Americký režisér Doug Liman zabodoval prvním dílem bourneovské trilogie Agent bez minulosti a manželskou akční rošádou Mr. & Mrs. Smith s duem Brangelina v hlavních rolích. Teenagerský akčňák Jumper byl hodně slabý a přílišné nadšení nevzbudil ani jeho politický thriller Fair Game.
Toma Cruise je možno kritizovat za jeho propagaci scientologické církve, ale čich na role má už více jak tři desítky let dobrý. Není proto divu, že se objevil i v mnoha klíčových sci-fi filmech posledních let. Stačí připomenout Minority Report nebo Válku světů.
Také loňské Nevědomí nebylo vůbec špatné, jen v něm promyšlený stylový design vizuální složky vyprávění tak trochu vítězil nad obsahem. V případě Na hraně zítřka se nám dostává v tomto ohledu mnohem konzistentnějšího díla.
Invaze Mimiků
Děj se odehrává v blízké budoucnosti, kdy na Zemi zaútočili Mimikové. Hmyzu podobní mimozemšťané, jejichž invaze začala v České republice. Úspěšně obsadili celou Evropu, již proměnili v zpustošenou hromadu sutin s milióny lidských obětí. Nyní hrozí, že začnou expandovat i do zbytku světa.
Pokud chce lidstvo zabránit svému vyhlazení a převzetí vlády nad světem touto mimozemskou rasou, musí se jí účinně postavit. Nebude to mít ale lehké, protože žádná armáda není schopna odolat rychlosti, brutalitě a předvídavosti těchto mimozemských bojovníků, jež se učí z chyb lidstva a přizpůsobují tomu svou taktiku.
Generál britské armády Brigham (Brendan Gleeson) v čele spojeneckých vojsk se o to přesto pokusí. Už proto, že Britské ostrovy jsou další na řadě. A pak potáhnou emzáci přes moře dál. Na francouzské pobřeží vysílá vojenskou jednotku, vyzbrojenou speciálními mechanickými obleky.
Takzvanými exoskeletony, které znásobují sílu svého nositele. Díky tomuto vybavení mohou vojáci používat větší, těžší a ničivější zbraně, než obvykle. Specialistkou na jejich obsluhu je Rita Vrataski (Emily Blunt), přezdívaná Full Metal Bitch, která zlikvidovala víc Mimiků než kterýkoliv jiný bojovník na Zemi.
Proti své vůli v první bojové linii
Do první linie je proti své vůli vyslán i podplukovník Bill Cage (Tom Cruise). Vojenský zpravodaj a marketingový poradce tiskového odboru americké armády, o jejíž propagaci se stará. Právě on dostane za úkol zaznamenat průběh klíčové operace.
Bill se chce ale bojové akci za každou cenu vyhnout, vymlouvá se, že nesnáší pohled na krev a podobně, až s ním dojde generálovi trpělivost, degraduje ho za neuposlechnutí rozkazu a pošle ho rovnou na frontu. Jako řadového vojína. Ocitá se v táboře, jemuž velí nesmlouvavý seržant Farell (Bill Paxton).
S nulovým výcvikem a mizernou výzbrojí ho zařazuje mezi vojáky, připravující se druhý den na útok. V něm padne hned v úvodu, ale ještě předtím stihne shodou šťastných náhod zneškodnit jednoho z vetřelců.
Opakování je nejen matka moudrosti, ale i zkušenosti
Jakýmsi zázrakem ale procitne opět v kasárnách na prahu téhož dne, kdy se v nich objevil poprvé. Tedy v den před invazí. Zažije další jednodenní výcvik, znovu je vyslán do boje a znovu umírá. A tak dále. Časová smyčka se opakuje a on prožívá události od okamžiku příjezdu do tábora znovu a znovu.
Tuto situaci nezapříčinil žádný zázrak, ale přímý fyzický kontakt s mimozemšťanem, jehož schopnosti při potřísnění jeho tělními tekutinami získal. Své o tom ví právě slavná válečnice Rita, která zažila něco podobného. Proto se rozhodne této Billovy schopnosti využít v boji proti emzákům. Neboť právě ona skýtá šanci k nalezení slabého místa těchto monster.
Billa začne trénovat a on je v každé další časové smyčce otrlejší, zkušenější, odhodlanější a mazanější. V boji proti Mimikům dokáže lépe využívat své rozvíjející se schopnosti, neboť si pamatuje vše z předchozího bojového dění. Postupným opakováním až do nejmenšího detailu.
Zprvu toho využívá ve svůj prospěch, aby lépe obstál v masakru pozemských vojsk. Pak začne ale nasbírané informace využívat jako součást taktiky proti nepříteli. Problémem je, že tou samou mocí vládne i druhá, nepřátelská strana.
