16
Fotogalerie

OPPO HA-2: tenký elegán pro náročné

Kapitoly článku:


Zvuk

Jakmile si pustíte první skladbu, rozhodně vás překvapí, jak pevný a autoritativní tak malý přístroj dokáže být - i když je pravda, že tolik suverenity jako velký bratříček, nebo obecně velké stolní přístroje nemá. Ani kontrabas Laurence Hobgooda ve "First Song" (Naim | FLAC | 24 - 192) ho ovšem nezaskočil, brnknutí strun provází citelný impuls a velmi dobrá definice v až studiově pevném, možná i trošku tvrdém celku. Zesilovač jde pak hluboko a dokáže ze sluchátek dostat plnohodnotnou hloubku a objem. Skutečně vynikající je pak přehlednost.

HA-2 with PM-3 on stand.jpg

To platí i ve středním pásmu, kde HA-2 kreslí s až fotografickou věrností, každý detail je znělý, exponovaný a že informací je skutečně hodně. Právě středy jsou krásně otevřené a křišťálově čisté. Vokál Muddyho Waterse v "Good Morning Little Schoolgirl" z "Folk Singer" (HD Tracks | FLAC | 24 - 192) byl na danou kategorii vlastně úžasně čistý a prokreslený skutečně do hloubky, působil plasticky, až "tělesně", tedy že skutečně vychází z úst a plic, že rezonuje ve skutečném těle. To je výborná práce na tak malý přístroj. Pokud zvýšíte hlasitost a máte přesná sluchátka, dejme tomu jako adekvátní firemní PM-3, může přednes působit až příliš tvrdě.

2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-10.jpg2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-2.jpg

Pozitivně se skálopevný charakter mobilního zesilovače projevil i v nejvyšším pásmu; OPPO HA-2 zvládá výborně vyvážit znělost a výraznost činelů třeba v "The Girl from Ipanema" Stana Getze a Joao Gilberta ("Getz / Gilberto" | HD Tracks | FLAC | 24 - 192). Díky tomu jsou činely v popředí, konkrétní a jasné jako bezmračný den, přitom ale netrpí nacinkaností. Dozvuk je pak příjemně dlouhý a opět velice zřetelný, dobře oddělený od zbytku hudebního dění. Malý zesilovač umí být skutečně solidně přesný.

2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-7.jpg2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-8.jpg

Mikrodynamika nástrojů i makrodynamika ve Vivaldiho "La Stravaganza Concerto op.4, #3" ("Crystal Cable Arabesque" | FLAC | 16 - 44,1) byla slušná, ale přeci jen z nahrávky nedýchal úplně tak, jak se toho dočkáte s velkým stolním přístrojem. Zejména u basového fundamentu by jen trocha dynamické rezervy navrch posunula celou reprodukci ještě o patro výš. Tady se tedy dočkáme opět spíše přesnosti, reprodukce je rychlá, ale při vysokých hlasitostech už cítíte, že elektronika jede blízko svým možnostem. Nicméně v běžných hlasitostech (protože ty vysoké jsou při sluchátkovém poslechu stejně nezdravé) HA-2 zvládá dynamické špičky ukočírovat slušně, byť ne oslnivě.

2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-5.jpg2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-6.jpg

Rozlišení je ovšem excelentní, OPPO je sice poněkud analytické, ale ne otravné či hrubé. "Wichita Lineman" v podání Barb Jungr (Naim | FLAC | 24 - 44,1) začíná cinkotem mnoha jemňoučkých kovových perkusí a jen skutečně dobrá elektronika zvládá právě tenhle vodopád cinkotu rozlišit do jednotlivých vlasových tónů a nenechat ho splynout do jakéhosi nekonkrétního šumu. HA-2 tenhle těžký úkol zvládlo s ohledem na svou cenu skutečně perfektně, ale i bez ohledu na kontext kategorie prostě odvádí dobrou práci, jemňoučké tóny jsou přesné a jasné, přehledně oddělené. Opět se ale projevuje spíše celkově tvrdší charakter, poměrně lehce se naštěstí kompenzuje charakterem sluchátek, pokud by snad byl zvuk pro vaše uši až příliš analytický. Informace umí HA-2 "protlačit" už od poměrně nízkých hlasitostí a neztrácí kontrolu až do hodně vysokých úrovní, kdy už stejně sluchátka na uších neudržíte déle, než jednu písničku.

2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-3.jpg2015-06-16-TST-OPPO-HA-2-4.jpg

Jste-li vyznavači vzdušné, éterické a uvolněné reprodukce, HA-2 v kombinaci s PM-3 od OPPO asi nebudou tak úplně pro vás. I my musíme říct, že právě tyhle charakteristiky by popohnaly přednes HA-2 trochu blíže směrem k audiofilskému světu, na druhou stranu by pak zesilovač asi nedokázal nabídnout v "Calm" Avishai Cohena ("Continuo" | FLAC | 16 - 44,1) tak dobrou lokalizaci nástrojů a jejich oddělení. Pomalá, klidná skladba byla podána pěkně přímě a energicky, rychlý zvuk byl spíše až mechanicky přesný, než muzikálně pohodový.

OPPO HA-2 výborně dokázalo rozložit a prokreslit i staré nahrávky, jako je "Stairway to the Stars" Glenn Miller Orchestra ("The Complete Glenn Miller" | FLAC | 16 - 44,1), je to ovšem trochu jako zkusit nafotit na digitální fotoaparát kompozici zachycenou některým ze starých mistrů na plátno. Jinými slovy - trochu to ztrácí atmosféru, na druhou stranu objevíte všechny detaily, které v nahrávce jsou, hudba se otevře a pročistí. Čitelnost nástrojových linek je excelentní a zvuk je dominantní a samozřejmý.

Verdikt

Mobilní zesilovač a D/A převodník OPPO HA-2 je pokusem kalifornské firmy přenést jejich firemní zvukový charakter a známý výhodný poměr cena / výkon i do přenosného světa. A daří se - za ne úplně malou, ale ještě rozumnou cenu si zaslouží HA-2 být zván mobilním high endem. Platí to tedy zejména pro USB vstup, ty zbylé jsou tak nějak do počtu a zvukově nedosahují jeho kvalit. Moc se nám ale líbil pocit z fantastického zpracování, díky kterému je radost být s přístrojem v každodenním kontaktu.

Na danou kategorii je pak OPPO zvukově autoritativní, konkrétní a výborně kontrolující, zvládá vykreslit i drobné detaily a jediné, co schází k dokonalosti a absolutní spokojenosti je snad špetka uvolněnosti; jsou chvíle a kombinace se sluchátky, v nichž HA-2 mívá tendenci zahrát přeci jen tvrdě. Celkově ovšem palec vzhůru, na zaplatitelný a malý mobilní přístroj hraje tohle OPPO jednoduše skvěle, ostatně dle firemních tradic...

OPPO HA-2

Cena orinetační: 11 190 Kč

Web výrobce: www.oppodigital.com

Klady

+ velmi férová cena za danou kvalitu
+ stylové a kvalitní provedení
+ přesný, rychlý a velmi pevný zvuk
+ skvostný impakt
+ výdrž na baterie a rychlost nabíjení

Zápory

- má tendenci hrát až příliš tvrdě


Poznáka redakce: autor je šéfredaktorem magazínu Hi-Fi Voice,
Článek byl převzat z Hi-Fi Voice

Určitě si přečtěte

Články odjinud