Recenze filmu Chudáčci. Frankensteinovská variace, která provokuje otevřenou sexualitou i výsměchem patriarchátu

Frankensteinovská variace o dítěti v dospělém těle režiséra Yorgose Lanthimose byla ve světové premiéře uvedena na festivalu v Benátkách, kde získala Zlatého lva. Na Zlatých glóbech si odnesla ocenění pro nejlepší film v komediální kategorii a rovněž cenu pro nejlepší herečku. S jedenácti nominacemi na britské ceny BAFTA a se stejným počtem těch oscarových se tak stává jedním z favoritů tohoto klání. 

Yorgos Lanthimos, nejvýraznější představitel řecké divné vlny, v něm po trojici anglicky mluvených snímků Humr, Zabití posvátného jelena a zejména historické Favoritce, činí další krok směrem k mainstreamu, při zachování jeho bizarní, satirické a černohumorné poetiky. 

Ten vstřícný krok k většinovému divákovi je patrný v doslovnosti metafor, které nám předkládá. Fanoušci jeho domácích titulů mu v tomto ohledu mohou vytýkat, že je až zbytečně polopatický. Iniciační příběh hlavní hrdinky Belly má výrazný feministický, emancipační a proti patriarchální ráz. 

Mentální vývoj dobíhá ten fyzický

Děj začíná ve viktoriánském Londýně a odtud se vydává na cestu kolem světa. Ta symbolizuje vnitřní pouť, kterou Bella urazila ve svém mentálním vývoji. Bella (Emma Stone) je výtvorem Dr. Godwina Baxtera (Willem Dafoe), který mladé ženě po jejím sebevražedném skoku z mostu transplantoval mozek jejího nenarozeného dítěte. 

Stal se jejím stvořitelem, kterému příznačně říká Bůh. Bella má tak mysl nemluvněte, ale tělo a vzhled dospělé ženy. Její pohyby jsou zprvu trhavé, nekoordinované, ale rychle dělá pokroky. Učí se novým slovům i vjemům, které po svém interpretuje, protože není svázána společenskými konvencemi. 

Výstřední chirurg pověří svého asistenta Maxe (Ramy Youssef), aby její duševní vývoj sledoval a činil o něm zápisky, což vede k tomu, že se do ní zamiluje. S objevováním neznámého světa začne Bella sama u sebe, když nalezne kouzlo jak se učinit šťastnou při masturbaci. 

Její vývoj je velmi rychlý, mentální věk dobíhá ten fyzický a Dr. Godwin musí reagovat na potřeby a touhy jejího dospělého těla. Souhlasí proto se sňatkem s citlivým, ale trochu ňoumovitým Maxem za podmínky, že zůstanou bydlet u něj. Bellin hlad po poznání, včetně toho sexuálního, ale vede k tomu, že uteče s floutkovským právníkem Duncanem (Mark Ruffalo). 

Postupná socializace

Při plavbě napříč kontinenty, od Lisabonu přes Alexandrii až po Paříž, se hédonisticky oddávají sexualitě, ale Bella se během plavby na výletní lodi i výrazně socializuje. Poznává nové lidi a s nimi i nové výzvy, směry, ideje a filozofie. A s tím roste její touha po osamostatnění. Už nechce být hračkou v rukou mužů, kterou díky své motorice trochu připomíná. 

Nejlepší filmy na Netflixu v roce 2023. Všechny mají český dabing nebo titulky

Duncana její intelektuální růst začíná děsit, stejně jako míra její svobodomyslnosti. Dojde u nich k rozkolu a ona se v Paříži se nechá zaměstnat v nevěstinci, v němž získá nejen ještě zevrubnější přehled o vlastní tělesnosti, ale i ekonomickou nezávislost. 

Touha po poznání ji vede k tomu, že se začne vzdělávat v medicíně, zajímat se o myšlenky socialismu, utopismu i sufražetek. Střetnutí s různými formami bezpráví v ní pak probouzí touhu měnit svět k lepšímu. Když se posléze navrací zpět ke svému stvořiteli, je překvapen, v jakou osobnost se vyvinula. 

Emancipační fáze

Její cesta poznání a sebepoznání začíná u vlastního těla a objevování rozkoší, které jí poskytuje. Díky němu si uvědomuje, že nechce strávit zbytek života mezi zmutovanými zvířátky v domě Dr. Godwina. Jeho opuštění se zhýralým Duncanem upomíná na symboliku rajské zahrady a prvotního hříchu. 

Další fází Belliny emancipace je ta na mužích. Dr. Godwin, jehož jméno odkazuje k rodnému příjmení autorky románového Frankensteina, je otcovskou figurou, jež si do svého výtvoru projektuje to, čím by možná chtěl být, ale kvůli jeho zohavené tváři to nejde.

