Zve nás přitom do neprobádané krajiny snů, do níž chtějí zloději jako virus naimplantovat zkázonosnou myšlenku. Oblast snů je ošidná. Rozvíjí schopnosti a činnosti, na něž v bdělém stavu nestačíme, ale připomíná nám i traumata, jež nás stravují. Opulentní zhmotňování vizí, ukrytých v nevědomí, nám při probuzení díky jejich povaze může stejně lehko vykouzlit úsměv na tváři jako navodit stav, blízký šílenství. Dom Cobb má blíže k té méně příjemné variantě.
Mentální špionáž
Dom Cobb (Leonardo DiCaprio) je světová extratřída v oblasti podnikání, kterou by si mohl v obchodním rejstříku zaregistrovat v kolonce předmět činnosti pod označením extrakce snů či mentální špionáž. Co si máme pod tím představit? Cobb je nájemný lupič zvláštního ražení, který se dokáže za pomoci speciální technologie dostat do vašeho hlubinného podvědomí jako do nedobytného sejfu.
V době, kdy spíte, z něj dokáže vyextrahovat, či chcete-li ukrást nápady, které potom v prostředí korporátní průmyslové špionáže používá jako směnnou hodnotu, nabízenou zájmové protistraně. Výnosný byznys s informacemi, získanými v momentě, kdy je vaše mysl nejsenzitivnější, ale i nejzranitelnější, má ale i svou odvrácenou stránkou. Tou je Cobbova pozice psance na útěku, na něhož je vydán zatykač. Kvůli podezření z vraždy manželky se nemůže vrátit do Států, kde žijí jeho děti. Splnění nové zakázky by mu tuto možnost poskytlo.
Šanci na vykoupení, spojenou s vymazáním trestního rejstříku, mu nabídne japonský multimiliardář a vlivný šéf nadnárodní korporace Saito (Ken Watanabe). Úkol je ale jiný, než na jaké byl dosud zvyklý. Místo krádeže nejniternějších tajemství se musí snový bandita pokusit o zdánlivě nemožné. Zvrátit běh událostí skrze vnuknutí myšlenky, jež by mohla zcela zásadně ovlivnit další konání Saitova konkurenta. Přeloženo do srozumitelné řeči. Pokusit se tohoto konkurenta rozložit zevnitř a nasměrovat jeho další kroky směrem, kterým by se za normálních okolností asi jen těžko vydal, neboť by šel proti jeho vlastním zájmům. Tyto kroky by pak v důsledku vedly k rozvrácení impéria, jež má dědic vlivné společnosti po smrti svého otce převzít.
Riskantní zakázka
Pečlivé přípravy jak se k synovi bohatého průmyslníka dostat, uspat jej a zmocnit se jeho nejniternějšího já ale Cobba a jeho tým specialistů zaskočí při střetu s realitou (byť snovou) přesto nepřipravené a tedy nucené riskovat a improvizovat. Podvědomí Roberta Fischera, Jr. (Cillian Murphy), jehož představy se mají pokusit psychičtí teroristé ovládnout a manipulovat natolik rafinovaně a nenásilně, aby měl pocit, že implantovaný nápad pochází z jeho hlavy, jim ukáže své obranné mechanismy. Ve snovém prostoru se začnou objevovat například ozbrojení bodyguardi, s nimiž sofistikovaný plán nepočítal. Vše se zkomplikuje a akce se mění v holý boj o přežití, kde za druhý konec provázku tahá mnohem zdatnější a nebezpečnější protivník, než se předpokládalo, který dokáže predikovat kroky svých soupeřů.
Metoda vniknutí do mysli pozorovaného objektu zájmu se navíc neobejde bez propojení s podvědomím subjektu, který ho zkoumá, což v Cobbově případě znamená znovuotevírání bolestných vzpomínek na jeho zesnulou ženu. Její obraz, spojený s pocity zármutku a viny, se pravidelně promítá do jeho snů a snaží se přitom sabotovat jeho operace. Prostor snů je ale zároveň i jediným místem, kde se Cobb se svou milovanou ženou Mal (Marion Cotillardová) může setkávat. V jeho nejhlubinnějších patrech nachází místo, kde byl s Mal šťastný. Při potápěčských výpravách do svého nitra tak stojí před zásadním dilematem, zda tuto zjitřenou oblast konečně opustit a vydat se raději vstříc reálnému životu, v němž by ho čekala starost o jejich společné potomky, nebo se neustále užírat oživováním chiméry osudové ženy, jejíž úloha v příběhu vykazuje známky šálivé nejednoznačnosti.
Nauka o snech
Oproti Mementu nebo Dokonalému triku, kde bylo tvůrčí duo bratrů Nolanovaných z vypravěčského hlediska vždy o krok napředu před divákem, v Inception jde ruku v ruce s ním. Christopher Nolan, už bez scénáristické výpomoci svého bratra Jonathana, se rozhodl diváka více vést za ruku a poskytovat mu doslovnější vodítka k interpretaci toho, co se před jeho zraky odehrává. Sledující tak není, jako ve výše zmíněných počinech, vržen hned na začátku do víru událostí, které až na konci vyjeví svůj smysl a řád (byť značně podvratný), ale pěkně postupně je vtahován do zákonitostí světa, který je mu předestírán.
Během první více jak hodiny stopáže se při přípravě plánu vnuknutí seznamujeme s mechanismy fungování snového světa. Na těchto podkladech je pak rozehrána v několika vrstvách se odehrávající fascinující podívaná, která ve své konstrukci využívá poznatků psychologie i lékařských věd o činnosti jednotlivých spánkových fází. Sen ve snu se stává součástí dalšího snu, až napočítáme až pět paralelních úrovní, z nichž každá z nich má své vlastní časové tempo. Navzájem se ovlivňují, prostupují a jejich struktura několika snů vnořených do sebe vykazuje komplexní charakter. Ten má technicky blízko k rozvržení počítačové hry, kde zdoláváme další a další náročnější levely, aniž bychom si byli jisti výsledkem v podobě nějakého hmatatelného cíle.
