NAD M33: Výborný integrovaný high-end zesilovač se zabudovaným streamerem [test]

19. října 2020
TWEET SDÍLET
Možná jsou to poměrně velká slova, ale M33 je vstupenkou do budoucnosti – sázka NADu na moderní technologie se vyplatila; umí prostě všechno a umí to stejně snadno, bez nutnosti hlubších uživatelských znalostí, jako třeba produkty Apple. M33 je navíc ve své kategorii tím nejrealističtěji hrajícím zesilovačem, který si můžete pořídit.

Plusy

  • Excelentní koncept ze všech úhlů pohledu
  • Parádní rychlost a čistota technologie Purifi
  • Konektivita a možnosti nastavení
  • Stabilita a rychlost ovládání
  • Vysoký výkon a schopnost „rozhýbat“ i reprosoustavy, do nichž byste to neřekli

Minusy

  • Prakticky nic
10/10
Hodnocení

Kanadská značka NAD má za sebou zajímavou vývojovou hyperbolu – byla založena roku 1972 skupinou nespokojenců, kteří chtěli vyšší kvalitativní úroveň za méně peněz. Přístup hlavního konstruktéra Bjorna Erica Edvardsena (jehož iniciály BEE dodnes najdete v označení některých modelů), který se soustředil na ty nejzákladnější věci a na zvuk, namísto na efektní slupku, proslavil značku mezi všemi, kteří chtěli dobré hi-fi za dobrou cenu.

Klepněte pro větší obrázek

V podstatně velice konzervativní produktové portfolio se ale v 21. století poměrně rychle proměnilo a NAD vsadil na zesilovače třídy D, hybridní konstrukce a digitální svět vůbec. Chvilku trvalo, než se značka a její příznivci shodli na tom, že to nebyla chyba a vyvrcholením filozofie posledních let je nejnovější model M33, integrovaný zesilovač z nejvyšší řady Masters.

Označovat nicméně M33 jen jako integrovaný zesilovač by totiž bylo hrubé podcenění jeho všestrannosti – funguje jako zesilovač, streamer, D/A převodník, ale i procesor prostorové akustiky v jediném komfortním balení.

Vzhled a konstrukce

Od minimalistických, nerušivých designových linek se NAD v posledním desetiletí rozmáchl k industriálním, až trochu futuristickým kreacím, ke kterým rozhodně patří i M33. Základem je stříbrné šasi, rozbité ale ve své jednoduchosti množstvím kontrastních ploch – vpředu je to lehce předsazený černý „panel v panelu“, na němž je rozměrný dotykový ovládací barevný displej, logo výrobce (které není navzdory intuitivní první reakci spouštěcím prvkem, ale jen informativní svítí ploškou, indikující provozní stav zařízení) a velký otočný ovladač, sloužící pro regulaci hlasitosti. Pod černým panelem se spíše prakticky než esteticky nachází 6,3 mm výstup na sluchátka, který vychází z dedikovaného diskrétního vestavěného zesilovacího modulu.

Klepněte pro větší obrázek

M33 má zajímavě řešené nožky – jde o relativně ostré kovové odlitky, které ale balancují v dodávaných mističkách a vytváří mírně „plavající“ dojem, to pokud jste z toho tábora, který vibrace u svých zařízeních co nejvíce omezuje. Faktem pak je, že toto řešení vám nezanechá vytlačené důlky v krásné dřevěné komodě, byť NAD s váhou 9,7 kg není žádný macek (navzdory běžné šířce 43,5 cm, výšce 13,3 cm a hloubce 39,6 cm).

Relativně svébytnému předku sekundují poměrně ordinérně pojaté boky a muskulaturně pojatý vrchní panel, který je pokrytý zapuštěnými větracími mřížkami a vytváří zajímavý vizuální vjem, velmi technický a vzbuzující pocit větší robustnosti, než jakou zesilovač doopravdy má.

Zadní panel pak ale navazuje mnohem spíše na poklidnou část firemních tradic, koneckonců s tak širokou zásobou konektorů prostě musí být organizovaný a jednoduchý. Velké lákadlo je dvojice zaslepených slotů systému MDC Classic, které vám dávají možnost přikoupit k zesilovači další funkce nebo prostě v budoucnu doplnit něco, co aktuálně ani neexistuje. Možná to není nějak bombastické, ale z dlouhodobého hlediska je to rozhodně vstřícné gesto výrobce.

Klepněte pro větší obrázek

Doprostřed šířky přístroje vtěsnaná zásobárna konektorů není zdánlivě nijak dramatická, ale pokrývá v praxi úplně cokoliv, co dnes můžete chtít. Je tu LAN konektor, Wi-Fi a Bluetooth anténka, je tu USB konektor pro pevné disky s hudbou, jsou tu digitální konektory (dva koaxiální, dva optické a dokonce AES/EBU), je tu dostatečná analogová konektivita (symetrický a nesymetrický vstup a dokonce phono vstup pro MM přenosky), je tu trochu specifický HDMI vstup se zpětným audio kanálem. Je tu dokonce plnohodnotná dvojice výstupů pro subwoofery (pravý / levý, navíc s možností nastavit digitální frekvenční výhybku), stejně jako je tu pre-out, díky kterému můžete třeba časem řešit bi-amping, zejména pokud bude M33 doplněný o čistý koncový stupeň stejné technologie.