Favoritka: groteskní historické drama, nominované na deset Oscarů [recenze filmu]

Jeho tvář i některé biologické funkce připomínají, že on sám je experimentem, s nímž si bez soucitu pohrál v touze po vědění a pokroku jeho otec, rovněž slavný chirurg. K Belle přistupuje ochranitelsky jako otec, ale zároveň i jako vědec ke svému stěžejnímu dílu. 

Duncan, který tvrdí, že není majetnický ani žárlivý, nad Bellou chce mít ve skutečnosti kontrolu, a když zjistí, že se mu to nepovede, propadá hysterii a malomyslnosti. Dynamika jejich počátečního vztahu se tak otáčí. S tím, jak se Bella odpoutává od pozic, do nichž by ji muži rádi napasovali, získává na samostatnosti a oni ztrácí na dominanci. Ta vyhrocená se jí připomene v závěru v podobě stínu z její minulosti. 

Poslední fáze její emancipační cesty spočívá v sebezdokonalování sebe sama a využití svého potenciálu. Nejen pro jeho naplnění, ale i kvůli pomoci druhým. Bella, osvobozená od předsudků své doby, si uvědomuje svou hodnotu i identitu a nachází místo, které by měla zaujmout. 

Stylizovaná scénografie

Její příběh, vycházející z knižní předlohy skotského spisovatele Alasdaire Graye z roku 1992, do filmové podoby převedl australský scenárista Tony McNamara, s nímž Lanthimos spolupracoval už na Favoritce. Frankensteinovský příběh rozdělili do kapitol, z nichž ta poslední nám dává odpověď na to, co vedlo Bellu k její sebevraždě. 

Vizuální stránka vyprávění v kontrastu černobílého obrazu v úvodu, odkazujícího na klasické horory studia Universal, a toho barevného, když se hlavní hrdinka vydá na cestu, akcentuje rozšiřující se obzory, které tím získává. 

Mužskou dominanci podporují širokoúhlé objektivy, deformující realitu. Efekt rybího oka navozuje stísněnou, klaustrofobní atmosféru. Stejně jako časté záběry, kdy dění sledujeme jakoby klíčovou dírkou. Kamera Robbieho Ryana na sebe poutá pozornost, stejně jako scénografie, přinášející steampunkovou vizi viktoriánského 19. století. Světové metropole díky ní působí dobově i futuristicky zároveň. 

Výtvarným uchopením mohou připomenout filmy Karla Zemana v tom, jak využívají různých filmařských technik od zadních projekcí po malovaná pozadí. Kulisy jsou přiznané jako součást stylizace, stejně jako expresivní herectví, kterému ale nechybí emoční procítění. 

Emma Stone si říká o druhého Oscara

Důkazem toho je herecký výkon Emmy Stone, jímž si pětatřicetiletá herečka říká o svého druhého Oscara. Film si krade pro sebe a předvádí v něm fascinující fyzickou i psychickou proměnu své hrdinky. Z neohrabaných kroků jakože nemluvněte dostává její pohyb časem na plynulosti a s tím se mění i její mluva, kdy se jednoduché věty s nepřirozenou dikcí mění v sofistikovaná souvětí. 

S tím jde ruku v ruce proměna její osobnosti, od dětské zvídavosti po samostatnou, vrstevnatou osobnost v závěru, kdy přebírá kontrolu nad svým osudem. Jejímu herectví nechybí komediální timing a v oblasti sexuálních scén se v něm vydává dál, než je u hollywoodských hereček zvykem. Svého bonvivána si s operetním šarmem vychutnává i Mark Ruffalo a jeho přehrávání k roli pokořeného pána tvorstva sedí. 

Yorgos Lanthimos prostřednictvím této satiry nastavuje zrcadlo nejen společnosti v devatenáctém století, ale i té současné. Činí tak provokativně, pro někoho možná trochu perverzně, ale vždy s humanistickým pochopením pro jedinečnou, svobodomyslnou bytost, testující limity patriarchálního řádu. Cesta hlavní hrdinky za poznáním vlastního těla se v ní proměňuje v emancipační odysseu, vedoucí k nalezení svého místa ve světě. 

Chudáčci

• Žánr: satira
• Původní název: Poor Things
• www.searchlightpictures.com/poor-things
• Irsko / Velká Británie / USA, 2023
• Scénář: Tony McNamara (předloha Alasdair Gray)
• Režie: Yorgos Lanthimos
• Hrají: Emma Stone, Mark Ruffalo, Willem Dafoe, Ramy Youssef, Christopher Abbott, Jerrod Carmichael, Hanna Schygulla, Margaret Qualley
• Distribuce: Falcon
• Distribuční premiéra v ČR: 25. 01. 2024