Snaha implantovat myšlenku vede k noření se do hned několika dimenzí snové struktury, jež je řízena svou vlastní logikou. Nolan jako scénárista se nám ji snaží věrohodně přiblížit a splétá přitom abstraktní vize, v nichž popouští uzdu své fantazii. Pro někoho možná až příliš realisticky a srozumitelně, bez bezbřehé surrealistické anarchie, k níž má asociační řetězení snů nejblíže. Zato však časoprostorově uspořádaně, s vymezením přesných logických pravidel, umožňujících nám pochopit úlohu jednotlivých subjektů a objektů snového světa a jejich vzájemnou interakci.
Architektonické plány
Manipulativní procesy extrakce nebo vnuknutí totiž nenápadně ovlivňují nebo rovnou řídí tzv. architekti, jež mají za úkol asociační prostor organizovat. K obsahu snů, jež jsou vlastnictvím pozorovaných objektů, konstruují iluzorní prostředí, do nichž své oběti zatahují. Za pomocí optických klamů pak jako v bludišti znejišťují jejich schopnost vnímání. Z takto zmatených myslí se jim pak daří snáze vydolovat projekce myšlenek, jež by jim mohly být užitečné.
Znázornit vizuálně snový svět tak, aby působil jako přirozená součást toho skutečného, je vždy obtíž. Nolanovi se to podařilo za pomoci relativizace toku času a změněných fyzikálních zákonů, které umožňují gravitační pohyb v prostorově deformovaných prostředích. Tým specialistů se tak v jednom okamžiku nachází v reálu v letadle, ale v iluzorním prostoru sledujeme díky paralelní montáži jejich skokový pohyb mezi až čtyřmi či pěti lokacemi současně. V různých úrovních snu se rozehrává monumentální honička, povzbuzovaná dynamickým hudebním doprovodem skladatele Hanse Zimmera, do níž se kromě automobilů a vlakové soupravy zapojí i souboj v hotelovém koridoru ve stavu beztíže a lyžařská akce v zasněžených pahorcích, upomínající svou choreografií na klasické bondovky. Režisér tyto divoké kousky, odehrávající se v různých časových perspektivách, kočíruje natolik přehledně, že nemáme problém identifikovat, v kterém z podlaží snové reality se právě nacházíme.
Aktivní spoluúčast
K orientaci v ději slouží i rozvrstvení jednotlivých členů hereckého ansámblu, v němž dochází k herecké interakci vycházejících hvězd inteligentních vztahových komedií nejen pro teenagery Josepha Gordona-Levitta (500 dní se Summer) a Ellen Pageové (Juno) s hereckými veterány typu Michaela Cainea. Leonardo DiCaprio se drží přesvědčivé expresivní polohy, již známe z jeho spolupráce s Martinem Scorsesem. K jeho postavě z Prokletého ostrova má blízko i figura Cobba, jež se rovněž ocitá uprostřed psychického rozkladu. Ten je způsoben okolnostmi ztráty jeho ženy Mal. Její představitelka Marion Cotillardová opět i na malém prostoru dokazuje, že je nejen nádherná žena, ale i výborná herečka, která se umí každé úlohy zmocnit s hypnotizující vnitřní silou.
Christopher Nolan se po Temném rytíři, který vydělal v kinech po celém světě více jak miliardu dolarů, pustil do vysněného projektu, jehož příprava začala někdy před deseti lety, kdy začal pracovat na rozvinutí prvotního nápadu. Sugestivní úvahu o nebezpečích, jež na nás číhají uvnitř naší vlastní mysli, zabalil do žánrově nesvazujícího podání, v němž se potkávají prvky noirové sci-fi, špionážního nebo psychologického thrilleru, emocemi nabitého melodramatu, akční podívané i lupičské komedie z rodu Podrazu nebo Dannyho parťáků. Zpracováním tématu možnosti a schopnosti pronikat do cizích snů se dotkl společných rysů s mocí kinematografie, jejíchž prostředků se v tomto autorském počinu zmocňuje s výsostným účinkem.
Po dvou batmanovských příspěvcích opět redefinuje pojem letní blockbusterová zábava směrem od prvoplánové zábavnosti, sázející na efekty, k větší myšlenkové náročnosti, jež vyžaduje naši aktivní spoluúčast při percepci výsledného díla. Sledovatel je zatažen do hry, při níž nemá jen pocit pasivního pozorovatele děje, ale někoho, kdo výsledný tvar svým pozorným vnímáním dotváří. Vyplatí se proto neodcházet během promítání na toaletu a raději si všímat všech detailů, jejichž propracovanost oceníte zřejmě až při dalších zhlédnutích. Do té doby si možná budete připadat jako roztočený totem, pomocí něhož extraktoři detekují hranici mezi snem a bděním.
Počátek
- Žánr: drama
- Původní název: Inception
- Web: wwws.cz.warnerbros.com/inception/mainsite
- USA/VB 2010
- Scénář a režie: Christopher Nolan
- Hrají: Leonardo DiCaprio, Ken Watanabe, Joseph Gordon-Levitt, Marion Cotillardová, Ellen Pageová, Tom Hardy, Tom Berenger, Michael Caine, Cillian Murphy, Lukas Haas
- Distribuce: Warner
- Distribuční premiéra v ČR: 22. 07. 2010
| AVmania.cz hodnotí |
| film |  | 10/10 |