Já bych dala 4 z 10. Nějak jsem obtížně skládala poetický příběh, měla jsem problém s přijetím hlavních postav - ne herecky, ale lidsky. Možná mi chyběla maminka Veškrnová z Bylo nás pět, či maminka Šafránková z Obecné školy, které byly takové maminkovsky ochranitelské, ale zároveň dokázaly chytře žensky prosadit svou. Zde si neprosadili svou ani muži. Despotický děda ovládal veškeré dění a všichni poslouchali bez revolty. Všichni dospělí herci, kromě Oldřicha Kaisera, mě něčím štvali. Možná tou poslušností a neschopností prosadit si svou. Ondřej Vetchý se dokázal postavit šéfovi v práci, i když to znamenalo odsun rodiny na venkov, ale prosadit si účast na pohřbu bratra "Vlka" nedokázal, možná tam ani sám nechtěl. Jeho syn, nezatížený minulostí, to už tak jednoznačně neviděl. Dědovi dokázali odpustit, že prošustroval majetek, ale bratrovi útok na matku ne. Humor se podle mě pěstoval chtěně a plánovitě. A já jsem se moc nesmála.Film má svoji něhu a kouzlo, líbí se mi představitel Edy, ale něco mu chybí. Nebyl to vysloveně propadák, ale Kolja, Vratné lahve i Obecná škola se mi líbily víc. Vím, že podruhé už se na film dívat nebudu.