Rahora  |  13. 12. 2021 16:53

Zde vám asi vypadlo slůvko "Sluchátka s magnetoplanárními membránami potěší zejména ty, kteří velmi kvalitní univerzální model na cesty i domů."

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Dotaz@seznam.cz  |  13. 12. 2021 19:43

K čemu je takový frekvenční rozsah?
Zesilovač , cd, gramofon, mp3 přehrávače ( flac) mají omezený rozsah 20Hz až 20 kHz master nahrávky mqa ořezaný. Tak k čemu?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Pepe____  |  13. 12. 2021 20:40

Ze by pre hi-res 192kHz/24bit, ktore sa daju pocuvat napr. na TIDAL alebo na Apple Music?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
dotaz@seznam.cz  |  13. 12. 2021 21:22

to je bytoví tok ne frekvenční rozsah nahrávky ( teoreticky v analogové části lampový zesilovač a vinil by tomu tak být nemuselo ale je) některé SACD (DSD) až 100Khz a DVDA .
Vše ale končí na dalších prvcích v řetězci adio cesty ( zesilovač )

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  13. 12. 2021 22:45

Hezkyyyyyyy. No ty bláho, tak vy dva (Pepe____ a dotaz@seznam.cz) jste střelcí první kategorie, to se vám musí nechat.
Tak zaprvé, 24bit/192kHz není "bytový tok," když už, tak "bitový" se píše s měkkým "i" a navíc to není "bitový tok," ale to co máš ty na mysli se jmenuje "datový tok," ale co hlavně to co si myslíš ty že to je je 192kbps (např. MP3), ale to že je tam to stejný čísílko 192 neznamená, že jto ta samá věc, to co to je udává tak divná změt písmenek za tím čísílkem 192. "kHz" znamená "kilohertz" a kbps znamená "kilobits per second."
Zadruhý, 192kHz není frekvenční rozsah nahrávky, 192kHz je vzorkovací frekvence a ta udává kolik vzorků za vteřinu se při digitalizaci spojitýho analogovýho signáluzachytává a ukládá do datovýho souboru/signálu.A ty bludy o nějakejch těch lampovejch zesilovačích a vinylu, to je úplně stejně mimo mísu. Například vinylová deska má frekvenční rozsah cca do 16kHz, výš u že je to u vinylu jen se značným útlumem. A SACD má udávanej frekvenční rozsah asi do 100kHz, ano, ale ve skutečnosti je šířka audio pásma SACD přehrávačů i SACD nosičů omezovaná na 30 kHz až max na 80kHz z důvodu omezení kvantizačního šumu.
Nic z toho ale nijak nesouví s lidským sluchem, to je zase něco jinýho, parametry daných nosičů jsou z nejrůznějších důvodů důležitý a využívaný při práci s nahrávkou (ale to už je pro zdejší rádoby odborníky vyšší dívčí a nikdo by to tu nepochopil, takže tím tu nebudu zdržovat).
Pokud by šlo o to jaký frekvence dokáže člověk zachyitit, tak je to za jistejch podmínek až 30 kHz, tudíž víc stejně není potřeba, protože víc jak 30kHz už člověk zkrátka nevnímá (pro neználky - "sluch" a "vnímání" nejsou stejný věci).DVD-A má maximální vzorkovací frekvenci a bitovou hloubku 24bit/192kHz PCM, takže to není nic jinýho než standardní hi-res.
Sakra lidi zjistěte si něco o tom o čem chcete někde veřejně mluvit nebo dokonce "diskutovat" než veřejně mluvita a "diskutovat" začnete, pak se vám totiž nestane, že budete psát takovýhle snůšky hovadin, bludů a nesmyslů.A pro Pepe____: na tidalu a apple music (a stejně takna všech ostatních streamovacích službách) kvalitní nahrávky najdeš tak jednou za uhereskej rok. A pro tvou informaci, vzorkovací frekvence a bitová hloubka nijka a žádným způsobem neurčuje zvukovou kvalitu, to je jen marekting pro hlupáky co na to skočí. Bitová hloubka a vzorkovací frekvence udávají jen bitovou hloubku a počet vzorků za vteřinu danýho audiosouboru, což ale s kvalitou zvuku nijak nesouvisí. A s tím jak vysoký frekvence se v tej nahrávce nacházejí nebo necházejí to nesouvisí už vůbec. Zvuková kvalita je něco úplně jinýho.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
amarok  |  14. 12. 2021 16:07

