Pozor. Konec DVB-T neznamená konec koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo | Zdroj: renateko / Pixabay

Zdroj: renateko / Pixabay

Pozor. Konec DVB-T neznamená konec koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo

  • Necháte si televizor s DVB-T? Poplatky se vás stejně týkají.
  • Jaký je oficiální výklad zákona a co říkají ČT a ČRo?
  • Proč je zákon špatně a měl by se změnit?

Co bude po konci DVB-T?

V Pardubickém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji včera skončilo vysílání veřejnoprávního DVB-T Multiplexu 1, který přenášel stanice České televize a Českého rozhlasu. Zbývají jen čtyři vysílače ve Zlínském kraji, ty ukončí provoz 30. září. Pro uživatele, kteří chtějí zůstat u pozemního vysílání, to znamená, že budou potřebovat přijímač (televizor, set-top box) s podporou nové normy DVB-T2.

Pokud máte přijímač schopný přijímat pouze DVB-T a televizi již dále nechcete sledovat, neskončí vám povinnost platit koncesionářské poplatky, tj. 45 Kč měsíčně za rozhlas a 135 Kč za televizi.

Zákon č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích stanovuje, že „poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

Z hlediska zákona tedy nestačí, že DVB-T vysílání skončilo. Televizor s DVB-T tunerem (který již bude zbytečný) totiž zpravidla bude obsahovat i tuner pro kabelové (DVB-C) a možná i satelitní (DVB-S) vysílání. Povinnost platit se přitom nevztahuje na to, jestli někdo kabelovku nebo satelit sleduje či vůbec má možnost sledovat. Stačí, že vlastní přístroj.

Tuto skutečnost nám potvrdili i zástupci ministerstva kultury, České televize i Českého rozhlasu. Níže najdete jejich vyjádření v původní podobě:

Ministerstvo kultury

Přechod na DVB-T2 a ukončení standardu DVB-T se nedotýká povinnosti platit rozhlasové a televizní poplatky. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích za předmět poplatků považuje takové zařízení, které je způsobilé buď přijmu signálu šířeného zemskými vysílači, kabelovými rozvody nebo satelitem.

Nerozhoduje, jestli uživatel tohoto zařízení nevyužívá některou z těchto možností příjmu, ale skutečnost, že tento přístroj je schopen jedním z těchto příjmů reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání.

Česká televize

Televizní poplatek se hradí z vlastnictví televizního přijímače. Proto každá domácnost, která má televizní přijímač vybavený tunerem nebo počítač s TV kartou musí podle Zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (č. 348/2005 Sb., dále jen Zákon) televizní poplatek platit.

Televizní přístroje bez DVB-T2 tuneru jsou předmětem placení TV poplatků i po ukončení pozemního vysílání DVB-T. Televizory bez DVB-T2 tuneru jsou totiž schopny přijímat TV vysílání jiným způsobem (přes satelit, kabelem, přes IPTV apod.) a nelze je tedy „hromadně“ označit za technicky nezpůsobilé přijímat TV vysílání.

Pokud nechcete platit TV poplatky, musíte takovou televizi odvézt do sběrného dvora a nevlastnit žádný další TV přijímač. V tomto případě je třeba provést odhlášení na Evidenčním listu.

Český rozhlas

V případě, že v rámci domácnosti nebudete mít zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, nejste povinen rozhlasové poplatky hradit. V tomto případě je ale nutné provést odhlášení z evidence rozhlasových poplatků buď na pobočce České pošty (platba přes SIPO) nebo zasláním vyplněného, podepsaného formuláře v příloze na naši adresu poštou nebo e-mailem.

Dovolujeme si Vás upozornit, že za rozhlasový přijímač se považuje hlavně přenosné radio, radiobudík, autorádio, mini/mikro věž nebo počítač s FM/DVB-T tunerem a televize se set-top-boxem nebo tunerem pro příjem digitálního vysílání DVB-T/S/C nebo programů kabelové TV.

Poplatek se hradí za držení rozhlasového přijímače, nikoliv za poslouchání.

V další kapitole najdete komentář autora, proč je současný zákon špatný.

Pokračování 2 / 2

Výjimky v zákonu

Zákon je napsaný tak, že každý, kdo odebírá elektřinu z distribuční soustavy, se považuje za poplatníka rozhlasového i televizního poplatku. Kdo nemá způsobilý přijímač, tak platit nemusí, ale musí tuto skutečnost oběma médiím nahlásit přes speciální formulář.

Koncesionářské poplatky mají i několik výjimek. Od placení mohou být osvobozeny domácnosti ze sociálních nebo zdravotních důvodů. Platit se nemusí ani za mobily, přestože mohou mít rádiový i televizní přijímač. Další výjimku mají přijímače určené pro technickou kontrolu, muzejní přijímače apod.

Neexistuje ale žádná výjimka pro ty, kteří televizní vysílání sledovat nemohou nebo nechtějí, i když k tomu mají přijímač. Nelze ČT nebo ČRo poslat čestné prohlášení, že je nesledujete. Za vlastnictví přijímače a neplacení koncesionářských poplatků hrozí pokuta 10 000 Kč.

Zákon, který je špatně

Vraťme se ale ke konci DVB-T. Představte si domácnost na venkově, kde je jeden starší televizor, jedno auto bez rádia a žádný jiný zákonem definovaný přijímač. Zmíněný televizor může být třeba jen čtyři roky starý, ale chybí mu DVB-T2.

Majitelé už nechtějí televizi sledovat, takže TV nevymění a set-top box si nekoupí. Televizor se ale rozhodnou ponechat, protože k němu mají připojeny BD/DVD přehrávač, herní konzoli, počítač, pouští si na něm fotky, YouTube, Netflix apod. Pro tyhle účely jim pořád stačí.

Do jejich domu nevede kabelovka a evidentně ani nemají parabolu. Proč by tedy měli platit České televizi a rozhlasu? Zákon by neměl nikoho diskriminovat, ale v tomto případě to dělá. Měl by umožnit i tenhle typ výjimky. A když už jsme u toho, i kdyby domácnost vlastnila televizor schopný přijímat DVB-T2, měla by mít možnost s poplatky na čestné prohlášení skončit. Zákon bere v úvahu jen schopnosti přijímače, nikoliv možnosti příjmu na konkrétní adrese.

Bylo by samozřejmě náročné provádět případné kontroly. Technik ale pozná, jestli je na střeše anténa či jestli vede koaxiální kabel do televizoru. Při neohlášené návštěvě to majitel nestačí zamaskovat. Jistě, v blízkosti vysílače bude stačit i malá pokojová anténa, takže nepůjde vidět už z ulice. Když ale majitel podepíše čestné prohlášení, zákon a úřady by na něj měly pohlížet jako na poctivého člověka. Ne švindlíře, který se chce mermomocí vyhnout placení. Stát musí důvěřovat v občana, občan musí důvěřovat státu.

U modelového případu z venkova je navíc důležité to, že do domácnosti skutečně nevede kabelová televize a nepoužívá satelit. A i kdyby tam kabelovka vedla a na domě by byla parabola, pořád to neznamená, že tam televize skutečně běží.

Na rozdíl od pozemního vysílání, které je bezplatné a anonymní, totiž kabelovka ani satelit zpravidla anonymní ani bezplatné nejsou. Naopak se musí s vysílatelem podepsat smlouva, využívat přístupová karta apod. Pokud to domácnost má, tak už je to jasný důkaz, že musí platit i koncesionářské poplatky. (Pomineme teď fakt, že ČT24 na satelitu vysílá volně.)

V tom mě osobně dojal názor České televize, že kdo nechce platit poplatky, může televizor odvézt do sběrného dvora. Ten relativně moderní televizor, který pořád velmi poslouží k jiným účelům. Ekologie dostala takovou facku, že to slyšeli i na Kavčích horách.

Proč Rozhlas?

Druhá věc, která mě osobně trápí, je vysílání Českého rozhlasu v televizních sítích. Proč musí ČRo ze zákona vysílat ve veřejnoprávních multiplexech DVB-T a DVB-T2, když má pořád k dispozici vlastní analogové FM frekvence a také svůj digitální multiplex DAB+?

Redaktor ČRo Lukáš Polák v jedné naší twitterové diskuzi argumentoval, že Rozhlas v DVB-T využívá HbbTV, takže přináší doplňkové služby a někdy i video. Ano, to je hezké, ale pořád je to zvukové médium a multimediální funkce mu zákon nepřikazuje.

Osm stanic Českého rozhlasu podle údajů ČTÚ zabírají datový tok 1216 kb/s na úkor České televize, která by mohla zlepšit obraz či zvuk, přidat další audio stopu apod.

Neznám nikoho, kdo by na televizoru poslouchal rádio. Proč by si někdo třeba na moderním 75" OLEDu se spotřebou 200+ wattů pouštěl jen zvuk? Obrazové funkce (HbbTV) stejně potřebují internet, takže to už ČRo rovnou může vydat klasické aplikace pro Smart TV a nepřekážet v televizní síti. Někdy mám pocit, že je v DVB-T/T2 jen kvůli oněm koncesionářským poplatkům.

Co dál?

Doufám, že si někdo tento komentář nevyloží jako kritiku České televize a rozhlasu coby institucí. S těmi problém není. Osobně oceňuji dramatickou a sportovní tvorbu ČT i zpravodajství, Rozhlas má zase dle mého názoru obsahově i technicky kvalitní web. Za mě si rozhodně koncesionářské poplatky zaslouží a neměl bych problém ani s jejich navýšením.

Vadí mi nedomrlý zákon, který diskriminuje diváky. Koncesionářské poplatky jsou v jeho současném znění jen majetkovou daní z vlastnictví televizoru. Je paradoxní, že se musí platit za televizor, na kterém neběží televizní vysílání, ale nemusí se platit za počítače a mobily, kde lze ČT a ČRo sledovat online.

S internetem souvisí i můj poslední bod komentáře. Česká televize v naší odpovědi píše, že se poplatky musí platit i za IPTV. V zákonu nic takového není, protože v roce 2005, kdy byl revidován, se ještě takto nevysílalo. Explicitně zmiňuje jen pozemní, satelitní a kabelový příjem. Kabelovka je z technického hlediska něco jiného než IPTV. A IPTV je zase odlišné od streamování přes iVysílání. Tohle by případná budoucí novela měla zohlednit.

Speciál: Přechod na DVB-T2

Už v listopadu 2019 začne pozemní televizní vysílaní v České republice přecházet na nový standard DVB-T2. Starší televizory si s ním neporadí, na tuto změnu se musíte připravit. Poradíme, jak na to.

Proč se přechází? • Kdy nastane změna • Kolik vás to bude stát • Musíte kupovat nový televizor? • Je lepší televizor, nebo set-top-box? • Jaké programy budou v DVB-T2 • Budou vysílat v HD? • Bude potřeba televizor znovu naladit? • Tipy na nejlepší televizory

Určitě si přečtěte

Články odjinud