Téma, herecké výkony, dialogové výměny
Psychologii postav šlo ještě prohloubit
8 /10
K největším hitům letošního karlovarského festivalu určitě patřila konverzační dramedie, která nakonec skončila čtvrtá v diváckém hlasování o cenu deníku Právo. Ve světové premiéře byla představena v lednu na festivalu Sundance, nyní se dostává i do našich kin.
Ženský tvůrčí tým
Spojily v ní síly australská režisérka Sophie Hyde, britská herečka a debutující scenáristka Katy Brand a třiašedesátiletá držitelka dvou Oscarů Emma Thompson. Věk u této britské herečky a scenáristky uvádím záměrně, právě v souvislosti s tím, jaké téma film nastoluje a jakého se dočká z hlediska vyobrazení intimity lidského těla vyústění.
Mohlo by se zdát, že téma sexuálního života žen okolo šedesátky nebo lehce po ní, není pro většinové publikum příliš atraktivní. Ženský tvůrčí tým ale dokazuje pravý opak, protože se mu z něho daří vytěžit dialogově jiskřivý konverzační kus, kterému ústřední herecká dvojice dodává obrovský šmrnc.
Režie přitom na sebe nestrhává pozornost, jen podbarvuje svícením, přiblížením nebo odstupem kamery od postav či výběrem hudby náladu jednotlivých aktů. Ty jsou čtyři, během nichž sledujeme prohlubování intimity a vzájemného vztahu gigola a klientky, která si ho pro jednotlivé schůzky objednala.
Seznam sexuálních aktivit
Tou klientkou je středoškolská učitelka Nancy (Emma Thompson), které před dvěma lety zemřel manžel. Jak se postupně svěřuje atraktivnímu mladíkovi, který si říká Leo Grande (Daryl McCormack), jenž ji má poskytnout milostné potěšení, s manželem a jejím jediným dosavadním sexuálním partnerem nikdy nezažila orgasmus. Jen ho před ním předstírala. A teď přichází se seznamem sexuálních aktivit, které by jí k němu mohly přiblížit.
V tom plánovaném seznamu se zračí její metodičnost, smysl pro pořádek a řád, to, že má ráda věci pod kontrolu a nerada je překvapována. Schůzkami s Leem v hotelovém pokoji se ale otevře dobrodružství, u něhož neví, kam ji zavede. A je z toho patřičně nervózní. Až tak, že to vypadá, že to co mělo být jeho obsahem nebo účelem, že to k tomu vůbec nedojde.
Susan se před sošným Leem stydí za své stárnoucí tělo, vyptává se ho, jaká byla jeho nejstarší zákaznice, ale mladík je velmi inteligentní, milý a empatický ke všem jejím nejistotám. Povídáním v posteli poznává její touhy, snaží se jí zbavit jejich zábran a svým sebevědomým, ale přitom pozorným přístupem ji přivést k uvolnění.
Vzájemná terapie
Ty čtyři akty, během nichž probíhají jejich setkání, jsou proměnlivé v tom, co do nich jejich aktéři vnáší. Nedostavuje se tak u nich pocit repetitivnosti. V tom třetím se Susan mladíkovi svěřuje, že pátrala po jeho identitě, což vnese do jejich vztahu konflikt. Susan na Lea doléhá čím dál osobnějšími otázkami ohledně jeho reálného života, což on bere jako narušení pozic, které mají mezi sebou nastavené.
Susan je ale žena, navíc z jiné generace než on a silnější, více neformální vazbu mezi nimi bere jako výraz prohloubení jejich vztahu. Nechce už k Leovi přistupovat primárně jako k prostitutovi, ale jako k někomu, jemuž se otevřela a kdo se i jí svěřil s tím, co trápí jeho. Třeba ve vztahu k matce.
Jejich potýkání je o důvěře a sdílnosti, o přechodu z anonymity k intimitě a osobní identitě, o vystoupení z komfortní zóny rolí, které na sebe vzali při jejich „obchodní transakci“, k něčemu, co už připomíná psychoterapii. Vzájemnou. I ta má ale svá pravidla, a když překročí určité hranice, nebo dojde svého naplnění, je třeba ji ukončit.
U Susan probíhá tak, že začíná více přijímat sebe sama, své tělo, stárnutí. Vyrovnává se přitom se zátěžemi, které si po celý život nesla jako manželka, učitelka i matka dvou dětí, z nichž pociťuje jisté zklamání, stejně jako ze svého nenaplněného partnerského a intimního života.
Cítit se dobře ve své kůži
Leo svou vnímavostí ji pak jako terapeut vede k tomu, aby se začala symbolicky dobře cítit ve své kůži. Byť už nemá lesk ženských těl, vystavovaných na odiv v bulvárních časopisech. I o tom je tento film. Že žijeme v liberální době, která nemá problém demonstrovat nahotu žen. Ale jen do určitého věku. Stejně jako jejich vnímání a prožívání sexuality.
Právě tomuto trendu se Emma Thompson rozhodla postavit v závěrečné scéně, která je otevřenější než ty předchozí intimní, jež pracují jen s náznakem. Ve filmu podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry. Uvěřitelný, pestrý ve škále gest a mimiky, kterou používá při ztvárnění zprvu zdrženlivé, poté vnitřně se postupně uvolňující ženy. Daryl McCormack za ní přitom vůbec nezaostává a jejich dynamickému partnerství dodává patřičnou nonšalanci i skrytější vrstvy, které se v něm vyjevují.
Sexualita se tu přitom stává jen katalyzátorem toho, co se dozvídáte o postavách a jejich všedních starostech, díky čemuž nemáte problém se s nimi ztotožnit. Stejně jako s tím filmem, který v divadelním aranžmá hotelového pokoje a přilehlé kavárny rozehrává konverzační komedii s dramatičtějšími odstíny, která se nebojí odhalovat nejen těla, ale i skryté vrstvy našich osobností. Nejen díky hereckým výkonům tak činí vkusně, přirozeně, empaticky a zábavně.
Hodně štěstí, pane Veliký
- Žánr: konverzační komedie
- Původní název: Good Luck to You, Leo Grande
- www.leograndefilm.co.uk/
- Velká Británie, 2022
- Scénář: Katy Brand
- Režie: Sophie Hyde
- Hrají: Emma Thompson, Daryl McCormack, Isabella Laughland
- Distribuce: Forum Film CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 14. 07. 2022