Místo v nebi: recenze filmu

8. července 2013
TWEET SDÍLET
Místo v nebi: recenze filmu

Jedním z titulů, které na sebe letos na karlovarském festivalu přitahují pozornost v rámci hlavní soutěže hraných filmů, je drama Místo v nebi izraelského režiséra Josiho Madmoniho.

Šestačtyřicetiletý rodák z Jeruzaléma patří k vážným zájemcům o Křišťálový glóbus: nejprestižnější festivalovou cenu totiž získal už před dvěma lety za drama Restaurátor. Stejně jako v Madmoniho předchozím projektu, i v Místu v nebi hraje důležitou roli vztah otce a syna – a také čtyřicet let z historie samostatného Izraele a příběh rozvíjený jako tradiční židovská anekdota.

Hrdinou vyprávění je izraelský voják přezdívaný Bambi, který v jednom furiantském, poživačném okamžiku vyměnil své místo v nebi za pravidelnou porci svého oblíbeného extra pálivého leča. To je ovšem jen první z řady chybných rozhodnutí, které Bambiho provázejí životem.

Zatvrzelá touha mít poslušného syna vláčí hrdinu světem jako bizarního Ahasvera, který ničí a klame všechny kolem – a nejvíc sám sebe. Může Bambi dosáhnout smíření a moudrosti – a povede se zlomit bludný kruh chybných rozhodnutí alespoň jeho synovi, který se přiklonil k ortodoxní víře a pokouší se pro otce získat zpět titulní místo v nebi?

Motiv židovského vtipu se ve filmu Josiho Madmoniho promítá do životů hrdinů, kteří nejsou dokonalí, tvrdošíjně bojují proti svému údělu a nechávají se svést z cesty obyčejné lidské slušnosti svými pudy a sobeckými touhami. Důslednost, s jakou Madmoni – který je současně autorem scénáře – pracuje s motivem „nepřejícného“ osudu, připomíná tragikomedii Seriózní muž Joela a Ethana Coenových, která se v roce 2009 dočkala dvou oscarových nominací.

Na rozdíl od bytostně absurdního konceptu populárních amerických filmařů ovšem Madmoni v příbězích svých hrdinů pečlivě buduje řetězec příčin a následků. V tom má sice místo i náhoda, postavám se však dostává v zásadě takového zacházení, které si vykoledovaly svými myšlenkami a skutky.

Důležité místo v příběhu Bambiho a jeho syna tak hrají i ženy, které si v průběhu čtyřiceti let vyprávění dovedou se svobodou a zodpovědností za vlastní osud poradit mnohem lépe než jejich muži. Právě silné ženské postavy se v Místě v nebi nenápadně starají o polidštění „biblického“ bludného kruhu viny a trestu, který si vyšlapávají jejich muži.

V tom Místa v nebi připomínají další izraelské filmy, které se letos divákům rozhodla představit festivalová dramaturgie v nesoutěžní sekci Horizonty – Futurologický kongres Ariho Folmana, Dědictví Hiamma Abbasse a drama Vyplnit prázdnotu režisérky Ramy Burshsteinové.

Místo v nebi

  • drama, Izrael, 117 minut
  • Režie: Josi Madmoni
  • Hrají: Michael Aloni, Ronit Judkevitz, Keren Berger
  • Uvedeno v hlavní soutěži MFF Karlovy Vary
  • Hodnocení: 80 %

Témata článku: Filmy, Recenze filmů, Recenze

Určitě si přečtěte

Nabarvené ptáče: chlapec putuje sadistickým světem, z něhož zmizel soucit [recenze filmu]

Nabarvené ptáče: chlapec putuje sadistickým světem, z něhož zmizel soucit [recenze filmu]

Chlapec během druhé světové války putuje světem, z něhož zmizel soucit a stává se v něm projekcí nebo terčem okolního sadistického zla. V adaptaci kontroverzního románu Jerzyho Kosińského.

4 Marek Čech

Ad Astra: Brad Pitt ve sci-fi o cestě k vnějšímu okraji sluneční soustavy [recenze filmu]

Ad Astra: Brad Pitt ve sci-fi o cestě k vnějšímu okraji sluneční soustavy [recenze filmu]

Inteligentní sci-fi o vzdálenostech mezi planetami i lidmi, v níž režisér James Gray umně propojuje osobní, psychologickou linii vyprávění s tou žánrovou, epickou.

2 Marek Čech