25
Fotogalerie

NAD M33: Výborný integrovaný high-end zesilovač se zabudovaným streamerem [test]

Možná jsou to poměrně velká slova, ale M33 je vstupenkou do budoucnosti – sázka NADu na moderní technologie se vyplatila; umí prostě všechno a umí to stejně snadno, bez nutnosti hlubších uživatelských znalostí, jako třeba produkty Apple. M33 je navíc ve své kategorii tím nejrealističtěji hrajícím zesilovačem, který si můžete pořídit.

Plusy
Excelentní koncept ze všech úhlů pohledu
Parádní rychlost a čistota technologie Purifi
Konektivita a možnosti nastavení
Stabilita a rychlost ovládání
Vysoký výkon a schopnost „rozhýbat“ i reprosoustavy, do nichž byste to neřekli
Minusy
Prakticky nic
10  /10

Kanadská značka NAD má za sebou zajímavou vývojovou hyperbolu – byla založena roku 1972 skupinou nespokojenců, kteří chtěli vyšší kvalitativní úroveň za méně peněz. Přístup hlavního konstruktéra Bjorna Erica Edvardsena (jehož iniciály BEE dodnes najdete v označení některých modelů), který se soustředil na ty nejzákladnější věci a na zvuk, namísto na efektní slupku, proslavil značku mezi všemi, kteří chtěli dobré hi-fi za dobrou cenu.

NAD-M33-Front-on-Black-for-Web-2000x1500-1.jpg

V podstatně velice konzervativní produktové portfolio se ale v 21. století poměrně rychle proměnilo a NAD vsadil na zesilovače třídy D, hybridní konstrukce a digitální svět vůbec. Chvilku trvalo, než se značka a její příznivci shodli na tom, že to nebyla chyba a vyvrcholením filozofie posledních let je nejnovější model M33, integrovaný zesilovač z nejvyšší řady Masters.

Označovat nicméně M33 jen jako integrovaný zesilovač by totiž bylo hrubé podcenění jeho všestrannosti – funguje jako zesilovač, streamer, D/A převodník, ale i procesor prostorové akustiky v jediném komfortním balení.

Vzhled a konstrukce

Od minimalistických, nerušivých designových linek se NAD v posledním desetiletí rozmáchl k industriálním, až trochu futuristickým kreacím, ke kterým rozhodně patří i M33. Základem je stříbrné šasi, rozbité ale ve své jednoduchosti množstvím kontrastních ploch – vpředu je to lehce předsazený černý „panel v panelu“, na němž je rozměrný dotykový ovládací barevný displej, logo výrobce (které není navzdory intuitivní první reakci spouštěcím prvkem, ale jen informativní svítí ploškou, indikující provozní stav zařízení) a velký otočný ovladač, sloužící pro regulaci hlasitosti. Pod černým panelem se spíše prakticky než esteticky nachází 6,3 mm výstup na sluchátka, který vychází z dedikovaného diskrétního vestavěného zesilovacího modulu.

NADM33SI_O_3-copy-scaled-1.jpg

M33 má zajímavě řešené nožky – jde o relativně ostré kovové odlitky, které ale balancují v dodávaných mističkách a vytváří mírně „plavající“ dojem, to pokud jste z toho tábora, který vibrace u svých zařízeních co nejvíce omezuje. Faktem pak je, že toto řešení vám nezanechá vytlačené důlky v krásné dřevěné komodě, byť NAD s váhou 9,7 kg není žádný macek (navzdory běžné šířce 43,5 cm, výšce 13,3 cm a hloubce 39,6 cm).

Relativně svébytnému předku sekundují poměrně ordinérně pojaté boky a muskulaturně pojatý vrchní panel, který je pokrytý zapuštěnými větracími mřížkami a vytváří zajímavý vizuální vjem, velmi technický a vzbuzující pocit větší robustnosti, než jakou zesilovač doopravdy má.

Zadní panel pak ale navazuje mnohem spíše na poklidnou část firemních tradic, koneckonců s tak širokou zásobou konektorů prostě musí být organizovaný a jednoduchý. Velké lákadlo je dvojice zaslepených slotů systému MDC Classic, které vám dávají možnost přikoupit k zesilovači další funkce nebo prostě v budoucnu doplnit něco, co aktuálně ani neexistuje. Možná to není nějak bombastické, ale z dlouhodobého hlediska je to rozhodně vstřícné gesto výrobce.

