Třetí český film roku 2013 si premiéru načasoval k MDŽ. Téma komedie Martin a Venuše ostatně také zní jako sen mnoha žen. Hlavní hrdina v rámci jedné opilecké sázky dostane za úkol se měsíc sám starat o tři děti, dvě rozjívené dívenky předškolního věku a batolícího se syna. Jeho manželka, unavená bývalá umělkyně Vendula dlouhodobě na mateřské, se zatím chce vrátit k malbám a sama k sobě.
V prostředí současné české kinematografie proslulé sníženou schopností vytvářet slušné žánrové kusy může už zápletka nahánět obavy, že půjde o další lidovou zábavu typu Líbáš jako Bůh a ďábel. Zvlášť když za novinkou jako režisér stojí padesátník Jiří Chlumský, který naposledy natočil nepovedené drama z konce války 7 dní hříchů.
Někdo jiný, dynamičtější by filmu prospěl víc, protože k romantické komedii by se hodilo svižnější tempo. Zasloužila by i vyčistit od několika zbytečností, slabších hereckých projevů. A hlavně některých podivných scének, kterými se dost krkolomně připravuje dějový zvrat a jež se nehodí do jinak poměrně střízlivého vyprávění.
I tak ale Martin a Venuše obstojí jako poměrně vkusná žánrovka, především díky hercům a scénáři. Na něm je poznat, že ho napsaly dvě mladé ženy, Andrea Jarošová a Kristina Dufková, debutující v této profesi, nicméně ne bez kreativních zkušeností. Martin se v jejich příběhu očekávatelně plácá ve výchově, o niž se dosud moc nezajímal, Vendula už méně očekávatelně prožívá krizi, protože se po desetileté pauze nedokáže vrátit tam, kde byla.
I díky Marku Taclíkovi a Kristýně Bokové obě hlavní postavy působí jako normální osoby, které mají málo času i trpělivosti a řeší nejen milostné, ale i finanční problémy. Ani vedlejší charaktery, více komicky nadsazené, neutíkají úplně do trapně rozverné fantazie divácké podbízivosti. Příjemně tlumená je i zábava, scénky na svůj vtip většinou okázale neupozorňují a nechají ho vycházet ze situace. Jako nenáročný program na MDŽ je Martin a Venuše fajn volba.
Martin a Venuše
- komedie, Česká republika, 102 minut
- Režie: Jiří Chlumský
- Premiéra: 7. března
- Hodnocení: 60 %
Autor článku: Iva Přivřelová