Plusy
- Herecké výkony. Oslnivá audiovizuální forma
Minusy
- Pro někoho možná sporná optika vyprávění
Po světové premiéře na festivalu v Cannes, kde byl film o králi rock and rollu přijat dvanáctiminutovým potleskem ve stoje, přichází toto hudební životopisné drama i do našich kin. Natočil ho svým typickým, audiovizuálně opulentním stylem australský režisér Baz Luhrmann.
Ten ve svých předešlých pěti celovečerních titulech prokázal velký cit pro ztvárnění silných melodramatických látek. Ať už šlo o moderní adaptaci Romea a Julie, muzikál Moulin Rouge!, epickou love story Austrálie nebo příběh o odvrácené straně amerického snu Velký Gatsby.
Po třiceti letech od svého debutu Tanec v srdci přichází teprve se šestým snímkem ve své filmografii, což svědčí o tom, jak pečlivě si vybírá projekty, jimž se věnuje. Elvise se mu přitom podařilo nabít přesně tou mírou kreativní, neutuchající energie, kterou na jeho filmech oceňujeme a jež je činí výjimečnými.
Zrod fenoménu
Naposledy se Presleyho biografie chopil v roce 1979 v televizním filmu Elvis režisér John Carpenter, kde si tuto hudební legendu zahrál Kurt Russell. Luhrmann se nesnaží o sumář všech důležitých milníků jeho života a hudební kariéry, ale spíš o zachycení toho, co znamenal pro americkou a světovou popkulturu nástup jeho fenoménu a jak se sám umělec s touto pozicí v pozdějších letech popasoval.
Jeho příběh opisuje onu klasickou linku, jak kluk z chudých poměrů dosáhl naplnění amerického snu, ale pak mu sláva a bohatství přerostly přes hlavu a on se stal obětí nejen svých vnitřních démonů, ale i manipulace a obchodního zneužívání ze strany jeho manažéra.
Vyprávění reflektuje dobu jeho aktivní pěvecké a herecké dráhy v padesátých až sedmdesátých letech, kdy v šedesátých letech ta hudební s nástupem Beatles zažila útlum. Jeho vzestup pak režisér inscenuje po vzoru superhrdinských snímků.
Ocitáme se na Elvisově vystoupení v Louisianě v roce 1954, kdy se útlý devatenáctiletý zpěvák s kytarou a v růžovém obleku zjevuje před znuděným mladým publikem. Když ale zavlní pánví, noha se začne rtuťovitě vrtět a pohyby boků začnou v přítomných dívkách evokovat pocity, spojené s jinými přírazy, jsme si spolu s nimi jisti, že jsme svědky zrodu něčeho až magického. Nástupu energie, talentu a osobní aury, která není spojená jen s pro někoho lascivními pohyby, které později Elvisovi způsobí problémy u konzervativních vládních úředníků.
A přesně takto Luhrmann orchestruje většinu hudebních čísel. Z pomalého oddalovaného tempa je roztáčí do dynamických výšin, stejně jako celé vyprávění, v němž tyto čísla rytmizují jeho strukturu a tvoří předěly mezi jednotlivými dějovými segmenty.
Vynalézavá střihová skladba, v kombinaci s kamerovými hrátkami dovede vystihnout atmosféru okamžiku na těchto vystoupeních, stejně jako prostředí a dobový a osobní kontext, který je provází. Režisér do nich zapojuje dobové archivní záběry, komiksová políčka i rozpohybované novinové titulky.
Puristický není ani v hudební dramaturgii, kdy eklekticky míchá rokenrol se současným rapem, hip-hopem a country, aby ukázal, že i Elvis ve své hudbě čerpal z černošského rhythm and blues, gospelu a country a že svou příchylností k černošské hudbě pomáhal prolamovat rasistické předsudky.
Parkerova sebeobhajoba
Ona organizovaná neukázněnost barevně hýřivého audiovizuálního tvaru koresponduje s tím, jak režisér život Elvise (Austin Butler) představuje. Nebojí se vypjatých emocí a přepálené melodramatičnosti, spojené s šíleným tempem jeho kariéry a zničujícími závislostmi, které ji provázely, ale současně se nepokouší o větší psychologizování, proč jim podléhal a jak se vůbec vyrovnával se svou slávou a postavením, které mu přinášela.
Souvisí to i s tím, čím pohledem na Elvise nahlížíme. Jeho manažer, plukovník Tom Parker (Tom Hanks), jehož pravá identita nizozemského ilegálního utečence vyšla najevo až v roce 1982, sice s Elvisem sdílel touhu dosáhnout velikosti, ale v jeho pojetí především té finanční.
10× nejslavnější muzikanti ve filmu
Bird, Great Balls of Fire!, The Doors, Ray, Walk the Line, Control, Edith Piaf, Serge Gainsbourg, Get On Up - Příběh Jamese Browna, Nico, 1988. Nejslavnější muzikanti na filmovém plátně.
V mladém Elvisovi velmi záhy rozpoznal talent a s tím spojený komerční potenciál, který potom neváhal po celou dobu jejich spojenectví pro sebe zúročovat způsobem, díky němuž si po jeho smrti vyslechl obvinění z jeho podílu na ní.
Parker pojímá své vyprávění o jejich vztahu jako obhajobu sebe sama, která ale tak úplně nekoresponduje s tím, co vidíme na plátně. Funguje tedy jako nespolehlivý vypravěč, který zároveň určuje tok událostí z jeho života, které jsou nám přiblíženy.
Zachovat si identitu
V zachyceném více jak dvacetiletí věnuje největší pozornost jejich seznámení a počátkům Elvisovy kariéry, tedy období, zakončeném zpěvákovým nástupem na vojenskou službu v Německu, kde poznal tehdy čtrnáctiletou Priscillu. Období následných deseti let, kdy se Elvis po návratu z vojny rozvíjel svou hereckou kariéru a hledal kompromis mezi rodinným životem a tím uměleckým, je věnovaná nejmenší pozornost, aby pak závěrečná třetina s jeho lasvegaským angažmá, z něhož se nemohl vyvázat, nastolila téma, zda se showmanský Elvis ze sedmdesátých let nezaprodal tomu z padesátých.
Téma zachování si vlastní hudební a lidské identity se vyprávěním táhne jako červená nit a tomu je uzpůsobeno i rozvržení postav. Tom Parker je zde oním manipulativním Mefistofelem, který směřoval Elvisovy kroky tak, aby to vyhovovalo dost často především jeho zájmům. A přistupoval přitom k němu jako k pouťové nebo cirkusové atrakci, což bylo prostředí, z něhož vzešel.
Zavalitý, silně namaskovaný a divným přízvukem hovořící Tom Hanks si svou slizkou kreaci užívá, stejně jako Austin Butler, který je jako Elvis stejně věrohodný na začátku své kariéry i na jejím dohasínaní. Elektrizujícím způsobem dovede zpřítomnit Elvisovo pěvecké i pohybové nadání i emoce, spojené s jeho turbulentním životním příběhem.
Ty umí budit i Luhrmannův film. Nejen hereckými výkony, ale i svou audiovizuální formou, naplněnou dynamickými střihovými montážemi, kamerovými prostocviky a hudební dramaturgií, kombinující Elvisovy písně s jejich moderními variacemi. Energii, kterou z nich dodnes cítíme, se režisérovi podařilo prodchnout i jeho biografii.
Elvis
- Žánr: hudební životopisné drama
- Původní název: Elvis
- www.elvismovie.net/
- USA, 2022
- Scénář: Baz Luhrmann, Craig Pearce, Jeremy Doner, Sam Bromell
- Režie: Baz Luhrmann
- Hrají: Austin Butler, Tom Hanks, Olivia DeJonge, Dacre Montgomery, Richard Roxburgh, Helen Thomson, Kodi Smit-McPhee, Luke Bracey
- Distribuce: Vertical Ent.
- Distribuční premiéra v ČR: 23. 06. 2022