NAD-M33-amplifier-rear.jpg

Doprostřed šířky přístroje vtěsnaná zásobárna konektorů není zdánlivě nijak dramatická, ale pokrývá v praxi úplně cokoliv, co dnes můžete chtít. Je tu LAN konektor, Wi-Fi a Bluetooth anténka, je tu USB konektor pro pevné disky s hudbou, jsou tu digitální konektory (dva koaxiální, dva optické a dokonce AES/EBU), je tu dostatečná analogová konektivita (symetrický a nesymetrický vstup a dokonce phono vstup pro MM přenosky), je tu trochu specifický HDMI vstup se zpětným audio kanálem. Je tu dokonce plnohodnotná dvojice výstupů pro subwoofery (pravý / levý, navíc s možností nastavit digitální frekvenční výhybku), stejně jako je tu pre-out, díky kterému můžete třeba časem řešit bi-amping, zejména pokud bude M33 doplněný o čistý koncový stupeň stejné technologie.

K dispozici jsou dvě plnohodnotné sady reproduktorových terminálů pěkné kvality, potisk pod nimi naznačuje, které z nich použít při můstkovém zapojení M33. Vedle standardní napájecí zásuvky s kolébkovým vypínačem se pak nachází zemnící kolík – protože zásuvka je v pravém dolním rohu zadního panelu, je zemnění poněkud daleko od nejpotřebnějšího phono vstupu, ale co už.

Protože jde o „chytrý“ zesilovač, plný moderní konektivity a digitálních funkcí, je tu také několik možností řízení – je tu malý servisní USB konektor, pokud by se náhodou software neaktualizoval po síti, je tu RS232 pro komplexnější zapojení do systémů chytrého řízení, ale jsou tu i dva 3,5 mm jacky 12 V napěťové spouště (vstupní a výstupní) nebo 3,5 mm jack pro externí čidlo dálkového ovládání, abyste M33 mohli zanořit do uzavíratelných skříněk.

Není to ale nápadný design nebo nadstandardní konektivita, co činí M33 opravdu výjimečným. Je to technologie, která v něm je. Začněme tím, že ovládání přes aplikaci, síťové funkce a vůbec všechno moderní stojí na prověřené platformě BluOS od sesterského Bluesoundu. Díky tomu má M33 podporu vysokých rozlišení, pohodlné streamování z lokálních NAS nebo TIDAL a dalších služeb, má podporu MQA či možnost zapojení do multiroom sestav. O BluOS toho nicméně bylo popsáno dost, ovládací aplikace v češtině je příjemný bonus. K formátům a digitálním rozhraním se pojí i použitý čip D/A převodníku od ESS Sabre – jde o model s pracovním rozlišením 32 bit / 384 kHz.

Druhým nosným pilířem kvalit M33 je integrovaný systém Dirac Live, tentokrát v plné verzi (tedy bez omezení na basové pásmo). Tento systém kompenzace prostorové akustiky je dost možná nejkomplexnějším současným systémem, určeným pro komerční / domácí uživatele. Během devíti měření za pomoci dodávaného mikrofonu a vlastního počítače s nainstalovaným softwarem si můžete naměřené hodnoty nechat upravit buď dle doporučené mírně svažité křivky (podle všeobecně preferovaného tvaru s lehoulince silnějšími basy a plynulým sklonem směrem k výškám), můžete si za pomoci bodů na křivce „natahat“ naprosto libovolnou výslednou křivku nebo můžete použít cílovou křivku, kterou k M33 nabízí přímo NAD (ale ta vcelku výrazně akcentuje basovou složku a vytváří temnější zvukovou charakteristiku).

2020-08-30-TST-NAD-M33-15.jpg2020-08-30-TST-NAD-M33-18.jpg

K dispozici máte na konci pětici pozic, kam výsledné ekvalizační filtry (neřeší se jen frekvenční křivka, ale modifikovatelná je také impulsní odezva, pokud víte, co děláte) uložíte a pak přes dotykovou obrazovku snadno a rychle přepínáte. Je to fascinující a co víc – je to OBROVSKY hodnotné řešení, díky němuž i v naprosto běžné akustice dosáhnete neuvěřitelné čitelnosti, aniž byste měli pocit „mrtvolnosti“, kterou s sebou často room procesory přináší.

Třetím a troufáme si říct zásadním prvkem je zvolená forma amplifikace – jde o zcela nové moduly Purifi Eigentakt v kombinaci s firemním řešením HybridDigital. Za technologií Purifi stojí Bruno Putzeys, geniální pionýr špičkových zesilovačů, pracujících ve třídě D nebo třeba muž, který stojí za produkty od Kii Audio, Grimm Audio, Mola Mola nebo třeba za moduly Hypex. Tento Belgičan, který ostruhy získal jako konstruktér Philipsu (kde vymyslel UcD, celosvětově nejrozšířenější modul audio zesilovačů třídy D) , je bez diskuse tím, kdo dnes udává směr vývoji zesilovačů třídy D (tím potažmo pravděpodobně i budoucnost hi-fi a high-endu) a posouvá jejich parametry do galaktických sfér.

Purifi Eigentakt má být Putzeysovou doposud nejlepší kreací, technologicky má nabízet prakticky nejlepší objektivní parametry, jaké dnes zesilovače mít mohou – opravdu vysoké výkony, opravdu nízká zkreslení, obrovskou dynamiku, která konečně stačí i těm nejmodernějším D/A čipům, minimální šum a to všechno při ultra vysoké efektivitě a „zelené“ spotřebě. Technologie Eigentakt – soudě minimálně dle dostupných měření, ale i na základě poslechu M33 – má také výkon nezávislý na reprodukované frekvenci a také vysokou odolnost ke všem druhům zkreslení a rušení. Na papíře se zdá, že Bruno Putzeys je opravdu génius.

NAD M33 má trvalý výstupní výkon 200 Wattů / 8 ohm, respektive 380 Wattů / 4 ohmy, využívá tedy zhruba polovinu potenciálu modulů Purifi Eigentakt. V můstkovém zapojení (kde M33 funguje jako monoblok) umí zesilovač dodat 700 Wattů do 8 ohm. To vše platí pro frekvenční rozsah 20 – 20 000 Hz při THD nepřevyšujícím 0,003%.

Odstup signálu a šumu je minimálně 98 dB váženo křivkou A při výkonu 1 W do 8 ohm, při plném výkonu za stejných podmínek dosahuje hodnota 120 dB. Zesilovač dokáže nabídnout výstupní proud 25 A (do 1 ohmu na 1 ms) a tlumící faktor 800.

Pokračování 2 / 2

Jak to hraje

NAD M33 jsme zkoušeli v pražském studiu Lepší Zvuk, které má spíše menší a spíše akusticky živější prostory, navíc poměrně zastavěné a připomínající celkově běžné domácnosti. Udělali jsme celkem dvě kalibrace Dirac Live a zkoušeli neutrální a NADem doporučovanou křivku. Poslouchalo se přes Sonus faber Sonetto III, filtr IsoTek EVO3 Sirius a kabeláž Nordost z různých (nicméně spíše základních) řad. Přestože zhruba třetinu poslechového dne jsme hráli bez kalibrace Dirac nebo věnovali čas přepínání a srovnávání profilů, popisované poslechové dojmy patří k poslechu s vhodně provedenou kalibrací – je to totiž efekt rovný příplatku dalších desítek tisíc (ne-li reálně mnohem víc) za lepší komponenty, kabely, filtry, akustiku,…..

Pozvolně pulsující basová linka v „The Hunter gets captured by the game“ od Massive Attacks („Batman Forever“ | 1995 | Atlantic | 7567-82759-) byla vlastně úžasná, v přesnosti, artikulaci a informativnosti daleko nad úrovní, kterou byste čekali a) od integrovaného zesilovače této třídy a b) od daných reprosoustav. Fascinující je kombinace čistoty, která ale nesklouzává k technicistnímu odstupu, ani nepotřebuje působit efektním nafukováním objemu nebo váhy. Je to utažený a přitom dostatečně plný, sytý a barevný zvuk, je přesný, neuspěchaný, ale nemá ani tendenci k jakékoliv zpomalenosti.

Oproti běžným poslechovým zážitkům vnímáte, že kalibrace (ruku v ruce s mimořádně nezkresleným, věrným zvukem samotných modulů Purifi) trochu ubrala na pocitu té průbojné síly, ale přizpůsobit své poslechové zvyklosti tomuto charakteru trvá doslova tak čtvrt hodiny a přijmete ten charakter jako „ten správný“. A pokud byste upřímně někdy basovou divokost trochu postrádali, stačí buď kalibraci zcela vypnout, případně sáhnout po dodávané cílové křivce od NAD. Je ale skutečně úžasné, kam a jak snadno dokáže M33 dotlačit i měkce znějící reprosoustavy typu Sonus faber, jak autoritativní a jak samozřejmý ten bas je.

U „Walk on by“ Diany Krall („Quiet Nights“ | 2009 | Verve | 060251798256) M33 s nadhledem nechal vyniknout tu záměrně sametovou charakteristiku nahrávky, ale bez lacinosti a pozlátka, které k posluchači proniká u vlastně povážlivé většiny sestav a to bez ohledu na jejich cenu. NAD je vlastně – minimálně vzhledem k ceně – opravdu excelentně transparentní, není to jeho charakter, ale zbytky stylu Sonus faber (byť Dirac většinu nějakých výraznějších signatur prostě vykompenzuje) a skladby samotné. Je úžasné, jak detailní reprodukce je, jak snadno srozumitelné a návykově „správná“, všechno má své ukázněné místo, každý tón je ve správné pozici, čase, tvaru a síle, což působí tak normálně, tak přirozeně, tak nemechanicky a přitom tak technicky brilantně, že nestačíte zírat a M33 je rozhodně výrazně před očekáváními.

Moc se nám líbilo, jak NAD (v tandemu s Dirac) přizpůsobil energii nejvyšších tónů menší a živější místnosti, jak cinkot všelijakých činelů v „Indigo Dreamscapes“ kvarteta DeJohnette / Metheny / Holland / Hancock („Parallel Realities Live…“ | 1993 | Jazz Door | JD1251/52) měl excelentně jednoduše čitelnou strukturu, každý tón měl svůj prostor, své hranice i jemný dozvuk a přesně dávkovanou znělost. Výšky jsou v ideálním, neotravném, ale přirozeně výrazném poměru ke zbytku frekvenčního pásma, kov „šmyká“ s přirozenou tonalitou, tóny jsou rychlé a aniž by byly zběsilé, jsou vzdušné a energické.

Nadstandardní zásoba výkonu a schopnost je opravdu velmi svižně dodat a k tomu precizní signálové zpracování „na míru“ vaší poslechovky vedly u Straussova „Radeckého pochodu“ („Dynamic Experience Classic Vol. 1“ | 2014 | STS Digital | STS-6111139) k dojmu nadhledu a opravdu skvěle vystižených dynamických kontrastů. Cítíte, že zesilovač se ani na chvíli neblíží k limitu svých možností, má i seberazantnější výbuch pod kontrolou.

Byť je nutno říct, že zkalibrovaný zesilovač zní docela klidně, spíše uvolněně a posílá do místnosti právě tolik energie, kolik je třeba, ale ani o kapku víc – to naopak většina zesilovačů samozřejmě dělá a tímto „přetlakováním“ mohou působit zprvu efektněji, ale jak už bylo řečeno výše, stačí chvilka a na pravidla hry M33 snadno a ochotně přistoupíte. Výjimečně dobře si M33 vedl při tichounkém poslechu – i tam totiž dokázal zachovat pocit dynamiky (byť samozřejmě v menším měřítku) a zvuk byl zcela čitelný, což je něco, co opravdu oceníte v běžné domácnosti.

