Vyprávění obrazem a zvukem
Lepší prokreslení postav než v jedničce
Poslední třetina vyprávění působí oproti tempu těch předchozích trochu překotně
8 /10
Po dvou a půl letech od premiéry jedničky a se zpožděním kvůli odborové stávce v Hollywoodu přichází do kin sequel jednoho z nejočekávanějších filmů roku, adaptace slavného sci-fi románu Franka Herberta Duna. Nadšené ohlasy před premiérou nešetřily superlativy a hovořily o sci-fi dekády a vrcholu současné blockbusterové tvorby.
Obraz dostává přednost před slovy
Tím ale udělaly filmu spíš medvědí službu, protože vzbuzují očekávání, která se míjí s jeho charakterem. Kanadský režisér Denis Villeneuve se drží stylu z předchozího dílu, spočívajícího ve vtahujícím a nikam nespěchajícím tepu vyprávění a formální stránce, kde všechny její části hrají ve prospěch celku. Ať už jde o opulentní kameru, výpravu, kostýmy, masky, triky, dunivý hudební podkres Hanse Zimmera či výrazný sound design.
K hypnotické atmosféře tohoto díla přispívá, že obraz tu dostává přednost před slovy, jak to režisér deklaroval v hojně citovaném rozhovoru pro The Times před premiérou. Kameraman Greig Fraser kouzlí jeden magický obraz za druhým, hraje si s barvami a kompozicemi, jako v momentě, když se nad oranžově tónovanými dunami snášejí černé siluety bojovníků.
Černobílý, monochromatický formát pak použije v gladiátorské pasáži na počest baronových narozenin, kdy se na domovské planetě Harkonnenů v aréně blíže představí mladší z jeho synovců. Jeho holá lebka, fašizující názory a násilné jednání odkazují k neblahému období dějin a estetice filmů této éry.

S omezenou barevnou paletou s odstíny žlutohnědé a šedočerné pracuje film po většinu času, v tom zůstává Villeneuve věrný trademarkům své tvorby. V nekonečných vlnách písečných dun rozehrává akční sekvence, které mají jako v případě jízdy na obřích pouštních červech nebo eliminace těžební techniky Harkonnenů epický ráz, ale i ten komornější při kontaktních soubojích.
Ke slovu přichází pomsta
Oproti prvnímu, meditativně laděnému dílu působí jeho pokračování akčnějším, dynamičtějším dojmem, ale to souvisí s tím, že ten úvodní byl ze všeho nejvíce expozicí do tohoto světa a zrady, která se udála na rodu Atreidů. Psychologie postav nebyla nijak detailní a i při vykreslení universa s jeho mocenskými sváry bylo patrné, že jsou tu mezery a nedořečenosti, které budou teprve zaplněny.
Což se ve dvojce částečně povedlo. Představené postavy tu dostávají víc prostoru a jejich charaktery a motivace se prohlubují. Vyprávění se díky tomu může víc rozjet a působí dějově bohatěji a kompaktněji. Jestliže se úvodní díl nesl ve znamení zmaru a truchlení, tak teď přichází ke slovu vidina pomsty.
Pokračuje se tam, kde se minule skončilo. Paul Atreides (Timothée Chalamet) a jeho těhotná matka, lady Jessica (Rebecca Ferguson), pobývají mezi pouštním národem Fremenů. Paul s nimi na Arrakisu podniká sabotážní akce na těžbu vzácného koření melanž a pomalu si tažením proti harkonnenským armádám získává jejich důvěru. Až takovou, že v něm část bojovníků pod vedením Stilgara (Javier Bardem) začne vidět onoho bájného mesiáše, který je dle proroctví má dovést do „zeleného ráje“.
