Recenze filmu Hranice lásky. Jaká jsou úskalí otevřených partnerských vztahů a polyamorie?

Recenze filmu Hranice lásky. Jaká jsou úskalí otevřených partnerských vztahů a polyamorie?

Plusy
Civilní herectví. Vtáhnutí do intimního prostoru postav
Minusy
Situační scény z domácnosti, vyznávající polyamorii
6  /10

Už od uvedení v hlavní soutěži letošního karlovarského festivalu se s filmem Hranice lásky pojí pověst odvážného, kontroverzního počinu na téma otevřených partnerských vztahů, sexuální svobody a polyamorie. Přičemž marketingově šikovně ji přiživuje jak plakát a trailer k němu, tak samotní tvůrci a protagonisté snímku. 

Nová intimita

Hned na začátku je třeba říci, že co do vyobrazení nebo míry explicitnosti sexuálních scén nejde režisér Tomasz Wiński tak daleko jako například Gaspar Noé v erotickém melodramatu Love. Čtveřici scenáristů, k nimž vedle Wińského a Kashy Jandáčkové patří i spisovatelka Petra Hůlová a hlavní protagonistka, herečka Hana Vagnerová, jde spíš o to, aby se jim za pomocí sexuálních scén podařilo navodit atmosféru intimity mezi postavami, s níž by se divák mohl ztotožnit. 

Souvisí to i s manifestem, pojmenovaným Nová intimita, v němž se skupina tvůrců kolem režisérů Tomasze Wińského, Šimona Holého a Terezy Vejvodové pokusila před karlovarským festivalem zformulovat, co chybí českému filmu a kam by měl zaměřit svou pozornost. 

Českému filmu se totiž už léta nedaří dostávat se do hlavních soutěží nejprestižnějších festivalů Cannes, Benátky nebo Berlinale. Na rozdíl od kinematografie rumunské, polské, maďarské nebo řecké.  Dle autorů manifestu v té naší chybí silné téma, reflexe současnosti, namísto neustálého ohlížení se do minulosti, spojeného s ilustrováním morálních tezí. 

hranice_lasky_poster_web.jpg

Stejně tak chybí českému filmu dle nich ochota komunikovat s divákem o niterných tématech, jež vyžadují osobitý tvůrčí přístup, spočívající například v práci s hercem, který by měl být víc aktivní spoluautor děje než jen jeho protagonista. 

Tvůrci manifestu volají po autenticitě, upřímnosti, osobním přístupu, odrazu toho, co sami režiséři a herci zažívají. Wiński přitom na českou kinematografii nahlíží z pohledu cizince, Poláka, který tu ale absolvoval režii na FAMU, žije zde a založil tady produkční společnost One Way Ticket Films, která se zaměřuje na výrobu radikálních filmových experimentů.

Snaha dostat se postavám pod kůži

Trefování se do neduhů českého filmu je jedna věc, druhá pak, jak se tvůrcům daří jim čelit. Pozitivní je, že k žánru vztahových filmů, u nás nejčastěji reprezentovanému romantickými komediemi typu Ženy v běhu a jejich x-tými variacemi, přistupují opravdu jinak. 

Namísto omílání banálních tezí, jací jsou muži a jaké ženy a jak se protiklady přitahují, se snaží postavám skrze jejich intimitu dostat pod kůži. K jejich nejniternějším, často potlačovaným emocím, k jejich tápáním, nejistotám a komunikačním limitům, jež se pak podepisují na jejich vzájemném odcizení. 

Přitom hlavní aktéři, Hana (Hana Vagnerová) a Petr (Matyáš Řezníček), o sobě, jejich vztahu, citech, myšlenkách i svých skrytých touhách, hovoří poměrně často a otevřeně. Režisér s kameramanem nás hned od začátku vtahují do jejich intimního prostoru, v němž si na kamery mobilních telefonů zaznamenávají nejen zásadní momenty jejich už pět let trvajícího vztahu, ale i svůj sexuální život. 

Posedlost pořizováním záznamů otisků jejich životů působí, jakoby plnohodnotně neuměli prožívat ten svůj. Když se jim potom externí úložiště s touto jejich video minulostí rozbije, rozhodnou se, že k přítomnosti přistoupí trochu jinak a naplní jí větší otevřeností jejich vzájemného vztahu. 

Dohoda, která se hroutí

Pobídnou je k tomu nejen jejich vlastní hovory na téma erotických snů a představ, které sdílejí a vzájemně se jimi provokují, ale i dvojice jejich přátel Vít (Martin Hoffman) a Vanda (Eliška Křenková), jež se nijak netají tím, že si vedle partnerského sexu užívá i ten na swingers party. 

I Hana s Petrem se rozhodnou, že si ve svém vztahu trochu zaexperimentují. Po vzájemné dohodě, jež jim umožní stýkat se s dalšími milenci nebo milenkami, k nimž si ale nebudou vytvářet citové nebo jakékoliv jiné vazby, které by narušily jejich pouto. Proto se nebudou s těmito bokovkami scházet opakovaně. A budou si o tom, co zažili, vyprávět. 

V páru úspěšných architektů, který bydlí v designově minimalisticky zařízeném bytě, je to Hanka, která vypadá, že si ten přechod od verbálního smyslného laškování k činům víc užívá. U Petra vzrušení poměrně záhy vystřídá vystřízlivění. To když události naberou svůj spád a kontrola nad nimi se začne jevit jako iluzorní. 

Ve vztahu je najednou víc tajemství na jedné straně a podezíravosti a snahy o kontrolu na té druhé. Ten, s nímž jste vše sdíleli, se vám začne vzdalovat a vy k němu ztrácíte důvěru. Ocitáte se v bludném kruhu, kdy v sobě dusíte nespokojenost a vztek a v situaci, kterou jste vyvolal, se necítíte komfortně. Tak jako Petr, který se ukazuje být křehčí z oné dvojice. 

Civilní herectví

Hranice lásky se tak od provokující úvahy na téma sdílení našich sexuálních fantazií a představ přes rozpustilou komedii mravů posouvá pozvolna k moralitě, která nám říká, že je lepší se více otevřít tomu druhému, než otevírat druhým vztah s ním. 

Problémem je, že ani Wiński jako spoluautor manifestu Nové intimity si neodpustí do filmu zakomponovat zábavné situační scény, jak vypadlé z těch mainstreamových vztahových komedií, jež kritizuje. A to když se vydává do domácnosti, již sdílí milenec (Hynek Čermák) Hany s dalším párem. 

Výsledek je tak usedlejší, než by se z plakátu k filmu mohlo zdát. A to jak v dobrání se poznání, jaká nebezpečí v sobě skýtá experimentování s otevřeným partnerstvím, tak v zobrazení projevů takové uvolněné sexuality. Mnohem zajímavější je to, co se dá vyčíst s tváří postav, jejichž intimní život se posunul novým směrem. Díky civilnímu herectví protagonistů se k nim a jejich pocitům dostáváme tak blízko, jak tvůrci deklarují ve svém manifestu. 

Hranice lásky

  • Žánr: drama
  • www.aerofilms.cz/hranice-lasky/
  • Česko / Polsko, 2022
  • Scénář: Kasha Jandáčková, Hana Vagnerová, Petra Hůlová, Tomasz Wiński
  • Režie: Tomasz Wiński
  • Hrají: Hana Vagnerová, Matyáš Řezníček, Eliška Křenková, Martin Hofmann, Lenka Krobotová, Hynek Čermák, Antonie Formanová
  • Distribuce: Aerofilms
  • Distribuční premiéra v ČR: 03. 11. 2022

Určitě si přečtěte

Články odjinud