Pro velryby i netopýry. High-End sluchátka Meze Liric nabídnou extrémní rozsah od 4 Hz až do 92 KHz

Hele čtverečku tvé příspěvky jsou už trochu moc dlouhý a nejeden při výkladu ztratí mezitím nit.
Zdá se, že víš o čem mluvíš takže stručně ještě jednou k čemu je mi udávanej parametr u těchto sluchátek - rozsah od 4 Hz až do 92 KHz?
A ostatní audiofilové, nevím jak vy rád bych začal nejdřív u sebe. Jak a kde si mám nechat změřit sluch v jakém rozsahu vnímám frekvence? Předpokládám že to chce jisté měřící přístroje a postupy, co neposkytuje zrovna každej obvoďák na ORL ?

Tak zaprvé, Square-1 není "čtvereček," ale českej hlavolam, variace na Rubikovu kostku :D :
https://www.fyft.cz/square-1/... Zadruhé....., moc dlouhý? Těch pár větiček co píšu není vůbec nic.Zatřetí, na tuhle otázku:
"k čemu je mi udávanej parametr u těchto sluchátek - rozsah od 4 Hz až do 92 KHz?"
je jednoduchá odpověď - není ti vůbec k ničemu, nic ti to o vlastnostech sluchátek neřekne, jejich zvuk to nijak nepopisuje, zkrátka z toho nevyčteš vůbec nic.
A obzvlášť nic ti to neřekne pokud k tomu "frekvenčnímu rozsahu" není udanej útlum s jakým to bylo naměřený. I přesto, že se v článku píše, že útlum s jakým tenhle údaj naměřili výrobce udává, tak mě se ho tedy nepodařilo najít na webu výrobce ani v manuálu k těm sluchátkům. Bez udanýho útlumu je ale ten údaj o frekvenčním rozsahu jen nic neříkající číslo bez sebemenšího významu.
V audiu se bere jako směrodatnej útlum do -3dB, ale když ho výrobce neudává, tak to klidně může být třeba -10dB, nebo bůhví kolik a udávat údaj o frekvenčním rozsahu s útlumem -10dB je samozřejmě úplně k ničemu. A když je udávanej frekvenční rozsah takhle širokej jako u těchhle Meze, tak je už jen podel toho jasný, že s největší pravděpodobností byl naměřenej právě s útlumem nějakých těch -10dB.
A navíc, to jakej mají sluchátka frekvenční rozsah je tak jako tak bezpředmětný, protože naprosto drtivá většina sluchátek, zvlášť těch kvalitních, má frekvenční rozsahy i v tom pásmu s útlumem do -3dB dalekko víc než jen dostatečný vůči vlastnostem lidskýho sluchu i tomu jaký frekvence se nacházejí v nahrávkách, takže znát frekvenční rozsah sluchátek je stejně k ničemu. Ostatně kvalitní poslech hudby je úplně, ale úplně, o něčem jiným než o nějakých maximálních či minimálních frekvencích, takže.......A k tomuhle:
"Jak a kde si mám nechat změřit sluch v jakém rozsahu vnímám frekvence?"
Zajdi si na ORL, oni ti řeknou co dál nebo kam si zajít.
Jinak ale, pro kvalitní poslech hudby je to jaký frekvence ještě slyšíš nebo neslyšíš, naprosto nepodstatný a vůbec na tom nezáleší. Jo pokud máš nějakou vadu sluchu, jako třeba že slyšíš na jedno ucho znatelně víc a na jedno míň, nebo zkrátka sám vnímáš, že je něco s tvým sluchem v nepořádku špatně a že to třeba dřív bylo lepší atp., tak pak to chce si nechat sluch vyšetřit, ale to je pak zase něco jinýho, to jaký frekvence ještě slyšíš, pokud máš jinak sluch zdravej, není podstatný. Jo, s postupujícím věkem je to v tomhle ohledu stále horší a horší, ale to se nedá nic dělat, tak to holt prostě je a i kdybys slyšel třeba už jen max 12kHz, tak to pořád není pro kvalitní poslech hudby žádnej velkej problém.