Mladší Fremeni, včetně Chani (Zendaya), s níž se Paul sblíží, jsou k této představě skeptičtější. Umně a s až zlověstnou chladnokrevností ji ale ve Fremenech podporuje Paulova matka z mocného sesterstva Bene Gesserit. Paul roli spasitele odmítá a brání se jí. Nechce se stát součástí mocenských her a přijít o svou svobodnou vůli, protože si je vědom rizik, které s sebou přijmutí této úlohy nese. To díky jeho schopnosti vidět částečně do budoucnosti.
Tlak na něj, spojený s rostoucím fanatismem jeho přívrženců, ale sílí a Paul si uvědomuje, že by mu tahle pozice umožnila dosáhnout pomsty vůči spiklencům, zodpovědným za smrt jeho otce. V podobě Imperátora (Christopher Walken) a barona Harkonnena (Stellan Skarsgård).
Pokušení moci
Sledujeme tak klasický příběh zrodu vůdce, který tak dlouho odmítá svou roli, až jí podlehne. I za cenu toho, že jeho úloha vyvoleného mesiáše jednou eskaluje svatou válku, vedou v jeho jméně jeho následovateli. Film pracuje s tématem mesiášství, temnotou pohlcovaného vůdcovství, potažmo kultu osobnosti.
V Paulovi se sváří jeho rodové geny, v nichž najdeme stopy pragmatismu, náboženské manipulace i krutosti ze strany předků, kteří tu budou vyjeveni. Nabízí se paralela ke Star Wars nebo Hře o trůny, ale při vědomí že Herbertova předloha z roku 1965 vznikla dávno před nimi.
Ta v sobě obsahovala témata kolonialismu, drancování přírodního bohatství, boje proti útlaku, který se zvrhne ve fanatismus, mesiášství, pokušení moci i náboženského fundamentalismu. Denis Villeneuve se spoluscenáristou Jonem Spaihtsem je zachovávají, aniž by se snažili o nějakou jejich přehnanou aktualizaci.
Překotné dobíhání času v poslední třetině
Jejich zpracování se stává srozumitelným i těm, co neznají předlohu. Za cenu jisté zkratkovitosti, patrné zejména v poslední třetině vyprávění. V té úvodní to vypadá, že režisér má na všechno hodně času. Věnuje se prokreslení vztahů postav, přidává některé nové, epické pasáže střídá ztišeným přemítáním v poušti.

Velmi podmanivě buduje atmosféru, ale potom jakoby si uvědomil, že mu zbývá odehrát ještě plno zásadních událostí a tak přidá na tempu a začne je trochu překotně sázet za sebou. Bez toho, aby ty překlenovací pořádně rozehrál.
Film najednou rychle pádí ke svému vyvrcholení, jež se stává nezastíraným můstkem ke třetímu dílu, který by měl zpracovat následnou knihu Spasitel Duny. Ten by podle Villeneuveových prohlášení měl být i posledním ze série o Duně, který by on režíroval.
Druhý díl v jeho podání získává podobu atmosférického blockbusteru, který se ale liší od kinematografie atrakci. Více než na slova se spoléhá na obraz a zvuk, přičemž pohlcující vizuál navozuje hypnotické ponoření se do tohoto světa. Pokračování ho více prokresluje, stejně jako jednotlivé aktéry, z nichž ten ústřední nese téma mesiášství a podlehnutí jeho nástrahám. Činí tak způsobem, který působí jako skloubení autorské kinematografie s tou žánrovou v jejich nejlepší kvalitě.
Duna: Část druhá
- Žánr: sci-fi
- Původní název: Dune: Part Two
- www.dunemovie.net/
- USA, 2024
- Scénář: Jon Spaihts, Denis Villeneuve (předloha Frank Herbert)
- Režie: Denis Villeneuve
- Hrají: Timothée Chalamet, Zendaya, Rebecca Ferguson, Javier Bardem, Josh Brolin, Austin Butler, Florence Pugh, Dave Bautista, Stellan Skarsgård, Christopher Walken
- Distribuce: Vertical Entertainment
- Distribuční premiéra v ČR: 29. 02. 2024