Zdravím, rád bych se zeptal: Může být v nahrávce, která má vzorkovací frekvenci např. 44,1kHz zvuk, který bude mít frekvenci vyšší než 44,1kHz? Děkuji.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Jemartináč  |  14. 12. 2021 16:50

Absolutní maximum frekvence (čistý sinus) které je teoreticky možné zachytit se vzorkovací frekvencí 44.1 kHz je polovina, tj. 22050 Hz (Nyquist).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  14. 12. 2021 19:06

Frekvenční rozsah, neboli šířka audiopásma, je vždy polovina vzorkovací frekvence, tedy při vzorkovací frekvenci 44,1kHz je frekvenční rozsah 22,05kHz (což je víc než jen dostačující pro poslech hudby na tej nejvyšší high-end úrovni hifi), při vzorkovací frekvenci 192kHz je frekvenční rozsah 96kHz, při vzorkovací frekvenci 96kHz je šířka audiopásma 48kHz atd...... Tohle platí pro PCM kódování.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Walkeer_CZ  |  14. 12. 2021 14:40

K nicemu, protoze lidske ucho od urciteho relativne nizkeho veku nedokaze slyset cokoli nad 20kHz.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
avatar
26. 12. 2021 09:44

Proč takový rozsah? No aby se o nich mluvilo! Reklama, nic víc. Jinak je to prakticky na nic, i kdyby puristi stokrát křičeli, že na dvaceti kilech rozeznají sinus od obdélníku😁

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Křepelka  |  13. 12. 2021 21:14

Jen si tu něco odložím...
https://youtu.be/IiZqYnd5g8M

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
AlienMatej  |  13. 12. 2021 21:45

Krásne video, troška viac dopodrobna než sme sa na výške učili. Pokiaľ nemáme štúdiovú nahrávku nejako vážne že kvalitne remastrovanú, tak prichádzajú na rad vyššie frekvencie a kvalitnejšie DACy, ktoré ich vedia prehrať. Ak totižto orežeme pri samplovaní nejakú stredne vyššiu alebo vyššiu frekvenciu zrovna v polke, tak budeme počuť práve len tú polovicu. A to je pre audiofilov vážny problém a počujú to - podvedomo to vnímajú. To, že to ide až k supersonickému zvuku 96Khz čo nebudú počuť, je už marketing a príjemný bonus v tom, že frekvenčný rozsah pri vyšších výškach nebude tak moc padať. Ale tak to je u planárnomagnetických slúchatkách kvôli ich technológii celkom bežné a očakávané.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  13. 12. 2021 22:12

to AlienMatej: No ty kráso . Bravo chlapče, bravo , nade vší pochybnost jsi prokázal, že nemáš ani sebemenší tušení o čem to plácáš. Zmatlal jsi x věcí na jednu hromadu, hezyk všechno pátý přes devátý, aniž bys o danej problematice vůbec něco věděl. Takže jedna malá rada, když o něčem vůbec nic nevíš, tak mlč.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Milan  |  14. 12. 2021 11:23

Jako možná toho víš dost o audiu, ale jako člověk musíš být dost neoblíbený.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  14. 12. 2021 12:08

Víš chytrolíne..... Internet a skutečnej život jsou dvě zcela rozdílný věci, to by si někteří internetový pisálci měli uvědomit. Popřemýšlej o tom.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Olol  |  14. 12. 2021 13:47

Jako že na internetu jsi hov*do a ve skutečnosti milý, decentní a zábavný společník?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  14. 12. 2021 14:00

Ve skutečnosti jsem milý, decentní a zábavný společník, ale na internetu už mi prostě dochází trpělivost, když musím neustále dokola všem vysvětlovat naprostý základy (který jsou mnohdy snadno k dohledání různě po webu) a když vidím jak se takový spousty lidí pokouší "zasvěceně" mluvit o něčem čemu ani za mák nerozumí.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Trebus  |  14. 12. 2021 21:26

Ale nemusíš... tohle je boj, který nelze vyhrát.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  14. 12. 2021 23:57