Víš chytrolíne..... Internet a skutečnej život jsou dvě zcela rozdílný věci, to by si někteří internetový pisálci měli uvědomit. Popřemýšlej o tom.

Jako že na internetu jsi hov*do a ve skutečnosti milý, decentní a zábavný společník?

Ve skutečnosti jsem milý, decentní a zábavný společník, ale na internetu už mi prostě dochází trpělivost, když musím neustále dokola všem vysvětlovat naprostý základy (který jsou mnohdy snadno k dohledání různě po webu) a když vidím jak se takový spousty lidí pokouší "zasvěceně" mluvit o něčem čemu ani za mák nerozumí.

Ale nemusíš... tohle je boj, který nelze vyhrát.

Že nelze vyhrát neznamená, že není nutný bojovat. Život taky nelze přežít a přesto se drtivá většina z nás nechce vzdát a přestat žít. Vzdát se a přestat bojovat jen proto, že nelze vyhrát, znamená rezignovat a nechat zvítězit neznalost a lidskou hlupost, naivitu atd. a to prostě Já nedokážu. Že nelze vyhrát neznamená, že je ten boj zbytečnej. Když všichni přestaneme bojovat, tak lidská hloupost a neznalost zvítězí a všichni budou všude jen říkat nesmysly a hovadiny a další a další lidi tím budou uvádět v omyl. Proto je potřeba bojovat a nikdy se nevzdat, protože když nezůstane alespoň jeden kdo bude ochotnej v boji pokračovat, i když ví, že nemůže zítězit, tak nikdy ani nevznikne šance na to, že se něco změní. Bojovat zamená alespoň udržovat naději, že jednou možná, snad... se něco změní. Bez naděje je konec. A proto Já se nikdy nevzdám a budu neznalost a lidskou hloupost tepat a ničit jak to jen jde.

Asi tak:
https://xkcd.com/386/...
https://knowyourmeme.com/photos/328079-danths-law...

:tleskani :tleskani :tleskani Bravo hošku, svou "inteligenci" jsi nám ukázal víc než jasně.
Pořád lepší dělat alespoň něco, alespoň se snažit a nikdy se nevzdat, než rezignovat, nedělat vůbec nic a jen blbě kydat a myslet si u toho jak jsi děsně vtipnej.

Vaše bonmoty, postřehy, a především váš přehled je fascinující a nezapomenutelný. Skláním se před vaší moudrostí :-)

Díky díky, uznání potěší....., ale není potřeba :-D.
Já se zase skláním před tím jak jsou tvoje příspěvky hodnotný a jak moc obohatí každýho kdo si je přečte :tleskani.

Děkuji, vážím si toho.

Doslova a do písmene - nemáš zač.

Ty kokos, radsej drz hubu, citaj a pekne mu podakuj ze si vobec dal tu namahu to spisat.

