Kapitoly článku:
Mikrosystém MCi8080 nám v redakci přistál v rozšířeném balení společně s jednotkou NP3700, která sestává z reproduktorů, zesilovače, malého displeje a síťového rozhraní. Díky tomu jsme mohli v reálu vyzkoušet funkci multiroom music, která je jednou z přidaných hodnot výrobku oproti konkurenci. Sestava v této kombinaci je čerstvým držitelem ceny EISA v kategorii audio/domácí kino pro rok 2011-12.
Konektivita na jedničku
Základní sestava je složena z receiveru se zesilovačem, síťový rozhraním a displejem pro ovládání; CD/DVD přehrávače a dvojice dvoupásmových reproduktorů – vše je ještě doplněno dálkovým ovládáním a externím pevným diskem v 2,5“ provedení o kapacitě 160 GB. Propojení hlavní jednotky s přehrávačem je zajištěno pomocí DVI kabelu, který je u přehrávače napevno připojený. Na přehrávači je k dispozici ještě HDMI výstup, videovýstup, zásuvka pro připojení dokovací stanice pro iPhone/iPod a zásuvka pro připojení FM antény. Na čelní straně je pouze jedno tlačítko pro otevření/zavření mechaniky.
Hlavní jednotka pak má na zadní straně vstup DVI, síťový konektor, Ethernet rozhraní, USB vstup, dvojici audio vstupů, sluchátkový výstup a čtveřici reprosvorek. Na levé zadní straně je umístěna anténa pro příjem wifi signálu a vedle ní pak malý ventilátor. Ten byl po celou dobu testu neslyšitelný. Čelní strana, respektive zkosený horní okraj čelní strany, je osazen čtveřicí tlačítek – zapnuto/vypnuto, mute a ovládání hlasitosti.
Satelitní jednotka Philips NP3700 má čelní stranu shodnou, jako hlavní jednotka – pod čtveřicí tlačítek je za mřížkou ukryta dvojice měničů, na zadní straně však najdeme linkový vstup, sluchátkový výstup, zdířku pro napájecí konektor, ethernet rozhraní a zásuvku pro připojení dokovací stanice. V levé části je opět umístěna anténa pro příjem wifi a vedle ní pak malý výdech bassreflexu.
Povrchová úprava satelitní jednotky a horních stran přehrávače a receiveru je vyvedena v oblíbeném černém klavírním lesku, takže vás pravděpodobně nemine neustálé otírání prachu. Přední a boční stěny přehrávače a receiveru jsou plastové s imitací hliníku v tmavší šedé barvě. Celkově působí systém velmi elegantně, ničím zbytečně nepřitahuje pozornost. Snad až na výškové měniče nezvykle usazené ve stříbrných „kapkách“ na horní straně reproduktorů.
Dotykem či na dálku
Krom standardního složení dodávky, najdete v rozšířeném balení základního systému MCi8080 a satelitu NP3700 celkem dvě dálková ovládání – pro každou jednotku jedno. Není bohužel možné nijak spárovat konkrétní ovladač s hlavní jednotkou nebo se satelitem. Pokud tedy máte obojí umístěno v dosahu jednoho ovladače, budete se potýkat s nechtěnými příkazy na druhém přístroji, než primárně ovládáte. Alternativou je ovládání přímo prostřednictvím dotykového displeje, kterým jsou vybaveny obě jednotky.
Dálkové ovládání není zbytečně velké a vcelku příjemně padne do ruky, tlačítka jsou intuitivně rozmístěna a oddělena do skupin nejen rozmístěním, ale i barvou. Zcela nahoře dominuje ovladači dvojice tlačítek pro zapnutí/vypnutí a základní nastavení. Hned první skupina tlačítek je vyvedena v bílé barvě a slouží pro výběr zdroje hudby či videa. Pod touto skupinou je křížový ovladač s potvrzovacím tlačítkem uprostřed, následuje dvojice tlačítek pro návrat do domovské nabídky a pro krok zpět. Dále jsou hlavní ovládací prvky – přehrávání, pauza, vpřed, zpět, stop.
Pod ovládáním hlasitosti a hodnocení skladeb je alfanumerický blok tlačítek s podobným rozložením, jako na mobilním telefonu. Zcela vespod jsou pak tlačítka pro ovládání specifických funkcí, jako je nastavení zvuku, titulků, zoomování či výběr úhlu pohledu při přehrávání filmových DVD. Tlačítka mají přesný stisk s dostatečným odporem a prakticky se mi nestalo, že bych je musel kvůli reakci mačkat vícekrát.
Velmi praktické je také ovládání s pomocí dotykového displeje, který mají zabudovaný obě jednotky. Jeho odezva je prakticky okamžitá, a přestože nemá jemné rozlišení, které by dokázalo zobrazit větší množství informací, je zobrazovaných pět řádků (jeden z nich stavový) dostatečných i k procházení disku s MP3 skladbami, internetovými rozhlasovými stanicemi, či DVD s více DivX filmy. Velmi elegantně se tak dá obejít nutnost zapínání televizoru v okamžiku, kdy chcete pouze poslouchat hudbu – malý displej pro základní navigaci bohatě stačí.
Síťování na prvním místě
Krom standardního přehrávání hudby a filmů z CD a DVD disků umí mikrosystém přehrávat multimédia z dodávaného (či z jakéhokoliv jiného) pevného disku nebo z iPodu/iPhonu. Krom toho je však k dispozici síťové rozhraní klasické drátové i wifi, s jehož pomocí můžete systém připojit do domácí sítě, respektive k internetu.
Připojení k síti je v případě využití ethernetové zásuvky velmi rychlé, a pokud používáte router s dynamicky přidělovanými IP adresami, tak není nutné nic nastavovat. V případě bezdrátového připojení je třeba projít krátkým průvodcem, který zobrazí dostupné sítě, vy si ručně vyberete tu, ke které se chcete připojit. V případě zabezpečeného připojení zadáte pomocí alfanumerické klávesnice síťový klíč a po načtení IP adresy vám systém oznámí úspěšné připojení k síti.
Díky připojení k síti a internetu můžete poslouchat jednak internetová rádia, která jsou k dispozici v rámci služby vTuner. V rámci práce s těmito předvolenými online rádii, si můžete vybrat své oblíbené stanice a uložit si je do záložky Favorites. Co je však ještě lepší, Philips pro své uživatele vytvořil službu, kde je možné zaregistrovat si svůj mikrosystém, čímž dostanete přístup do „Club Philips“ – s jeho pomocí pak můžete spravovat nabídku internetových rádií pro svůj mikrosystém. Jednak můžete v počítači (na webové stránce klubu) přidávat, odebírat a měnit pořadí oblíbených stanic. Jednak můžete přidávat stanice vlastní, které nejsou součástí služby vTuner.
Krom internetových rádií, je možné poslouchat hudbu prostřednictvím služby Napster, ke které se se svým uživatelským účtem můžete připojit přímo z mikrosystému. Osobně bych dával přednost například Groovesharku.
Pokud je připojený mikrosystém součástí domácí sítě, pak se dostanete k další možnosti, jak jej využít, a to je přehrávání obsahu, nasdíleného v rámci vaší sítě. Není problém přehrávat hudbu či obrázky přímo z nasdílených složek, neboť je systém najde a jejich obsah, bez problémů přehraje. Zajímavou možností je zpřístupnění obsahu dodávaného pevného disku, který připojíte k mikrosystému, a po jednoduchém nastavení v chování systému se disk připojuje, jako síťový disk a je v rámci počítačové sítě dostupný pro všechny počítače.
Na pevném disku najdete krom obsáhlého návodu k obsluze také instalační soubory programů Twonky Media a Media Browser. Oba dva louží ke zpřístupnění sdíleného obsahu počítače, respektive zpřístupní hudební knihovny, které jsou spravovány prostřednictvím Windows media Playeru.Podobně jako u jiných programů pro streamování hudby, i v tomto případě je po instalaci softwaru nutné povolit mu přístup ke složkám s hudbou a také aktivovat virtuální hudební server. Jeho aktivace si však vyžádá nemalou část výpočetního výkonu počítače.
Upřímně řečeno mi přijde spouštění tohoto virtuální serveru bezpředmětné, neboť hudbu je možné poslouchat přímo z nasdílených složek bez nutnosti instalace dalšího softwaru třetí strany. Mimo hudby si můžete výše popsaným způsobem prohlížet také obrázky, přehrávání filmů po síti bohužel možné není.