K dispozici jsou dvě plnohodnotné sady reproduktorových terminálů pěkné kvality, potisk pod nimi naznačuje, které z nich použít při můstkovém zapojení M33. Vedle standardní napájecí zásuvky s kolébkovým vypínačem se pak nachází zemnící kolík – protože zásuvka je v pravém dolním rohu zadního panelu, je zemnění poněkud daleko od nejpotřebnějšího phono vstupu, ale co už.

Protože jde o „chytrý“ zesilovač, plný moderní konektivity a digitálních funkcí, je tu také několik možností řízení – je tu malý servisní USB konektor, pokud by se náhodou software neaktualizoval po síti, je tu RS232 pro komplexnější zapojení do systémů chytrého řízení, ale jsou tu i dva 3,5 mm jacky 12 V napěťové spouště (vstupní a výstupní) nebo 3,5 mm jack pro externí čidlo dálkového ovládání, abyste M33 mohli zanořit do uzavíratelných skříněk.

Není to ale nápadný design nebo nadstandardní konektivita, co činí M33 opravdu výjimečným. Je to technologie, která v něm je. Začněme tím, že ovládání přes aplikaci, síťové funkce a vůbec všechno moderní stojí na prověřené platformě BluOS od sesterského Bluesoundu. Díky tomu má M33 podporu vysokých rozlišení, pohodlné streamování z lokálních NAS nebo TIDAL a dalších služeb, má podporu MQA či možnost zapojení do multiroom sestav. O BluOS toho nicméně bylo popsáno dost, ovládací aplikace v češtině je příjemný bonus. K formátům a digitálním rozhraním se pojí i použitý čip D/A převodníku od ESS Sabre – jde o model s pracovním rozlišením 32 bit / 384 kHz.

Druhým nosným pilířem kvalit M33 je integrovaný systém Dirac Live, tentokrát v plné verzi (tedy bez omezení na basové pásmo). Tento systém kompenzace prostorové akustiky je dost možná nejkomplexnějším současným systémem, určeným pro komerční / domácí uživatele. Během devíti měření za pomoci dodávaného mikrofonu a vlastního počítače s nainstalovaným softwarem si můžete naměřené hodnoty nechat upravit buď dle doporučené mírně svažité křivky (podle všeobecně preferovaného tvaru s lehoulince silnějšími basy a plynulým sklonem směrem k výškám), můžete si za pomoci bodů na křivce „natahat“ naprosto libovolnou výslednou křivku nebo můžete použít cílovou křivku, kterou k M33 nabízí přímo NAD (ale ta vcelku výrazně akcentuje basovou složku a vytváří temnější zvukovou charakteristiku).

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

K dispozici máte na konci pětici pozic, kam výsledné ekvalizační filtry (neřeší se jen frekvenční křivka, ale modifikovatelná je také impulsní odezva, pokud víte, co děláte) uložíte a pak přes dotykovou obrazovku snadno a rychle přepínáte. Je to fascinující a co víc – je to OBROVSKY hodnotné řešení, díky němuž i v naprosto běžné akustice dosáhnete neuvěřitelné čitelnosti, aniž byste měli pocit „mrtvolnosti“, kterou s sebou často room procesory přináší.

Třetím a troufáme si říct zásadním prvkem je zvolená forma amplifikace – jde o zcela nové moduly Purifi Eigentakt v kombinaci s firemním řešením HybridDigital. Za technologií Purifi stojí Bruno Putzeys, geniální pionýr špičkových zesilovačů, pracujících ve třídě D nebo třeba muž, který stojí za produkty od Kii Audio, Grimm Audio, Mola Mola nebo třeba za moduly Hypex. Tento Belgičan, který ostruhy získal jako konstruktér Philipsu (kde vymyslel UcD, celosvětově nejrozšířenější modul audio zesilovačů třídy D) , je bez diskuse tím, kdo dnes udává směr vývoji zesilovačů třídy D (tím potažmo pravděpodobně i budoucnost hi-fi a high-endu) a posouvá jejich parametry do galaktických sfér.

Purifi Eigentakt má být Putzeysovou doposud nejlepší kreací, technologicky má nabízet prakticky nejlepší objektivní parametry, jaké dnes zesilovače mít mohou – opravdu vysoké výkony, opravdu nízká zkreslení, obrovskou dynamiku, která konečně stačí i těm nejmodernějším D/A čipům, minimální šum a to všechno při ultra vysoké efektivitě a „zelené“ spotřebě. Technologie Eigentakt – soudě minimálně dle dostupných měření, ale i na základě poslechu M33 – má také výkon nezávislý na reprodukované frekvenci a také vysokou odolnost ke všem druhům zkreslení a rušení. Na papíře se zdá, že Bruno Putzeys je opravdu génius.

NAD M33 má trvalý výstupní výkon 200 Wattů / 8 ohm, respektive 380 Wattů / 4 ohmy, využívá tedy zhruba polovinu potenciálu modulů Purifi Eigentakt. V můstkovém zapojení (kde M33 funguje jako monoblok) umí zesilovač dodat 700 Wattů do 8 ohm. To vše platí pro frekvenční rozsah 20 – 20 000 Hz při THD nepřevyšujícím 0,003%.

Odstup signálu a šumu je minimálně 98 dB váženo křivkou A při výkonu 1 W do 8 ohm, při plném výkonu za stejných podmínek dosahuje hodnota 120 dB. Zesilovač dokáže nabídnout výstupní proud 25 A (do 1 ohmu na 1 ms) a tlumící faktor 800.

Témata článku: Hi-Fi, Recenze, NAD, Test, Hi-Res Audio, High-End, Bluesound, Sonus faber, Hi-Fi systémy na Heureka.cz