Stejně tak oceníte třeba i výtečné rozlišení, dostupné opět v praxi bez ohledu na hlasitosti, kdy i při nízkých hlasitostech kolem dejme tomu průměrných 70 dB zůstává čitelnost bezproblémová a nic vás nenutí otáčet volume doprava (jakkoliv můžete prakticky do reálného nekonečna, aniž by to M33 nějak zásadně znejistělo). Mnohohlasá „Puer natus est nobis“ v podání benediktýnských mnichů z kláštera Santo Domingo de Silos („Chant“ | 1994 | MFSL | UDCD 725) byla úžasně plastická, vjem ambientních detailů z chrámových prostor, ten pocit „kamennosti“ a velikosti prostoru kolem zpěváků, stejně jako ta lehkost, s níž zesilovač odlišuje různorodou barvu hlasu jednotlivých zpěváků jsou jednoduše skvělé a poslech se stává skutečně zážitkem. M33 je tak přesný, tak čistý a tak samozřejmý, že vnímáte i to, že zpěváci stojí v řadách za sebou. A přitom všem, zvuk NADu není nijak analyticky odtažitý, je přirozený a bezprostřední.

Kalibrace přes Dirac pak skvěle usadí zvuk i v kontextu hudební scény, takže „Flamingo“ z nádherné desky „Tijuana Moods“ Charlie Minguse (2000 | BMG France | 74321749992) byla i přes ne úplně optimální rozestavění beden v ne úplně optimálním prostoru vytlačená z ozvučnic a díky fázové perfektnosti reprodukce je tu zároveň excelentní fokus. Hudba má jasně definovaný pravolevý i předozadní směr, díky kalibraci je sice definovaný také poměrně úzký sweet spot (férově přiznejme, že si můžete zkalibrovat zvuk i na víc než jednu poslechovou pozici, ale tím – celkem logicky – přijdete o část té soustředěnosti a preciznosti), ale nejlepší místo v sále je prostě vždycky jenom jedno.

Trochu obyčejně nahranou „The Queen and the Soldier“ od Suzanne Vega („Tried and True“ | 1998 | A&M | 540 945-2) dokázal M33 „rozsvítit“ a srovnat, lehce plochý zážitek je nějakým způsobem prostě parádní, krásně plynulý, plný detailů a všechno ve skladbě je organicky integrované. Ano, limity skladby se projevují jako lehce sušší celkové ladění, ale čitelnost je o řád lepší, než byste v této kategorii (opět zejména s ohledem na úroveň reprosoustav) čekali.

Verdikt

Možná jsou to poměrně velká slova, ale M33 je vstupenkou do budoucnosti – sázka NADu na moderní technologie se tu (se vší úctou k obdobným konceptům minulých let) konečně vyplatila a technologie Purifi Eigentakt s dnes už opravdu fantasticky fungující kalibrací Dirac Live společně s „nadstavbou“ NAD, která to všechno spojuje do funkčního celku, znamenají, že M33 je upřímně řečeno ve své kategorii tím pravděpodobně nejrealističtěji hrajícím zesilovačem, který si můžete pořídit.

Technologie Purifi se ukázala jako mimořádně transparentní, nabízející nadbytek výkonu a kontroly spolu s výtečnou dynamikou, technologie Dirac Live zase „blbuvzdorně“ vytvoří sadu filtrů, které vám ukážou, jak moc velký vliv má akustika vaší místnosti a co všechno se vlastně skrývá ve vašich reprosoustavách. Přidejte k tomu uživatelský komfort, který v praxi umožňuje používat NAD M33 stejně snadno tomu, kdo holduje TIDALu, jako tomu, kdo preferuje vinyly nebo kompaktní disky. 

M33 umí prostě všechno a umí to stejně snadno, bez nutnosti hlubších uživatelských znalostí, jako třeba produkty Apple. Estetika je trochu svébytná, ale spral to čert – tohle je budoucnost high-endového poslechu a konečně je možné říct, že je to budoucnost budící extatické nadšení. Jděte a M33 zažijte se vším všudy.
 

NAD M33

Cena: 149 990 Kč

Technické parametry​​

Výstupní výkon > 200 W
Celkové harmonické zkreslení 0.002 %
Odstup signálu od šumu 125 dB
Damping > 800 (ref. 8 Ohms, 20Hz to 6.5kHz)
Frekvenční rozsah ref. 20 Hz - 60 kHz (±3 dB )
Vstupní impedance 47 Ω / 180 pF
Vstupní citlivost 280 mV
Regulace EQ Středy ±10dB (do 10 kHz)
Basy ±10dB ( do 100 Hz)
Hmotnost 9,7 kg
Rozměry 435 x 133 x 396 mm


Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice

Určitě si přečtěte

Články odjinud