Plusy
- Dobrý komfort nošení a pocit lehkosti
- Solidně funkční potlačení okolního hluku
- Neefektní a rozumně vyrovnané naladění
- Jsou pěkná
- Na přenosné řešení celkově velmi slušný zvuk
Minusy
- Starší modely měly přeci jen v některých místech hezčí materiály
Navzdory tomu, že britští Bowers & Wilkins se do segmentu osobního poslechu a výroby sluchátek pustili až relativně nedávno, patří jejich výrobky mezi úspěšně prodávané a tvoří takovou tu prémiovou smetánku své kategorie a to prakticky u každého modelu v nabídce. Hodně si firma slibuje od nové generace bezdrátových sluchátek přes uši, kterou uvádí model Px7 S2.
Vzhled a konstrukce
Px7 S2 jsou supraaurální sluchátka v typickém designu B&W – oválný prvek pro uložení měniče navazuje na téměř obdélníkově tvarované mušle s relativně tlustými náušníky, zvenku pak oba kanály spojuje celkem výrazný v rozměrech a naopak v designu minimalistický hlavový most, taktéž poměrně výrazně polstrovaný. Ať už sáhnete po klasicky černých, světle šedých nebo netypicky modrých sluchátkách se zlatými inzerty, všechna působí čistě a moderně, byť nijak extravagantně.
Hned po vytažení z pěkného pouzdra objevíte, že Px7 S2 jsou lehounká. Reálně mají sice vcelku průměrných 307 gramů, ale působí jako peříčko, zejména nasadíte-li se je na hlavu. Prostor pro uši je dostačující, díky dobré vyváženosti pevnosti a měkkosti polstrování na správných místech odtlumí přítlak a zároveň zajistí dobrou izolaci od okolí.
Jedinou reálnou výtkou – protože komfort nošení je velmi dobrý – tak může být kvalita použitých materiálů. Nejde o lacinost, ale Px7 S2 by možná mohly být (tak jako minulé generace) ozdobeny tu a tam nějakým kouskem kovu čistě pro dobrý pocit. Samotná pocitová úroveň materiálů je ale v mezích, nejsou nijak nepříjemné na dotek.
Na obou mušlích najdete důležité prvky – zapínání, ovládání hlasitosti, přeskakování skladeb, prostě všechno, co je dnes u bezdrátových modelů standardem. Je tu také senzor nasazení, který pozastaví reprodukci ve chvíli, kdy sluchátka sundáte – praktické a příjemné. Je zde také celkem šest mikrofonů – čtyři poslouží pro zachytávání okolních ruchů v systému ANC, další dva pro bezdrátovou telefonii.
Systém potlačení okolního hluku funguje k všeobecné spokojenosti, navíc můžete zvolit režim částečného průchodu ambientních zvuků, aby vás třeba ve městě nezaskočila tramvaj nebo auto, budete-li zrovna ponořeni do muziky.
Do jedné z mušlí lze také zavést kabel s koncovkou USB-C – funguje jednak pro běžné nabíjení (za dvě hodinky plná Li-Ion baterie vám dá 30 hodin provozu, 7 z nich už po pouhých 15 minutách nabíjení), jednak také jako audio rozhraní pro chvíle, kdy bezdrátové připojení přes Bluetooth není možné nebo pohodlné. Takových případů ale bude málo, protože Px7 S2 zvládají díky Bluetooth 5.2 s aptX Adaptive s podporou 24 bitové datové hloubky přenosu (a kompletní zpětnou kompatibilitou s jakýmkoliv starším „modrým zubem“) připojení téměř kamkoliv. Ovšem pravda, třeba redakční pár let starý MacBook Air ostrouhal…
Zásadní stopa technologie a charakteru B&W je samozřejmě uvnitř mušlí. Jde o 4 cm širokopásmové membrány z přírodní celulózy a k nim na míru navržené zesilovače. Měniče jsou v mušlích zasazené pod mírným úhlem, aby lépe reprodukovaly pocit prostoru. Výrobce moc klasických technických dat neudává, snad jen celkové zkreslení pod hranicí 0,1%.
Jak to hraje
Bowers&Wilkins Px7 S2 jsme porovnávali s redakčními AKG N700NC a B&W PI7. Potlačení hluku funguje dobře, sluchátka vás příjemně odříznou od okolí a rozdíl v podobě reprodukce s a bez zapnutého ANC je malý. Musíte hodně hledat a i tady je cítit, že podobné systému prochází rychlou evolucí a už se nemusíte bát, že potlačení hluku vám poslech „rozmaže“.
Možnosti nastavení aplikace
Bezdrátová sluchátka podobného typu jsou určena pro zábavu na cestách mnohem více, než pro „kritický“ poslech v domácím tichu a klidu, proto jsou většinou laděna do efektu. Px7 S2 nejsou výjimkou, ale od jakéhosi teoretického ideálu vyrovnanosti se odchylují jen poměrně málo – přesto mají silnější basový základ, v „Remember Hymn“ od Robert Balzar Trio & John Abercrombie („Tales“ | 2008 | Robert Balzar | 9802115026 2) byla basová linka poměrně šťavnatá a sytější, mírně dominantní, přesto nerezignovala ani na oddělení jednotlivých tónů a ucházející definici kontur. Líbilo se nám, že nešlo o prvoplánový efekt komerčního typu, ale spíše o ladění známé ze vstupních firemních modelů. Basu bylo tak akorát.
Zpěv i akustické nástroje ve „While I Play“ od Bee Gess („Life in a Tin Can“ | 1973 | Polydor | 833 788-2) zněly s dobrou čistotou, nebylo cítit žádné zásahy DSP (což v překladu znamená, že DSP je naladěné správně, vyrovnává zátěž širokopásmového měniče a udržuje čistotu, aniž by to způsobovalo pocit umělosti). Přednes byl v solidní hi-fi kvalitě, čistý, slušně otevřený, nijak křišťálově „lesklý“, ale přesto důstojně informativní.
Všemožné cinkání a zvonění v „Meeting of the Spirits“ od Mahavishnu Orchestra („The Inner Mounting Flame“ | 1998 | Columbia | CK 65523) bylo rychlé, zaostřené, velmi čisté, možná také lehce důraznější, než jak je v nahrávce samé, ale pěkné a přes svou výraznost ne agresivní. Možná je to tím, že nejvyšší část frekvenčního rozsahu není vlastně úplně prominentní, je prostě znělá. Celkovým vyladěním taktéž připomíná zvuk zejména z šestistovkové řady firemních reprosoustav.
Zvuk orchestru v Gershwinově „American in Paris“ s klavíry Katii a Marielle Labéquových pod taktovkou Riccarda Chaillyho (1987 | Decca | 466 424-2) byl kontrolovaný, ne utažený nebo tvrdý, ale jaksi celkově slušně samozřejmý. Cítíte sílu veselých hudebních zhoupnutí, zvuk je vlastně takový poddajný a příjemný, s lehce lifestyle „načančanou“ dynamikou.
Není to dynamika, kterou vám nabídnou velká sluchátka s pěkným sluchátkovým zesilovačem, ale ve světě přenosného zvuku bez drátů si rozhodně zaslouží respekt. Zajímavé je, že podobně jako PI7 vás ani Px7 S2 nenechají vyšponovat hlasitost do nějakých nesmyslných úrovní, běžný poslech byl tak na 2/3 maximální hlasitosti.
Že sluchátka mají dobře vyřešené zpracování digitálního signálu a umí udržet měniče pod kontrolou a nepřetížit je, takže zůstávají čisté a konkrétní, to ukázala komplexní Szymanovského „O przychodze sam, jako kazales, Królu“ („Complete with Sir Simon Rattle“ | 2008 | EMI Classic | 50999 5 14576 2 4) – elektronika chytře reguluje a upravuje signál, činí tak nenápadně a vy tak máte pocit, že informace jsou servírované pěkně čistě, že je jich dost a že i v nejdynamičtějších pasážích, v těch mnoha a mnoha orchestrálních vrstvách se sluchátka nedusí, i když tam vliv DSP už cítit je. Naštěstí je to jen špetka.
Zvuk není úplně expresivní, ale nabízí vkusný celkový styl. Právě tady na těch mimořádně složitých momentech pěkné nahrávky bylo znát, že vypnutí ANC zajistí o maličko, o pár procent čistší reprodukci.
Nejoblíbenější sluchátka Bowers & Wilkins
Další oblíbené sluchátka Bowers & Wilkins
Mozartův koncert K211 v čele se Stradivárkami Anne-Sophie Mutter („Violin Concertos Nos. 2&4“ | 1998 | EMI | 5 65539 2 7) byl zreprodukovaný s bezproblémovou stereofonií a dobrou čitelností. Zvuk není nijak výjimečně vytažený z hlavy, není to nijak šokující kvalita podání prostoru, ovšem naklonění měničů je účinný trik a scéna tak přeci jen zasahuje až trošku mimo uši a trošku dopředu. Vše je opět v takové té celkové nenucené kontrole.
„Running Up That Hill“ od Kate Bush („Hounds of Love“ | 1997 | EMI | 7243 5 25239 2 4) byla právě takovou pop-rockovou zábavou, která v Px7 S2 zní výtečně. Lehký akcent na bas zajišťuje skvělou rytmiku, důrazné bubny ale nejsou zbytečně dominantní ani rozmáchlé. Je cítit slušná přesnost a čistota, nikde žádná agresivita. Je to veskrze příjemné, zábavné a nic vám nebrání si hudbu užít.
Verdikt
Je znát, že Bowers & Wilkins jsou firma velká a technologicky více než dobře vybavená, vývojové oddělení se během pár let dokázalo prokousat sluchátkovým trhem z pozice nováčků až k prémiovému statusu. Nové Px7 S2 jim pak pověst určitě nezkazí – možná bychom si přáli trochu luxusnější skladbu materiálů, ale pokud se oprostíme od tohoto, nabízí sluchátka hezký moderní design, velmi dobrý komfort nošení, pěkně fungující potlačení hluku a snadné, pohodlné ovládání.
Co víc, nabízí zvuk s lehounkou mírou (popravdě řečeno potřebného) efektu, ale celkově kultivovaný, čistý a kontrolovaný. Jedním slovem bezproblémový, dvěma slovy civilizovaně zábavný. Pokud hledáte decentní ozvučení na cesty s prémiovým puncem, Px7 S2 by měla být mezi vašimi kandidáty.
Bowers & Wilkins Px7 S2
Cena: 11 490 Kč
Technické parametry
- Měniče: dynamické, 40 mm
- Bluetooth 5.2
- Bluetooth kodeky: aptX Adaptive, aptX HD, aptX, AAC, SBC
- Zkreslení: méně než 0,1 %
- Výdrž: 30 hodin
- Nabíjení: 2 hodiny
- Hmotnost: 307 g (bez pouzdra)
Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice
