Neselhávající charisma Harrisona Forda, dobrodružný ráz, vrstevnaté akční scény
James Mangold napodobuje Spielbergův styl, ale chybí mu jeho invence, hravost a lehkost
7 /10
Dvaačtyřicet let uběhlo od uvedení Dobyvatelů ztracené archy, prvního dílu dobrodružné série o archeologovi a profesoru téhož oboru Indianu Jonesovi. Původní trilogie z osmdesátých let se uzavřela Poslední křížovou výpravou, aby se k ní po devatenácti letech Steven Spielberg znovu vrátil v Království křišťálové lebky.
Přepisovaný scénář
Spielberg měl původně režírovat i pátý díl, ale nakonec se u něj spokojil s pozicí výkonného producenta. Některé zdroje uvádí, že to bylo kvůli neshodám ohledně scénáře, jiné že naznal, že série už potřebuje pohled nové generace.
Scénář byl opravdu několikrát přepisován, začal ho připravovat Spielbergův spolupracovník David Koepp, poté Jonathan Kasdan, aby ho do výsledné podoby dotáhl režisér filmu James Mangold s bratry Butterworthovými, kteří se s ním podíleli na sportovním dramatu Le Mans '66.
James Mangold kromě toho natočil biografii Johnnyho Cashe Walk the Line nebo třetí díl Wolverina, v němž se s touto komiksovou postavou velmi důstojně a přitom neotřele rozloučil. A když osmdesátiletý Harrison Ford oznámil, že toto je jeho opravdu poslední film o Indianu Jonesovi, byl tu předpoklad, že by se mu to mohlo podařit i s ním.
Odškrtávání povinných položek
Zda se mu to povedlo, záleží na úhlu pohledu. Pro mnoho diváků měla zůstat série uzavřená třetím dílem, ti co vzali na milost i ten další, budou jistě potěšeni jejím dalším přírůstkem. James Mangold v něm napodobuje Spielbergův styl, ale chybí mu jeho invence, hravost a lehkost.
Jsou tu přítomny všechny ingredience a poznávací znaky předchozích dílů od atraktivních lokací, melodie Johna Williamse, nacistických protivníků, dalšího mocného starodávného artefaktu, o který se tu hraje, nové parťačky, jejího mladého, exoticky vyhlížejícího pomocníka i replikované scény s hady v podobě úhořů.
Mangold si odškrtává povinné položky ze seznamu toho, co nesmí ve filmu o Indym chybět, ale neumí si s nimi tak klukovsky hrát jako Spielberg. Jeho přístup je profesionální, řemeslný, ale trochu bez šťávy. Rozpočet 295 milionů dolarů je na filmu rozhodně vidět v tom, jak kombinuje výpravné exteriérové scény s těmi, co vznikaly ve studiových halách a suplují ulice měst nebo jeskyni.
Krásný ztráty
Triky jsou kolísavé kvality, v části z konce války vypadá omlazený Indiana Jones trochu umělohmotně. Nebo přesněji pohled jeho očí. V čem je znát posun oproti původní trilogii je právě v charakteru akčních scén. Jsou dynamické, odehrávající se v rozmanitých prostředích a nechybí jim tempo, ale jsou až příliš zaměnitelné s těmi, které nabízejí současné akční filmy.
Stárnutí Indiana Jonese reflektovala už čtyřka, kde její protagonista sebeironicky žertoval na téma příznaků stařecké neobratnosti v podobě špatného odhadu vzdálenosti nebo pomalejších reflexů. Pětka v tomto trendu pokračuje. Indy si stěžuje na bolesti zad a šrouby v noze, ale přesto je schopen absolvovat všechny akční scény, které filmy nabízí.
Od té, v níž na koni uhání v newyorském metru, přes zběsilou honičku v tuk-tucích v úzkých uličkách marockého Tangeru, potápění se na dno oceánu ve Středozemním moři až po ty, v nichž leze bez jištění po skále, vyskakuje z hořícího letadla nebo prochází podzemní hrobkou, plnou pastí.
Je zjevné, že mnohé z nich za něj absolvoval kaskadér s jeho digitálně přidělaným obličejem a nikdo asi ani neočekává, že bude v těchto scénách předvádět to, co v osmdesátých letech. Šarm a charisma Harrison Ford ale neztrácí a scénář dobře pracuje s „krásnými ztrátami“, které za život utržil a jež ho vedou k bilanci chyb, kterým se během něj nevyhnul.
Archimédův vynález
Na nostalgickou strunu brnká hned úvodní dvacetiminutový prolog, vracející se do roku 1944 a spojeneckého osvobozování Evropy. Digitálně omlazený Indiana Jones prchá ze zajetí prohrávajících nacistů a snaží se přitom v jedoucím vlaku, plném starožitností, které Němci ukradli, získat starobylý artefakt, který dokáže předikovat trhliny v čase.
Poté se přeneseme o pětadvacet let později do roku 1969, kdy USA žijí úspěchem Apolla 11 na Měsíci a protesty proti válce ve Vietnamu. Na vesmírném programu Spojených států se pod novou identitou podílí i německý vědec Voller (Mads Mikkelsen), který nepřestal snít o tom, že změní běh dějin a sám sebe dosadí do role jejich klíčového hybatele.
K tomu potřebuje onen Archimédův vynález, umožňující cestovat v čase. Zájem o něj má ale i Indyho kmotřenka Helena (Phoebe Waller-Bridge), kterou neviděl osmnáct let a jež ho vyhledá po jeho odchodu do univerzitní penze. Jde o dceru jeho kamaráda a kolegy Basila Shawa, s nímž absolvoval úvodní vlakovou honičku, při níž původně chtěli získat Longinovo kopí, ale narazili přitom na mnohem vzácnější artefakt.
Jeho části jsou ukryty na různých místech, které se snaží vypátrat ti, kdo touží po jeho získání a ovládnutí. Rozjíždí se tak klasické indianajonesovské dobrodružství, v němž nechybí cestování po celém světě a přetahování se o tento nástroj.
V bezpečných vodách
Indiana Jones až tolik nevěří moci tohoto mechanismu, Helena ho chce zas prodat. Jejich společným zájmem ale je, aby nepadl do rukou bývalých nacistů. Helena přitom prochází proměnou z vypočítavé zlodějky cenností, pracující na zakázku, v někoho, jehož konání se začne řídit mravním principem.
Motiv cestování v čase je tu využit nejen jako nástroj k přepsání historie, ale i k ohledávání vlastní historie Indiana Jonese a historie celé této série, k níž se tu nostalgicky odkazuje. Její součástí je i postava Marion, jejíž výskyt se tu stává součástí vícestupňového natahovaného finále, obsahující i jeden hodně divoký zvrat, který by mohl vyřešit odchod Indyho z této série.
Nakonec se ale tvůrci vydají bezpečnějším směrem, což je příznačná charakteristika pro celý film. James Mangold neposouvá sérii nějakým novým směrem, ale spíš se snaží o fúzi toho, co fungovalo v předchozích dílech. Tomu jeho chybí větší osobitost, ale stále je to zábavný dobrodružný film s vrstevnatými akčními pasážemi a neselhávajícím Harrisonem Fordem, který se důstojně loučí s touto ikonickou rolí. Byť v počinu, který je tak trochu nastavovaný.
Indiana Jones a nástroj osudu
- Žánr: dobrodružný
- Původní název: Indiana Jones and the Dial of Destiny
- www.lucasfilm.com/productions/indiana-jones-and-the-dial-of-destiny/
- USA, 2023
- Scénář: James Mangold, David Koepp, Jez Butterworth, John-Henry Butterworth
- Režie: James Mangold
- Hrají: Harrison Ford, Phoebe Waller-Bridge, Mads Mikkelsen, Boyd Holbrook, Antonio Banderas, Toby Jones, John Rhys-Davies, Thomas Kretschmann, Shaunette Renée Wilson, Karen Allen
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 29. 06. 2023