Že nelze vyhrát neznamená, že není nutný bojovat. Život taky nelze přežít a přesto se drtivá většina z nás nechce vzdát a přestat žít. Vzdát se a přestat bojovat jen proto, že nelze vyhrát, znamená rezignovat a nechat zvítězit neznalost a lidskou hlupost, naivitu atd. a to prostě Já nedokážu. Že nelze vyhrát neznamená, že je ten boj zbytečnej. Když všichni přestaneme bojovat, tak lidská hloupost a neznalost zvítězí a všichni budou všude jen říkat nesmysly a hovadiny a další a další lidi tím budou uvádět v omyl. Proto je potřeba bojovat a nikdy se nevzdat, protože když nezůstane alespoň jeden kdo bude ochotnej v boji pokračovat, i když ví, že nemůže zítězit, tak nikdy ani nevznikne šance na to, že se něco změní. Bojovat zamená alespoň udržovat naději, že jednou možná, snad... se něco změní. Bez naděje je konec. A proto Já se nikdy nevzdám a budu neznalost a lidskou hloupost tepat a ničit jak to jen jde.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  15. 12. 2021 09:17

Bravo hošku, svou "inteligenci" jsi nám ukázal víc než jasně.
Pořád lepší dělat alespoň něco, alespoň se snažit a nikdy se nevzdat, než rezignovat, nedělat vůbec nic a jen blbě kydat a myslet si u toho jak jsi děsně vtipnej.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Olol  |  15. 12. 2021 09:49

Vaše bonmoty, postřehy, a především váš přehled je fascinující a nezapomenutelný. Skláním se před vaší moudrostí

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  15. 12. 2021 11:01

Díky díky, uznání potěší....., ale není potřeba .
Já se zase skláním před tím jak jsou tvoje příspěvky hodnotný a jak moc obohatí každýho kdo si je přečte .

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Olol  |  15. 12. 2021 11:17

Děkuji, vážím si toho.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  15. 12. 2021 11:24

Doslova a do písmene - nemáš zač.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
wings123  |  15. 12. 2021 09:43

Ty kokos, radsej drz hubu, citaj a pekne mu podakuj ze si vobec dal tu namahu to spisat.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
AlienMatej  |  14. 12. 2021 21:51

A vieš dať aspoň reálny argument v tom, v čom sa mýlim? Rád sa priučím. Inak je pre mňa tvoja odpoveď absolútne bezcenná.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  15. 12. 2021 09:07