Díky časové smyčce lepším člověkem
Kolem získaného privilegia opakovat ten samý den znovu a znovu dokola, což by mohlo přispět k nalezení zranitelného místa soupeře v boji, je postavena celá zápletka filmu. Ten vznikl na motivy románu japonského spisovatele Hiroshiho Sakurazaky All You Need Is Kill.
Na scénáři se v procesu příprav filmu vystřídalo snad šest scenáristů (Dante Harper, Joby Harold, Steve Kloves, Tim Kring, Alex Kurtzman, Roberto Orci), kteří ale od projektu z různých důvodů odstoupili, což nikdy nevěstí nic dobrého.
Do finální polohy ho dotáhla trojice Christopher McQuarrie (Obvyklí podezřelí), Jez Butterworth a John-Henry Butterworth a dlužno předeslat, že odvedla skvělou práci. Už dlouho tu totiž nebyl film, který by s motivem časové smyčky pracoval tak sofistikovaně a přitom zábavně.
Ano, jistě si řeknete, že nejde o nápad originální a už předtím byl využit například v komedii Na Hromice o den více nebo Zdrojovém kódu Duncana Jonese. S hrdinou Na Hromnice o den více v podání Billa Murrayho má Bill Cage hodně společného. Oba se díky časové smyčce stávají lepšími lidmi. Bill totiž s každým dalším pokusem nezlepšuje jen své bojové a strategické schopnosti, ale dochází tu především k jeho vnitřní charakterové proměně.
Ze sobeckého zbabělce a frajírka, jemuž jde jen o jeho vlastní přežití, se stává někým, kdo nalézá odvahu a odpovědnost za ty druhé a potažmo lidstvo jako celek. Z vyjukaného zelenáče, který vás baví svou nešikovností, roste v odhodlaného a zoceleného hrdinu, který si je vědom toho, že on jediný může mimozemšťany zastavit.
Full Metal Bitch
Na přerod z ufňukaného dezertéra ve vojensku vraždící mašinu a přirozeného vůdce má nemalý vliv i to, že chce imponovat super vojandě Ritě, jejíž počáteční nastavení odpovídá tomu jeho koncovému. A zatímco on se tomu jejímu čím dál víc přibližuje, tak ona pod vlivem citu víc tápe a stává se křehčí.
Emily Blunt není zrovna prototyp akční hrdinky, ale zde se do této polohy skvěle vžila. Ať už má na sobě nátělník při tréninku nebo hydraulickou konstrukci s raketomety, tak přesně víte, proč se téhle svéhlavé a tvrdé holce říká její přezdívkou Olověná mrcha.
Chemie mezi ní a Tomem Cruisem funguje výborně, nesklouzává do nějakého romantického kýče, ale je budována na základě takových maličkostí, jako že muž ví, kolik cukrů si dává do kafe. Což pro Billa zajisté nebude problém zjistit.
I když je vztahová linie postavena prakticky jen na těchto dvou postavách, pobaví i šéf výsadkářů v podání Billa Paxtona, který po takřka třiceti letech od Cameronových Vetřelců opět vstupuje do žánrových vod military sci-fi. Jen tentokrát ve vyšší hodnosti.
Inspirační zdroje
Pokud zde byly zmíněny filmy Na Hromnice o den více, Zdrojový kód nebo Vetřelci, tak nejde o jediné inspirační zdroje. Ze Zdrojového kódu je převzat motiv neustálého opakování a vylepšování již prožitých událostí. Z Vetřelců vojenské ladění a částečně i vzhled mimozemšťanů, kteří něčím evokují i Sentinely z Matrixu. Režisér rovněž po vzoru Vetřelců Mimiky dlouho neukazuje v celé jejich parádě, ale funkčně pracuje se strachem z nezjeveného.
Nalezneme tu příbuzné znaky i s Verhoevenovou Hvězdnou pěchotou, Válkou světů, Světovou invazí a dalšími filmy s tématem mimozemské invaze.
Scéna výsadku na pláži v Normandii je zcela zjevným pomrknutím na dnes již ikonické úvodní vylodění v Zachraňte vojína Ryana. Tuto pasáž, stejně jako další akční sekvence, zhlédneme víckrát a v několika obměnách, které se ale neokoukají, protože Bill neustále zkouší novou bojovou taktiku.
Režisér Doug Liman si navíc dal na akční stránce hodně záležet. Nevyhýbá se greengrassovské roztřesené kameře, zpomalovačkám ani opulentním trikům, ale zachází se všemi těmito prvky uvážlivě. Střih není nijak zběsilý a akce, která je takřka permanentní, působí přehledně a hlavně pestře.
Zahraj to znovu, Tome
Billovo zdolávání překážek, kdy zkouší opakovaně hledat jinou cestu na té samé trase než tu, na které předtím ztroskotal, zas připomíná fúzi videoherních postupů s těmi filmovými. Hlavní hrdina princip časového paradoxu brzy pochopí a začne ho využívat a částečně i zneužívat k tomu, aby se čím víc a hlavně účinněji zdokonaloval.
Což vede ke spoustě humorně odlehčených situací, jejichž síla tkví právě v drobném variování jedné modelové situace. Hrdina se zraní při tréninku. Jak na to zareagovat? No přeci tím, že ho jeho instruktorka zastřelí, aby to zkusili znovu a lépe. Nebo si něco naplánuje a srazí ho při tom dodávka. Příště už si na ni dá pozor, ale překvapí ho zas něco jiného.
Metoda pokus - omyl je ve filmu využita velmi zábavně, což se odráží i na tom, za jakých okolností a jakým způsobem Bill končí svůj každodenní koloběh. Hrdina musí vždy zemřít, i kdyby se měl zabít sám, jinak by se časová smyčka přerušila. A nesmí přitom dostat transfuzi lidské krve, protože tím by o svůj výjimečný dar přišel. Tak jako kdysi Rita, která měla rovněž schopnost Mimiků restartovat čas a tím předvídat tahy válečné protistrany.
Skvěle šlapající celek
Scénáristé si s handicapem v podobě opakování stále stejných situací poradili velmi vtipně a inteligentně. Každá z variací má jiné tempo i zakončení, takže se nedostavuje pocit únavy z již viděného.
Konvenčnější blockbusterovou polohu nabírá film až v samotném závěru, kdy ustupuje hravost v nakládání s možnostmi variování časové smyčky ve prospěch předvídatelného akčního vyústění, které zatlačí i víc na emoce.
To je ale jen drobný šrám na jinak skvěle sestrojeném celku, kde vše šlape tak jak má. Vyprávění se může opřít o kvalitní scénář, velice zručnou režii a herce, kteří na sebe vzájemně dobře slyší.
Film má dravé tempo, které efektivně graduje. Opakující se události jsou vrstveny tak, aby hrdina mohl daný level vždy restartovat a začít ho hrát jinak a lépe. Přidává se přitom na dynamice, jež v akční složce ústí do válečného inferna.
Akce je hodně, ale nepůsobí samoúčelně a tvůrci vědí, jak jí dávkovat. Když už hrozí, že by mohlo dojít k jejímu zahlcení, včas napětí vyváží nenuceným vtipem nebo romantickým pomrknutím. Vyprávěcí model z Mr. & Mrs. Smith je tu tak povýšen na zcela novou a vyšší úroveň.
Splněný fanouškovský sen
Stejně dobře si poradili i s tím, že přestože vám Na hraně zítřka bude připomínat mix motivů z mnoha příbuzných žánrových filmů (Na Hromnice o den více, Zdrojový kód, Hvězdná pěchota, Vetřelci, Zachraňte vojína Ryana, Matrix ad.), výsledek působí originálně. Body si zajisté připíšou i za využití evropských lokací (Londýn, Paříž) a design mimozemšťanů.
Na hraně zítřka není typem filmu, který by měl ambice přepisovat dějiny žánrové kinematografie. Připomíná spíš fanouškovský sen znalého diváka, který ví, že sci-fi velkofilm nerovná se pouhá přehlídka digitálních efektů a vizuálních parádiček. Zde totiž nevítězí ani forma nad obsahem, ani obsah nad formou, ale dochází k jejich vzácné symbióze.
Po X-Menech: Budoucí minulosti tedy další velká radost nadcházející blockbusterové sezóny. Sám jsem zvědavý, kterému popcornovému spektáklu se letos podaří takto vysoko nastavené laťce aspoň přiblížit.
Na hraně zítřka
- Žánr: akční sci-fi
- Původní název: Edge of Tomorrow
- www.edgeoftomorrowmovie.com/
- USA 2014
- Scénář: Christopher McQuarrie, Jez Butterworth, John-Henry Butterworth (podle předlohy Hiroshi Sakurazaka)
- Režie: Doug Liman
- Hrají: Tom Cruise, Emily Blunt, Brendan Gleeson, Bill Paxton, Jeremy Piven, Lara Pulver, Charlotte Riley, Jonas Armstrong, Marianne Jean-Baptiste, Kick Gurry, Dragomir Mrsic
- Distribuce: Warner Bros. CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 05. 06. 2014