Jistě, tak například:
1. - říkáš: "Pokiaľ nemáme štúdiovú nahrávku nejako vážne že kvalitne remastrovanú...."
Zaprvé, ke studiovým nahrávkám se běžnej smrtelník nedostane, takže tole je nesmysl. Ale OK, beru to tak, že se v tom motáš a asi jsi myslel "studiovou nahrávkou" prostě jako to co vyjde v bezztrátovej kvalitě, ale to je pak vlastně každý běžný vydání který vyšlo na CD, SACD, HDCD LP, DVD-A nebo ve skutečným Hi-res atd.....
Zadruhý, drtivá většina remasterů, který v dnešní době vycházejí, jsou zmrvený kvůli Loudness War, takže už jen říct v dnešní době "vážně kvalitně zremasterovanou" je přinejmenším na pováženou, protože těch skutečně kvalitních remasterů zas tak moc nenajdeš. Tedy ne když naprosto přesně nevíš jak je najít a jak je poznat (jak poznat kvalitní zvuk).Ale jedeme dál, tohle byl jen úvod.
2. - říkáš: "Pokiaľ nemáme štúdiovú nahrávku nejako vážne že kvalitne remastrovanú, tak prichádzajú na rad vyššie frekvencie a kvalitnejšie DACy, ktoré ich vedia prehrať."
Vyšší frekvence nepřinesou vyšší zvukovou kvalitu, to je běžnej omyl dnešních začínajících hifistů i spousty těch "hifistů," co se saami považujou za děěěěsn odborníky na poslech hudby, ale kvalitní nahrávky neoznají. Vzorkovací frekvence zvukovou kvalitu ovlivňuje jen velmi malou nepodstatnou měrou a od 96kHz už zvukový rozdíly, který ty vyšší frekvence můžou přinášet (ale taky nemusí a většinou taky právě nepřináší), stejně jen tak někdo nepozná (a ostatně většina lidí to nepozná ani pod 96kHz).3. - říkáš: "Ak totižto orežeme pri samplovaní nejakú stredne vyššiu alebo vyššiu frekvenciu zrovna v polke, tak budeme počuť práve len tú polovicu. A to je pre audiofilov vážny problém a počujú to - podvedomo to vnímajú."
Vzorkováním, neboli převodem spojitýho elektrickýho signálu na signál digitální se frekvence neořezávají "v polke." Pokud k tomuhle dochází, tak to je způsobený něčím úplně jiným než "samplování" a v takovým případě je to pak naprosto zmrvená nahrávka.4. - říkáš: "To, že to ide až k supersonickému zvuku 96Khz čo nebudú počuť, je už marketing a príjemný bonus v tom, že frekvenčný rozsah pri vyšších výškach nebude tak moc padať. Ale tak to je u planárnomagnetických slúchatkách kvôli ich technológii celkom bežné a očakávané."
Právě, je to jen marketing, ale i přesto lidi o tomhle evidentně ani v dnešní době, kdy si můžou informace snadno dohledat, pořád nic neví. Ani v nahrávkách se vzorkovací frekvencí 192kHz (PCM), který právě mají šířku audiopásma 96kHz, se žádný "supersonický" frekvence až k těm 96kHz nevyskytujou. Neměl by to smysl, protože člověk dokáže slyšet max kolem 20kHz (a to ještě jen kolem 20 let věku) a zachytit dokáže max cca 30kHz (skrz zuby lebku atp.). A protože zvukaři ve studijích samozřejmě znají vlastnosti lidskýho sluchu a lidskýho těla, tak veškerý "audioinformace," který chtějí aby posluchač slyšel (a nejen ten dvacetiletej ale i ti starší), umisťujou a musí umisťovat cca do hranice 16kHz a většinu dokonce ještě i hluboko pod hranici 16kHz. Tzv. užitečnej signál se nad hranicí 16kHz tak jako tak už nevyskytuje ani v těch Hi-res souborech se vzorkovací frekvencí 192kHz. I v Hi-resech (24bit/96kHz, 24bit/192kHz atd.) se nenacházejí frekvence vyšší než 30kHz až 35kHz a i to už jsou stejně jen tranzienty (rychlý krátký záblesky výšek, který se ale nachávají vystřelovat takhle vysoko proto, aby jejich ořezem/omezením příliš nízko nevznikalo to lehký zkreslení v pásmech, který dokážeme ještě slyšit a zachytit.)
To jsou takový základy, který by měl člověk znát, když chce o věceh mluvit nebo dokonce diskutovat a ne si myslet, že se v hi-resch vyskytujou frekvence kolme 96kHz atp.

Zdravím, rád bych se zeptal: Může být v nahrávce, která má vzorkovací frekvenci např. 44,1kHz zvuk, který bude mít frekvenci vyšší než 44,1kHz? Děkuji.

Absolutní maximum frekvence (čistý sinus) které je teoreticky možné zachytit se vzorkovací frekvencí 44.1 kHz je polovina, tj. 22050 Hz (Nyquist).

Frekvenční rozsah, neboli šířka audiopásma, je vždy polovina vzorkovací frekvence, tedy při vzorkovací frekvenci 44,1kHz je frekvenční rozsah 22,05kHz (což je víc než jen dostačující pro poslech hudby na tej nejvyšší high-end úrovni hifi), při vzorkovací frekvenci 192kHz je frekvenční rozsah 96kHz, při vzorkovací frekvenci 96kHz je šířka audiopásma 48kHz atd...... Tohle platí pro PCM kódování.