Jistě, tak například:
1. - říkáš: "Pokiaľ nemáme štúdiovú nahrávku nejako vážne že kvalitne remastrovanú...."
Zaprvé, ke studiovým nahrávkám se běžnej smrtelník nedostane, takže tole je nesmysl. Ale OK, beru to tak, že se v tom motáš a asi jsi myslel "studiovou nahrávkou" prostě jako to co vyjde v bezztrátovej kvalitě, ale to je pak vlastně každý běžný vydání který vyšlo na CD, SACD, HDCD LP, DVD-A nebo ve skutečným Hi-res atd.....
Zadruhý, drtivá většina remasterů, který v dnešní době vycházejí, jsou zmrvený kvůli Loudness War, takže už jen říct v dnešní době "vážně kvalitně zremasterovanou" je přinejmenším na pováženou, protože těch skutečně kvalitních remasterů zas tak moc nenajdeš. Tedy ne když naprosto přesně nevíš jak je najít a jak je poznat (jak poznat kvalitní zvuk).Ale jedeme dál, tohle byl jen úvod.
2. - říkáš: "Pokiaľ nemáme štúdiovú nahrávku nejako vážne že kvalitne remastrovanú, tak prichádzajú na rad vyššie frekvencie a kvalitnejšie DACy, ktoré ich vedia prehrať."
Vyšší frekvence nepřinesou vyšší zvukovou kvalitu, to je běžnej omyl dnešních začínajících hifistů i spousty těch "hifistů," co se saami považujou za děěěěsn odborníky na poslech hudby, ale kvalitní nahrávky neoznají. Vzorkovací frekvence zvukovou kvalitu ovlivňuje jen velmi malou nepodstatnou měrou a od 96kHz už zvukový rozdíly, který ty vyšší frekvence můžou přinášet (ale taky nemusí a většinou taky právě nepřináší), stejně jen tak někdo nepozná (a ostatně většina lidí to nepozná ani pod 96kHz).3. - říkáš: "Ak totižto orežeme pri samplovaní nejakú stredne vyššiu alebo vyššiu frekvenciu zrovna v polke, tak budeme počuť práve len tú polovicu. A to je pre audiofilov vážny problém a počujú to - podvedomo to vnímajú."
Vzorkováním, neboli převodem spojitýho elektrickýho signálu na signál digitální se frekvence neořezávají "v polke." Pokud k tomuhle dochází, tak to je způsobený něčím úplně jiným než "samplování" a v takovým případě je to pak naprosto zmrvená nahrávka.4. - říkáš: "To, že to ide až k supersonickému zvuku 96Khz čo nebudú počuť, je už marketing a príjemný bonus v tom, že frekvenčný rozsah pri vyšších výškach nebude tak moc padať. Ale tak to je u planárnomagnetických slúchatkách kvôli ich technológii celkom bežné a očakávané."
Právě, je to jen marketing, ale i přesto lidi o tomhle evidentně ani v dnešní době, kdy si můžou informace snadno dohledat, pořád nic neví. Ani v nahrávkách se vzorkovací frekvencí 192kHz (PCM), který právě mají šířku audiopásma 96kHz, se žádný "supersonický" frekvence až k těm 96kHz nevyskytujou. Neměl by to smysl, protože člověk dokáže slyšet max kolem 20kHz (a to ještě jen kolem 20 let věku) a zachytit dokáže max cca 30kHz (skrz zuby lebku atp.). A protože zvukaři ve studijích samozřejmě znají vlastnosti lidskýho sluchu a lidskýho těla, tak veškerý "audioinformace," který chtějí aby posluchač slyšel (a nejen ten dvacetiletej ale i ti starší), umisťujou a musí umisťovat cca do hranice 16kHz a většinu dokonce ještě i hluboko pod hranici 16kHz. Tzv. užitečnej signál se nad hranicí 16kHz tak jako tak už nevyskytuje ani v těch Hi-res souborech se vzorkovací frekvencí 192kHz. I v Hi-resech (24bit/96kHz, 24bit/192kHz atd.) se nenacházejí frekvence vyšší než 30kHz až 35kHz a i to už jsou stejně jen tranzienty (rychlý krátký záblesky výšek, který se ale nachávají vystřelovat takhle vysoko proto, aby jejich ořezem/omezením příliš nízko nevznikalo to lehký zkreslení v pásmech, který dokážeme ještě slyšit a zachytit.)
To jsou takový základy, který by měl člověk znát, když chce o věceh mluvit nebo dokonce diskutovat a ne si myslet, že se v hi-resch vyskytujou frekvence kolme 96kHz atp.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Walkeer_CZ  |  14. 12. 2021 14:39

jsem si naprosto jisty, ze vzhledem k velikosti membran neni fyzikalne mozne, aby ty sluchatka vypropdukovali nejaky rozumny akusticky tlak na frekvenci 4Hz. Kdyby byly dejme tomu 50x vetsi, tak prosim.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  14. 12. 2021 16:02

Jsem si naprosto jistý, že vůbec nevíš o čem mluvíš. Kdybys věděl o čem mluvíš bylo by ti jasný co znamenají výrobcema udávaný parametry, i jak hranou malý reproduktory ve sluchátkách. Pro tvou informací repro a sluchátka jsou dvě diametrálně odlišný věci. Jak říkám, víš prd o čem mluvíš.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
WHS  |  15. 12. 2021 00:25

Bohužel pro tebe, on má pravdu a za hlupáka jsi tu jen ty sám. Ale máš šanci nám to tu vysvětlit jak "hranou malý reproduktory". Jen do toho ať se zasmějeme !

