Recenze filmu Bod obnovy. Češi za málo peněz natočili sci-fi, které vypadá světově

Žánr sci-fi je v české kinematografii Popelkou. Filmy s ním koketovaly, ale čistokrevnou, vážně míněnou sci-fi byla naposledy šedesát let stará Ikarie XB 1. Nyní přichází po úspěšném uvedení na karlovarském festivalu do kin počin, který se minimálně po technické a vizuální stránce nemusí stydět před svými slavnějšími žánrovými kolegy. 

Přelomový v domácím kontextu

Stojí za ním režisér Robert Hloz, kameraman Filip Marek a hudební skladatel Jan Šléška, na poli celovečerního filmu všechno debutanti, kteří spojili své síly s producentem komedií o fotbalistovi Lavim Janem Kallistou, aby po devíti letech příprav dotáhli do výsledné podoby projekt, jímž se hlásí k zahraničním vzorům jako Blade Runner, Minority Report nebo Potomci lidí. 

Tématem smrtelnosti coby součástí lidství onoho Blade Runnera může opravdu připomenout, jinými motivy zas další zmíněné filmy, jejichž hloubky a komplexní propracovanosti světa, v němž se odehrávají, ale zatím nedosahuje. 

Bod obnovy tak určitě není přelomový ve světovém kontextu, ale v domácím ano, v tom jak umetá po letech cestu podobně laděným žánrovým dílům a vybízí k následování další mladé filmaře, aby se i oni po této cestě vydali. 

Brutalistní architektura

Režisér a spoluscenárista Robert Hloz, který je ročník 1989, to zkusil a výsledkem dává na srozuměnou, že by se producenti neměli bát svěřit mu větší, třeba i seriálové projekty v žánrovém ranku sci-fi nebo nějakém jiném. S rozpočtem 45 milionů korun totiž dokázal natočit film, který na první pohled dobře vypadá. Je to znát od první minuty, kdy nás sebevědomě vtahuje do světa ne až tak vzdálené budoucnosti. 

Pomáhá mu v tom dynamická kamera Filipa Marka, která dovede i z jízdy autem s kouřícími komíny na pozadí udělat atmosférickou záležitost. Hudební podkres Jan Šléšky plní podobnou roli, spojenou se zvýrazňováním napětí snímku. Skvělou práci odvedli i lidé, zodpovědní za kostýmy, masky, design a triky. Ty zde rozhýbávají fotografie v digitálních novinách jako v Harry Potterovi. 

Nejlepší sci-fi filmy a seriály, které musíte vidět. Víme, jestli a kde je najdete online

A pak samozřejmě ti, kteří měli na starost celkovou výpravu. Současná zástavba a panorama Prahy v její futuristické verzi dostává podobu objektů v duchu brutalistní architektury. Monumentální mrakodrapy se tu prolínají se strohými interiéry, k nimž posloužily pražské budovy s exteriéry různých stylů. 

Svět budoucnosti vychází z technologií, které jsou přítomné už v tom současném, nebo se očekává jejich rozvoj. Chytré domácnosti, hologramové reklamy i telefonování, intuitivní auta, to vše patří k vizi středoevropského města roku 2041, v jehož kulisách se děj filmu odehrává. 

Zálohování vlastní osobnosti

Svět se za těch osmnáct let od toho našeho změnil v tom, že byla vyvinuta technologie, která umožňuje návrat mezi živé těm, kteří zemřeli násilnou nebo nepřirozenou smrti, třeba při nehodě. Rozevírající se sociální a ekonomické nůžky vedly k nárůstu zločinnosti a tato technologie byla reakcí na ní. Nárok na její využití má každý, pokud si pravidelně, to znamená každých 48 hodin, vytváří digitální zálohu svého vědomí, takzvaný Bod obnovy. Pokud tak nečiní nebo neučinil, jeho restart po uplynutí této doby není možný. 

Ředitel (Karel Dobrý) korporace, která tuto službu poskytuje, ji chce zprivatizovat a zaštiťuje se přitom prohlášeními o jejím efektnějším chodu. Její přední vědec David Kurlstat (Matěj Hádek) je nalezen mrtev. Vyšetřováním jeho vraždy je pověřena policistka Em (Andrea Mohylová), ale přebere ho agent Europolu Mansfeld (Václav Neužil), který chce zabránit tomu, aby klienti k této službě po vraždě Davida pojali nedůvěru. 

Em Trochinowské se vyšetřování přitom osobně dotýká, protože sama přišla před dvěma lety o manžela, který se stal obětí teroristické skupiny Řeka života, která zálohování odmítá a je pro přirozené umírání. V duchu tohoto přesvědčení unáší oběti, jimž nechá vypršet zálohu starší dvou dnů. 

Em tak začne pátrat na vlastní pěst, v čemž ji pomáhá David, obnovený z půl roku staré zálohy, kvůli níž trpí podlomeným zdravím i rozsáhlou ztrátou paměti, která mu neumožňuje vzpomenout si na to, co se dělo těsně před jeho smrtí. 

Povědomé motivy

Scénář, na němž se spolu s Robertem Hlozem podílel i Tomislav Čečka a Zdeněk Jecelín (Marťanské lodě), pracuje s povědomými motivy a peripetiemi z jiných žánrových dystopií. Je tu korporace, která se stává pánem nad našimi životy a pro své zájmy neváhá v lidech vyvolávat strach. 

Proti ní stojí teroristická organizace, jejíž členové přebývají mimo civilizaci, která se ptá po smyslu života v takové realitě. Zrádný, zaprodaný kolega, láska, nespolehlivá paměť i rozsáhlá konspirace. Tvůrci přicházejí s noirově laděným detektivním příběhem, který je ale v rozehrání pátrání policistky na vlastní pěst poměrně předvídatelný. 

25 nejlepších filmů o dobývání vesmíru. Víme, jestli a kde si je můžete pustit online

Sázka na detektivně thrillerovou linii na úkor spektakulární akce by nevadila a kvůli omezenému rozpočtu se i nabízí, co chybí citelněji je společenský kontext, v němž se takový příběh odehrává. Z děje není patrné, jestli se institut obnovy nachází jen ve střední Evropě nebo tu má jen jednu ze svých poboček a tuto technologii mohou využívat všichni obyvatelé planety. 

Podobné je to s postavami, které jsou vybavené jen základní charakteristikou, spočívající například v traumatu z minulosti jako v případě ústřední policistky Em, jíž hraje typově zajímavá, neokoukaná Andrea Mohylová, která tímto filmem rovněž debutuje. Ambivalentnějšími figurami jsou terorista na útěku Viktor v podání Milana Ondríka a hlavně vědec David, který zosobňuje etická témata, spojená s procesem znovuoživování. 

Velký příslib do budoucna

Bod obnovy ale není filozofické nebo existenciální dílo, zkoumající podstatu lidské existence. Je to opravdu poměrně přímočará detektivka ve sci-fi kulisách, která drží pohromadě právě proto, že řeší jeden případ a nepouští se moc do fungování celého fikčního světa, do něhož je zasazena. 

A tak i když ve svém základu operuje s tématem smrtelnosti, hlubší přesah jí chybí. Robertu Hlozovi a dalším nadšeným debutantům se přesto podařilo natočit žánrový film, který dobře vypadá a z hlediska technických a vizuálních parametrů mu není moc co vytknout. 

Škoda jen, že jeho tvůrci nevěnovali tolik pozornosti jako výpravě i samotné zápletce, která nabízí poměrně rutinní detektivní vyšetřování. A stejně tak zákonitostem a společenským mechanismům světa, do něhož je zasazena. I přes tyto výhrady jde ale o velmi suverénní debut režiséra, jehož tvorbu se vyplatí do budoucna určitě sledovat. 

Bod obnovy

• Žánr: sci-fi
• www.bioscop.cz/filmy/bod-obnovy
• Česko / Slovensko / Polsko / Srbsko, 2023
• Scénář: Tomislav Čečka, Robert Hloz, Zdeněk Jecelín
• Režie: Robert Hloz
• Hrají: Andrea Mohylová, Matěj Hádek, Václav Neužil ml., Milan Ondrík, Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Katarzyna Zawadzka, Jan Vlasák, Iveta Dušková, Richard Stanke 
• Distribuce: Bioscop
• Distribuční premiéra v ČR: 21. 09. 2023