Po přečtení spalte: recenze filmu

Sněhová koule absurdit

Bratři Coenové se vezou na vlně slávy, kterou vyvolal jejich oscarový zásek s tíživým dramatem Tahle země není pro starý a předkládají nám scénář, který prý psali souběžně s adaptací novely Cormaca McCarthyho.

  

Scénář z pera obou bratrů rozvíjí jednoduchou dějovou linii. Agent CIA Cox (John Malkovich) dostane výpověď z práce kvůli problémům s alkoholem. V předčasném důchodu se rozhodne sepsat své memoáry, jejichž část se nedopatřením dostane do rukou zaměstnanců posilovny. Ti se ve své hlouposti, naivitě i domýšlivosti domnívají, že jde o materiál třeskuté závažnosti a začnou bývalého vládního úředníka vydírat. A aby toho nebylo málo, Coxova manželka Katie (Tilda Swintonová) ho dlouhodobě podvádí s rodinným přítelem Harrym (George Clooney) a na radu právního poradce se ho snaží obrat o zbytek peněz, dokud je ještě má.

Absurdní situace se na sebe nabalují s pohybem sněhové koule, kterou nejde zastavit. Hra na špiony má svá pravidla a těm nezkušeným přinese ve výsledku víc škody a zmaru než užitku. Snůška nesmyslného jednání, idiotských nápadů a nepravděpodobných náhod a zvratů rozpoutá smršť komických situací, při kterých nám smích vmžiku mrzne na rtu při šokujícím a tragickém dopadu předestřených událostí.

Intimně společenská satira

Hvězdy, vzešlé z prostředí nezávislého filmu, se ve své novince snaží uspokojit oba tábory svých fanoušků. Jak ty, co přísahají v jejich tvorbě na existenciální dramata typu snímků Fargo nebo Tahle země není pro starý, tak ty, kteří mají radši uvolněného ducha jejich cynických černočerných komedií z rodu Zmatků v Arizoně nebo Big Lebowského. Po přečtení spalte se snaží o skloubení obou přístupů a při výstavbě zápletky navíc těží jak z odkazu bláznivých, tzv.“screwball“, komedií, jaké točil ve čtyřicátých letech Frank Capra, tak z politicko-špionážních thrillerů sedmdesátých let. Pomocí nich se odpichují k vlastní intimně společenské satiře, v níž před jejich zlomyslně se tvářícím pohledem obstojí jen málokdo.

 

Pod povrchem parodie na špionážní filmy, k níž významně přispívá hudba Cartera Burwella, která dovede svým ironickým umístěním vyvolat dojem paranoie i ve chvílích zcela nevzrušivých, se skrývá satirické zamyšlení nad počínáním zpravodajských služeb. Do lidských příbytků a ložnic vstupuje nový fenomén v podobě všudypřítomného monitorování občanů ze strany vládních institucí, které místo zajištění bezpečnosti státu vede jen k vzájemnému podezřívání a stresu. Byrokratická nevšímavost a přesné dodržování úředních postupů má ale na svědomí i množství nesmyslně zmařených životů nevinných lidí, jak nás o tom přesvědčí finále snímku.

 

„Velký bratr“ manipuluje našimi malými osudy a my mu svým chováním jen nahráváme. Načrtnuté postavy, vybavené vždy nejméně jednou výraznou charakteristikou, se vzájemně podvádějí, špiclují a potajmu plánují zahájení rozvodových řízení. Soukromá traumata (stárnutí, manželské nevěry a neschopnost vázat se, povrchnost vztahů) se proplétají s těmi společenskými (o našich životech rozhodují vyšší mocenské kruhy a zájmy) a my jsme prostřednictvím pečlivě propracovaných charakterů a jejich vzájemné interakce postupně vtahováni do děje.

Bizarní panoptikum

Donchuán, bývalý bodyguard a úředník z ministerstva vnitra Harry Pfarrer, který nikdy nevystřelil ze zbraně (tedy alespoň zatím), dbá na kvalitu podlahových krytin a s krizí středního věku se vyrovnává tím, že hledá stále nové sexuální známosti a v dílně kutí vlastní erotické pomůcky. Agent CIA Osbourne Cox (všimněte si čí příjmení v sobě vtipně ukrývá jeho křestní jméno) je agresivní hulvát, k němuž se štěstí obrátilo zády a jenž si snad ani nezaslouží jinou manželku než tu, kterou má.

 

Osamělá zaměstnankyně fitcentra Linda Litzkeová (Frances McDormandová) hledá přes internetové seznamky lásku a věří, že odsátím přebytečného tuku při plastické operaci se její život změní. Linda pohrdá loosery, odmítá dvoření svého šéfa Teda (Richard Jenkins), který se jí marně snaží vyznat své city a spolu s „dobrým samaritánem“, trenérem Chadem (Brad Pitt) vidí v „tajných dokumentech“ šanci, jak si splnit své sny. Rozlišovací schopnost poznat, jak „důležitý“ materiál drží oba v ruce, je velmi omezená a tak je jejich obchodní snaha zavede až na ruskou ambasádu.

Bratři Coenové psali hercům role přímo na tělo a je to vidět. Jejich výkony táhnou snímek výrazně nahoru a pohrávají si s typologickou i charakterovou image představitelů svěřených úloh i se stereotypním přijímáním jejich mediálního obrazu.

George Clooney je zde opět za svůdníka, který ale pod maskou sebejisté nonšalance skrývá psychotický tik v oku a zbabělé chování. Chlapská ješitnost je v jeho osobě dovedena k absolutní karikatuře. Harry odmítá převzít odpovědnost za své chování a chce si jen sobecky užívat.

 

John Malkovich, podobně jako John Goodman v Big Lebowském, fuckuje o sto šest a jako bezvýznamný úředníček, který se ve vlastních očích vidí jako stěžejní analytik CIA, poodhrnuje závěs nad mýty o práci tajemstvím opředené organizace. Tilda Swintonová jako jeho manželka Katie je chladně rezervovaná vypočítavá mrcha, kterou rozehřejí snad jen milostné hrátky s Harrym a vidina získaných peněz. Frances McDormandová je dojemná a nebojí se předvést své stárnoucí tělo.

Vděčnou komickou roli ale přineslo Po přečtení spalte především Bradu Pittovi, kterého iontové nápoje a všetečná péče o udržování vlastního zevnějšku připravily o poslední zbytky rozumu a jeho Chad je opravdu trotl k pohledání. S vlasy vyčesanými nahoru á la účesy popových hvězd v osmdesátých letech, nezbytým světlým pramenem vepředu, zlatým řetězem kolem krku a optimismem obchodníka s deštěm předvádí kreaci, v níž si ze sebe (podobně jako Tom Cruise v Tropické bouři) nebojí udělat třeskutou legraci. A pětačtyřicet let byste mu hádali opravdu jen těžko, ve chvílích kdy poslouchá iPod, žvýká nebo cucá něco z kelímku, vypadá spíš jak zamrzlý puberťák, tedy přesně tak, jak jeho postava jedná.

Oddechová jednohubka

Režie bratří Coenů je sebejistě rutinní. Budování expozice se protahuje na takřka hodinu času, během níž jsou nám důkladně představeni aktéři dění. Poté dostane vyprávění nečekaný spád a jednotlivé linie se začnou protínat do působivého celku, ústícího do mrazivé pointy, v níž se vyjevuje smutné ujištění, že konkrétní lidské osudy jsou pro tajné služby jen čísla ze statistik, které je třeba úhledně a bezkonfliktně podat do hlášení.

 

Věta hlavouna CIA (J. K. Simmons), adresovaná jeho podřízenému „Podejte mi hlášení… až to bude dávat celé smysl,“ jakoby předjímala výsledný divácký dojem z celého filmu. Bratři Coenové přišli po oscarovém dramatu s oddechovkou, v níž komediální námět halí do roucha smrtelně vážně se tvářícího thrilleru, který nám říká něco o tom, že bystrost úsudku tajných agentů není o nic vyšší než smolařských packalů, toužících po vlastním obohacení či zadostiučinění. Na lidskou nevypočitatelnost a nahodilost osudů jsou krátké všechny monitoringy, analýzy a sledovačky CIA a my bychom se měli zbavit přízemního strachu z konspiračních teorií a radši prožívat vlastní životy.

 

Po přečtení spalte

• Žánr: černá komedie
• www.burnafterreading.com-live.com
• Původní název: Burn After Reading
• USA 2008
• Scénář a režie: Joel Coen, Ethan Coen
• Hrají:George Clooney, John Malkovich, Tilda Swintonová, Frances McDormand, Brad Pitt, Richard Jenkins, J.K. Simmons, Dermot Mulroney
• Distribuce: Palace Pictures
• Distribuční premiéra v ČR: 15. 1.2009