Ambice, touhy, zázraky a stigmata v době moru.
Chytrý scénář, jistou režijní rukou vedení herci, přesah pod brakovým nánosem
Film asi nedosáhne pozice takové klasiky jako jiné režisérovy počiny
8 /10
O neutuchající tvůrčí aktivitě věhlasných režisérů, kteří už dávno překročili osmdesátku, jsme se mohli přesvědčit u Ridleyho Scotta, který krátce po sobě přišel hned s dvěma filmy, z nichž Klan Gucci měl u nás premiéru minulý týden. A teď do kin přichází novinka třiaosmdesátiletého rodáka z Amsterdamu Paula Verhoevena, který proslul tituly jako RoboCop, Základní instinkt nebo Černá kniha.
Skandální příchuť
Právě válečným thrillerem Černá kniha se holandský režisér vrátil z Hollywoodu zpět na domácí půdu a ukázal, jak divácky atraktivně se jde popasovat s historickou látkou, dotýkající se pohnuté minulosti jeho vlastní země. Od té doby točí Verhoeven své filmy v evropských koprodukcích, což je i případ jeho posledního titulu, který byl se skandální příchutí uveden letos na festivalu v Cannes.
Při jeho realizaci se spojil se scenáristou Davidem Birkem, který s ním pracoval už na předchozím revenge snímku Elle. Společně se opřeli o knihu historičky Judith Brown „Immodest Acts: The Life of a Lesbian Nun in Renaissance Italy, jejíž název napovídá, v čem vězí pikantní nádech zpracování tohoto tématu.
S Verhoevenem se totiž vydáváme za zdi toskánského kláštera, abychom v něm sledovali eroticko-mocenské drama ze 17. století. V Itálii v té době řádil mor a uvnitř řeholního řádu probíhal jiný boj, v němž docházelo ke střetu lidských ambicí, církevních dogmat a touhy po naplnění vlastní sexuality.
Na základě skutečného příběhu
Tento příběh vychází ze skutečných událostí, jejichž záznam se dochoval v církevních análech. Jeho hlavní protagonistkou je katolická mystička Benedetta Carlini (Virginie Efira). Ta je od dětského věku, kdy přichází do kláštera v Pescii, aby se stala řádovou sestrou, přesvědčená o tom, že jejím prostřednictvím promlouvá Bůh a činí skrze ni zázraky.
Tomuto pocitu podléhá postupně v průběhu let i osazenstvo kláštera, díky čemuž v něm Benedetta získává čím dál privilegovanější postavení. A to až do té míry, že v něm na pozici abatyše z rozhodnutí vyšších církevních kruhů nahradí dosavadní matku představenou kláštera Felicitu (Charlotte Rampling), která jí do něho před léty přijala hlavně z pragmatických důvodů, souvisejících s finančním darem Benedettina otce.
Ten při návštěvě Benedettiných rodičů v klášteře v době její dospělosti sehraje opětovně roli a to při přijetí spontánní dívky Bartolomey (Daphne Patakia), která v něm hledá azyl před svým násilnickým otcem. Mezi dosud asketickou a Bohu zasvěcenou Benedettou a živelnou Bartolomeu propukne vášnivý milostný vztah, který po jeho vyzrazení přivolá ke klášteru pozornost papežského nuncia z Florencie (Lambert Wilson). Ten se má zabývat nejen nepřípustným lesbickým vztahem, ale i mirákly a stigmaty, spojenými s Benedettou.
Promlouvá Benedettiným prostřednictvím Bůh?
Režisér nás přitom po celou dobu vyprávění nechává v nejistotě, jak to s oněmi zázraky a tím, že Benedetta promlouvá mužským „božím“ hlasem, je. Je opravdu obdařena nadpřirozenými schopnostmi, nebo jde o mazanou manipulátorku? Jak by tomu napovídaly metody, které užívá k tomu, aby se zbavila těch, jež ji označují za podvodnici. Nebo platí třetí možnost, že je obojím, přičemž ve své hře uvěřila vlastní výjimečnosti?
Dráždivá nejednoznačnost této postavy je podpořena formou vizí, které mívá a v nichž Ježíš vystupuje v rolích, které si s ním obvykle nespojujeme. Režisér tady osvědčuje svou poťouchlost, s níž se v odvázaném stylu vysmívá katolickým dogmatům. Jeho snímku nechybí humor, což prokáže hned úvodní scéna se zázrakem shůry v podobě ptačího trusu.
Zároveň filmu nechybí i hlubší zamyšlení nad podobou a autenticitou praktikované víry ve světle pragmatického přístupu k jejímu institucionálnímu výkonu. Ten ztělesňuje abatyše Felicita, papežský nuncius a další církevní představitelé, kteří tu rozehrávají mocenské boje a intriky, které je usvědčují z pokrytectví toho, co hlásají a co sami konají. Podobně tak Benedetta, která sice hlásá, že je nástrojem božím, ale nutí ostatní spíš k tomu, aby věřili jí samé.
Inteligentní provokatér
Její rostoucí sebedůvěra, spojená s pocitem moci, se odráží i v tom, jak začne přijímat a užívat si vlastní sexualitu. Světská Bartolomea se stane prostředníkem na cestě k objevení vlastní tělesnosti a režisér tuto cestu umí opět dráždivě okořenit. Nejen otevřeností sexuálních scén, ale i zapojením řezbářsky upravené sošky panenky Marie do nich.
Je za tím cítit černohumorná nadsázka i hra s béčkovými, pornografickými klišé, zkrátka vše, co k Verhoevenově tvorbě patří. Režisér dostál pověsti inteligentního provokatéra s vlastní vizí, jak by zpracování skutečného příběhu z církevních archivů mělo vypadat, aby bavilo současného diváka. A to se mu povedlo.
Od vyprávění o zapovězené lesbické lásce se dostává mnohem dál k postihnutí mechanismů moci uvnitř jakéhokoliv uzavřeného společenství, v tomto případě církevního. Činí tak chytře a s přesahem, který je pod tím brakově dráždivým nánosem lesbické historky z kláštera přítomný.
Benedetta
- Žánr: erotické drama
- Původní název: Benedetta
- www.patheinternational.com/en/fiche.php?id_film=867
- Francie / Belgie / Nizozemsko, 2021
- Scénář: David Birke, Paul Verhoeven (předloha Judith C. Brown)
- Režie: Paul Verhoeven
- Hrají: Virginie Efira, Charlotte Rampling, Daphne Patakia, Lambert Wilson, Olivier Rabourdin, Clotilde Courau, Louise Chevillotte, Hervé Pierre
- Distribuce: Aerofilms
- Distribuční premiéra v ČR: 02. 12. 2021