťáček jsem si nostalgicky nechal a ten drahý putoval do elektroodpadu.