V posledních letech se na českých festivalech i v klubech objevují stále častěji špičkoví interpreti world music z Afriky.
V Praze před prázdninami vystoupili legendární senegalský Orchestra Baobab, Habib Koité z Mali (kterého pozvali též organizátoři letošních Colours Of Ostrava) nebo zpěvačka Oumou Sangaré z téže země. Ve Valašském Meziříčí letos hráli interpreti z Pobřeží slonoviny a Konga a v programu Folkových prázdnin 2008 v Náměšti nad Oslavou najdete výborného písničkáře Tcheku z Kapverdských ostrovů. Alba předních afrických zpěváků a hudebníků seženete i v českých obchodech, a tak přijměte pozvání k poslechu několika exotických nahrávek.
Habib Koité je sice kytarista a zpěvák, avšak na jeho novém albu Afriki slyšíme i další nástroje. V základní sestavě jeho skupiny Bamada najdeme balafon (západoafrický xylofon), kalebasu (rytmický nástroj z vydlabané tykve) a další rytmické nástroje. V pozadí stojí početný sbor vokalistů a hráči na spoustu dalších nástrojů včetně tradičních houslí sokou nebo loutny n’goni.
Texty jsou – nedá se to označit jinak – lidské. Koité střídá vyznání matce s holdem přátelům, avšak dostane se i k popisu tradičního života ženy na venkově nebo na výzvu Afričanům, aby nespoléhali na pomoc z Evropy. Díky anglickým a francouzským překladům v bookletu si může slova písní každý pročíst a prostudovat. Navzdory pro nás nezvyklému „mazlivému“ sólovému zpěvu, navzdory téměř gospelovým sborům (gospel má přece svůj původ v africké hudbě!) a navzdory výrazné rytmické složce můžeme hovořit o písničkářském albu. O albu s názorem, kterému nelze nic vytknout ani po interpretační stránce.
Zatímco Koité vypráví příběhy ve verších, jeho krajan Toumani Diabaté se obejde beze slov. Diabaté je v současné době nejuznávanějším světovým hráčem na koru, 21strunnou loutnou, kterou například publicista Jiří Moravčík označuje jako „symbol západoafrické hudby“. Nového Diabatého album The Mandé Variations je celé instrumentální, aranžérsky úsporné a přitom zvukově plné.
Virtuóz z Mali na svůj nástroj hraje tradiční melodie i vlastní kompozice, kterými vypráví historky ze svého pobytu v Londýně, vzdává hold zesnulému géniovi afrického hudby Alimu Farkovi Tourému a přitom se inspiruje například britskou reggae kapelou UB40. Booklet alba obsahuje řadu informací pro zasvěcené posluchače včetně údajů o ladění kory v jednotlivých písních. Doporučuji však i neškoleným zájemcům pro chvíle relaxace. Velmi zjednodušeně řečeno: Čím je u nás Štěpán Rak se svými nahrávkami pro sólovou akustickou kytaru, tím je Diabaté v rámci západní Afriky se svou korou.
Jestliže Diabatého kdysi pro světovou veřejnost objevil americký bluesman Taj Mahal, který s ním natočil výborné album Kulanjan (1999), Senegalec Youssou N’Dour se do povědomí dostal díky přízni Petera Gabriela. V roce 1994 nazpíval obrovský hit 7 Seconds se zpěvačkou Neneh Cherry a od té doby je nejznámějším zástupcem západoafrické hudby ve světě, ve vlasti někdy až přehlíženým a kritizovaným za příklon k popu. Po návratu ke kořenům na duchovně (islámsky) zaměřeném albu Egypt (2004) nyní N’Dour natočil další afropopové album Rokku Mi Rokka.
Ačkoli je Senegalcova novinka méně kompaktní a méně zvukově autentická než křehké instrumentální album Diabatého, můžeme ji vnímat jako syntézu západo- a severoafrické hudby v nejlepším slova smyslu. Na loutnu n’goni zde hraje Bassekou Kouyaté z Mali (bývalý člen skupiny Aliho Farky Tourého), nechybí kora a ve studiu vypomohli i členové senegalského Orchestra Baobab. Po 13 letech se N’Dour ve studiu setkal také s Neneh Cherry, avšak sám tvrdí, že se nesnažil o pokračování 7 Seconds, nýbrž o mnohem autentičtější africkou nahrávku. Rokku Mi Rokka má v N’Dourově diskografii zajímavé postavení. Je pro ucho Evropana přístupnější než náročný Egypt, avšak současně opravdu afričtější než popové nahrávky z 90. let.
- Habib Koité & Bamada: Afriki. Cumbancha/P&J Music 2007, celkový čas 46:01
- Toumani Diabaté: The Mandé Variations. World Circuit/P&J Music 2008, celkový čas: 57:50
- Youssou N’Dour: Rokku Mi Rokka. Nonesuch/Warner Music 2007, celkový čas: 46:55