Sony Walkman před 43 lety změnil hudební svět. Okopírovala jej i česká Tesla

Jo jo, Sony....to byla firma, která na trh uvedla celou řadu převratných technologických zázraků. Jedním ze synonym firmy Sony pro mě představují její wold receivery. Ještě z dob dávného totáče mám dodnes na památku schovaný celkem malý ICF-7600. Safra, ta nostalgie.... bylo to používané takřka výhradně k poslouchání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Rušení, které soudruzi urputně pouštěli do éteru, ten přijímač dokázal docela účinně odignorovat. :-) Dalším doslova zázrakem doby je maličký ICF-SW100. Opravdu nádherný výrobek.

Ehm, kde jste vzali takové blbosti, že cena prvního českého walkmanu Tesla 1 650 Kč "byla to více než polovina tehdejšího průměrného měsíčního platu".
Tak především, tehdy se platilo Kčs. Byl to československý walkman.
A za druhé, inženýrský nástupní plat byl tehdy cca 1350 Kčs v hrubém.
Když chcete šířít polopravdy a nekorektní informace, tak od toho jsou jiné weby, ale prosím, nedělejte to tady.

Pěkný článek, ale
"z dnešního pohledu byl dost veliký, protože úroveň integrace elektroniky nebyla na takové úrovni jako dnes"
Velikost nebyla primárně taková kvůli elektronice (ta zabírala minimum) ale kvůli mechanickým záležitostem jako jsou převody, motory a mechanická tlačítka - posuv hlav a vše bylo řešeno mechanicky (jako u většiny běžných velkých kazeťáků). K výraznějšímu zmenšení došlo až u elektronicky ovládaných přehrávačů (jako napč. zmíněný Panasonic) - prakticky na velikost kazety - kde tlačítka a regulace hlasitosti (uz ne rozměrný potenciometr) byla řešena jen jako membránové spínače.

Dobu walkmanu nepamatuji ale discman stále používám, nějaký plastový Panasonic. Výdrž na baterii to má i několik týdnů, média do toho jsou celkem levné, nepotřebuje to ani mobilní data. Jenom to vyhledávání by mohlo být lepší. Ale uvažuji že bych přešel na minidisk

Měl jsem ten Panasonic RQ-SX25. To byla neskutečná mašinka 8-)

Ja mel nejakej levnej asi z trznice, pretaceni jenom dopředu, sluchatka hrozný. Pak jsem si poridil Grundiga. To uz bylo jiny kafe, pretaceni dopředu dozadu, fm radio, nastaveni basu. S kvalitnima alkalickyma baterkama vydrzel fakt dlouho. A za vrchol povazuju to co mel kamarad. Mozna to byl nejakej sony, byl plechovej, velkej o kousíček vic nez obal na kazetu, akumulator, autorevers a ovladani pres elektronicky tlacitka. Jenze to uz jsem pokukoval po discmanu znacky iRiver.

Svého času jsem měl nějaký plastový Panasonic přibližně za tu tisícovku a pak i i nějaký drahý, maličký, na jednu tužkovou baterku. Kovový, elektronická autorevers mechanika, ovládání na kabelu sluchátek, ... . Jak jsem přestal dojíždět do školy, tak oba dva skončily na dně šuplíku. Když jsem je zas o patnáct let později vytáhl, tak jednoduchý plasťáček fungoval dál, ale ten drahý nabušený snad vším, co to mohlo umět, byl tuhý. Plasťáček jsem si nostalgicky nechal a ten drahý putoval do elektroodpadu.

Těžká nostalgie tohleto. Nejprve Walkman a potom discman v batohu a šel jsem si jako pán po ulici :-D

Vzpomínám, také jsem měl jeden z těch levných walkmanů. Tužkové baterie nebyly tenkrát tak kvalitní, takže když byly baterie slabší a pásek v kazetě byl špatně namotaný, kazetu to neutáhlo. K tomu nekvalitní sluchátka, takže o basech jsem si mohl nechat jen zdát. Ale co, byli jsme rádi že můžeme alespoň něco poslouchat :-))