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  15. 12. 2021 06:15

Taky vedle, další co neví co znamenají výrobem udávaný parametry. Tak pro neználky, takovýchhle pár výrobcem udávaných parametrů zvuk nijak nepopisuje ani neudává jaký frekvence ty měniče slyšiteln vyzáří.
A Pokud jde o velikost reproduktorů, tak jedna malá nápověda, velikost reproduktorů ve sluchátkách a velikost reproduktorů v reprosoustavách jsou dvě diametrálně odlišný věci, protože oboje pracujou ve zcela odlišných podmínkách.
Kdo rozumí psanýmu textu, bude mu tohle jednoduchý a jako facka prostý vysvětlení stačit, kdo nerozumí (nebo nechce rozumět) ten se bude smát, ale bohužel pro něj pak za hlupáka bude jen o sám.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Trojta  |  16. 12. 2021 21:54

Hele čtverečku tvé příspěvky jsou už trochu moc dlouhý a nejeden při výkladu ztratí mezitím nit.
Zdá se, že víš o čem mluvíš takže stručně ještě jednou k čemu je mi udávanej parametr u těchto sluchátek - rozsah od 4 Hz až do 92 KHz?
A ostatní audiofilové, nevím jak vy rád bych začal nejdřív u sebe. Jak a kde si mám nechat změřit sluch v jakém rozsahu vnímám frekvence? Předpokládám že to chce jisté měřící přístroje a postupy, co neposkytuje zrovna každej obvoďák na ORL ?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Square-1  |  17. 12. 2021 07:06

Tak zaprvé, Square-1 není "čtvereček," ale českej hlavolam, variace na Rubikovu kostku :
https://www.fyft.cz/square-1/... Zadruhé....., moc dlouhý? Těch pár větiček co píšu není vůbec nic.Zatřetí, na tuhle otázku:
"k čemu je mi udávanej parametr u těchto sluchátek - rozsah od 4 Hz až do 92 KHz?"
je jednoduchá odpověď - není ti vůbec k ničemu, nic ti to o vlastnostech sluchátek neřekne, jejich zvuk to nijak nepopisuje, zkrátka z toho nevyčteš vůbec nic.
A obzvlášť nic ti to neřekne pokud k tomu "frekvenčnímu rozsahu" není udanej útlum s jakým to bylo naměřený. I přesto, že se v článku píše, že útlum s jakým tenhle údaj naměřili výrobce udává, tak mě se ho tedy nepodařilo najít na webu výrobce ani v manuálu k těm sluchátkům. Bez udanýho útlumu je ale ten údaj o frekvenčním rozsahu jen nic neříkající číslo bez sebemenšího významu.
V audiu se bere jako směrodatnej útlum do -3dB, ale když ho výrobce neudává, tak to klidně může být třeba -10dB, nebo bůhví kolik a udávat údaj o frekvenčním rozsahu s útlumem -10dB je samozřejmě úplně k ničemu. A když je udávanej frekvenční rozsah takhle širokej jako u těchhle Meze, tak je už jen podel toho jasný, že s největší pravděpodobností byl naměřenej právě s útlumem nějakých těch -10dB.
A navíc, to jakej mají sluchátka frekvenční rozsah je tak jako tak bezpředmětný, protože naprosto drtivá většina sluchátek, zvlášť těch kvalitních, má frekvenční rozsahy i v tom pásmu s útlumem do -3dB dalekko víc než jen dostatečný vůči vlastnostem lidskýho sluchu i tomu jaký frekvence se nacházejí v nahrávkách, takže znát frekvenční rozsah sluchátek je stejně k ničemu. Ostatně kvalitní poslech hudby je úplně, ale úplně, o něčem jiným než o nějakých maximálních či minimálních frekvencích, takže.......A k tomuhle:
"Jak a kde si mám nechat změřit sluch v jakém rozsahu vnímám frekvence?"
Zajdi si na ORL, oni ti řeknou co dál nebo kam si zajít.
Jinak ale, pro kvalitní poslech hudby je to jaký frekvence ještě slyšíš nebo neslyšíš, naprosto nepodstatný a vůbec na tom nezáleší. Jo pokud máš nějakou vadu sluchu, jako třeba že slyšíš na jedno ucho znatelně víc a na jedno míň, nebo zkrátka sám vnímáš, že je něco s tvým sluchem v nepořádku špatně a že to třeba dřív bylo lepší atp., tak pak to chce si nechat sluch vyšetřit, ale to je pak zase něco jinýho, to jaký frekvence ještě slyšíš, pokud máš jinak sluch zdravej, není podstatný. Jo, s postupujícím věkem je to v tomhle ohledu stále horší a horší, ale to se nedá nic dělat, tak to holt prostě je a i kdybys slyšel třeba už jen max 12kHz, tak to pořád není pro kvalitní poslech hudby žádnej velkej problém.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory