Máte-li IQ 170, nikdo na světě vás nezastaví. Počítačový expert Charlie Heller (Rami Malek) disponuje schopností rozlousknout každý kód a šifru, ale když přijde na pomstu a zabíjení nepřátel, je to roztřesený potící se Amatér (The Amateur). Spravedlnost a také zkorumpované vedení CIA mu ale velí zlikvidovat čtyři teroristy, zodpovědné za zabití jeho manželky (Rachel Brosnahan), což ve špionážním psychologickém mixu Jasona Bournea, Mnichova a Uprchlíka provádí dostatečně svižně a vynalézavě.
Možná nejvíc se navzdory tematické odlišnosti vnucuje přirovnání k Uprchlíkovi, ve kterém Harrison Ford roku 1993 po vraždě manželky očišťoval vlastní jméno, unikal před neodbytným a mylně motivovaným zákonem a současně pátral po skutečných vinících činu, jenž souvisel se záměry vyšších společenských živlů.
Také Heller je na první pohled bezúhonný, v jeho případě dokonce ani nemůžeme pochybovat, že by tomu mělo být jinak. Pracuje v suterénech CIA přilepený k monitoru, kde díky své genialitě (projevující se až autistickými příznaky) občas natrefí i na interní materiály, které nikdo vidět neměl. Smrtící útok na manželčině služební cestě tak možná souvisí s utajovanými operacemi jeho nadřízených v čele se zástupcem ředitelky Moorem (Holt McCallany).
Vychytralý muž, který strategicky dovede být vždy o krok napřed, tak na vedení vymyslí účinnou páku. Pohrozí zveřejněním inkriminovaných usvědčujících dat, pokud mu neposkytnou výcvik a falešnou identitu, s nimiž má dle zkušeného mentora Hendersona (Laurence Fishburne) nepatrnou šanci vystopovat a zabít čtyři vytipované teroristy.
Moderní vs. stará škola
Amatér, natočený zkušeným Jamesem Hawesem (Jeden život, Slow Horses) podle knihy Roberta Littella, vypráví mimo jiné o tom, jak technologická moderna vytlačuje přežité špionážní praktiky. Moore je ztělesněním křivé byrokracie s politicky motivovanými cíli, jeho postava nabízí jakousi zápornou antitezi k tomu, co se zkušenostmi z terénu i papírování prováděl Robert Redford v klasice Spy Game. Henderson, jehož posléze vyšlou po stopách uniklého protagonisty, zase vystupuje jako čistič ze staré školy, jenž má svědomí, které ale musel vytlačit pro potřeby zabíjení bez výčitek.
To Charlie je v této instituci, již vede od zásadních informací odříznutá ředitelka O'Brien (Julianne Nicholson), mužem moderního cítění a technologií. „Po bohu všemohoucím jsem pro tebe druhou nejdůležitější bytostí,“ vštěpuje mu Henderson při jejich prvním setkání, kdy CIA ještě zoufale usiluje o to, aby Hellerovu páku odstranilo a mohlo jej poslat k šípku. Spíš protagonista ale přijímá vševědoucí boží perspektivu, jeho hlavní doménou je globálně propojené sledovací zařízení, s nímž dokáže vyhledat takřka kohokoli, popřípadě si na cizí obličeje v libovolných městech šroubovat svou vlastní tvář.
CIA tak pronásleduje páru nad hrncem podobně jako v příbězích Jasona Bournea, kde špičkový agent s amnézií přiváděl do úzkých celou zburcovanou organizaci a vždy se musel mít na pozoru na několika frontách. Také Amatér, ač nemá tak intenzivní střihovou skladbu, je filmem s velmi svižným tempem, v němž má každý záběr svou váhu. I když se hrdina jen letmo někam zadívá, následný hlediskový pohled kamery vždy zabere nějaký předmět, který posléze bude mít svou motivační váhu.
Hon na držitele kompromitujících informací, jenž v duchu jedné z prazákladních motivací akčního žánru loví vrahy své ženy, se ale s osudy Agenta bez minulosti v mnohém rozchází. Amatér je zcela odlišným hrdinou, jenž si v terénu počíná neobratně a řeší existenciální pohnutky. Podobně jako protagonisté Spielbergova teroristického dramatu Mnichov o skupině izraelských agentů, vcelku obyčejných lidí se speciálními predispozicemi, kteří po palestinském olympijském atentátu z roku 1972 po celé Evropě pronásledují jeho strůjce, tedy nepřátele Izraele.
Neobyčejný akční hrdina
Na Hellera záhy doléhá vědomí toho, co vlastně obnáší namířit na někoho zbraň a stisknout spoušť. Aktu přímého zabití se tedy vyhýbá a vystopované oběti v podstatě trýzní v důmyslných pastích, které mu poskytnou čas je vyslechnout. To je přitom pro vyprávění na bourneovské vlně kontraproduktivní. Jednak nás film nuceně ochuzuje o dílčí situace a hrdinovy přípravy, které musely být minimálně v jednom případě logisticky náročné, jednak se dění pozastavuje. Scénář v několika momentech chytá dech a další vývoj se rozproudí nahodilým sběrem dat, snad i zmíněnou všemohoucností hrdiny s nadprůměrným IQ, který se ve světě permanentního institučního dohledu orientuje ze všech nejlíp.
Zatímco bourneovky odsýpají nepřetržitě a pronásledovatelé sledují i motivují hrdinovu improvizaci, zde se byrokratické pnutí mezi Moorem a ředitelkou odehrává příliš na pozadí, aby Heller měl čas na svou morální terapii. Ta ale pochopitelně není tak silná jako ve 160minutovém Mnichovu (Amatér má dvě hodiny) a vychází z bezpečných, i když dobře rozprostřených klišé. Zásahy CIA se postupně projevují stále náhodněji, odnáší to zejména postava Jona Bernthala, na kterou třičtvrtě filmu čekáme, ale její povinný závěrečný výstup neřeší vůbec nic.
Tohle je ostatně svět, který má pod palcem technicky osvícený amatér. Některé jeho plány se mimoděk naznačí beze slov a namísto akčního finále můžeme počítat s degradací tempa a trochu strojeným zakončením, kde názorný prostor k vyniknutí dostane psychická terapie i brilantní mozek vždy šťastného stratéga. Toho Rami Malek ztvárňuje dost věrohodně, vyplašená tvář plachého, ale odhodlaného uprchlíka mu pasuje víc než grimasy bondovských arcipadouchů. Jeho odboj s ním i díky zručné režii prožijeme a téhle sympatické aktualizaci typických devadesátkových špionáží nakonec lehko podlehneme.
Amatér v součtu nedělá tolik chyb, kolik by počítačový nerd při terénním mezinárodním honu na teroristy napáchat měl. Jeho pomsta na truc kompromitované CIA oživuje špionážní schémata a pohodlně zabaví, pokud příliš neuctíváte mnohem lepší předobrazy a dokážete přejít několik líných scenáristických berliček.
7 /10
Amatér
Recenze původně vyšla na webu Kinobox.cz, jejím autorem je Jakub "lamps" Vopelka