Plusy
- Silné téma a pro režisérku adekvátní forma jeho podání
Minusy
- Trochu strohý a odtažitý záznam investigace
Kauze, která otřásla nejen Hollywoodem, ale celou společností, se věnuje novinářské drama, mapující práci investigativních novinářek deníku The New York Times při odhalení predátorského chování vlivného producenta Harveyho Weinsteina.
Prolomení mlčení
To, o čem se léta šuškalo v zákulisí filmového byznysu, tyto reportérky, spolu s Ronanem Farrowem v New Yorkeru, pomohly zdokumentovat. Přispěly tak k vyšetřování a odsouzení Weinsteina k 23 letům vězení za trestné činy sexuálního charakteru. Jejich investigativní práce na tomto případu podnítila nebo stála u zrodu kampaně #MeToo, jež pomohla změnit pohled na sexuální útlak i fungování vztahů na pracovištích.
Jejich článek vyšel 5. října 2017 a film nám s dokumentární pečlivostí přibližuje, jak se dobraly k faktům, jež obsahoval a především k první oběti, která byla ochotná vystoupit z anonymity a o své traumatizující zkušenosti s chováním Weinsteina mluvit. Obě novinářky si byly vědomy, že toto svědectví o sexuálním obtěžování a násilí má šanci prolomit hráz a ty další se na něj budou nabalovat jako sněhová koule, což se i stalo.
V roce 2019 Megan Twohey (Carey Mulligan) a Jodi Kantor (Zoe Kazan) o své investigativní práci vydaly knihu She Said, k níž ještě před jejím vydáním koupila práva produkční společnosti Plan B, patřící Bradu Pittovi. On sám byl jako partner nejprve Gwyneth Paltrow a poté Angeliny Jolie o Weinsteinově predátorském jednání zpraven, přesto s ním dál pokračoval ve spolupráci. Někteří proto jeho účast na tomto filmu vnímají jako pokryteckou.
Weinsteinův právnický tým se snažil odložit soudní proces s ním s poukazem na to, že film jej vykresluje v negativním světle, což by údajně mohlo ovlivnit porotu, ale tento tah mu nevyšel. Postava Wensteina se přitom ve filmu objevuje až v závěru a je zabíraná jen zezadu, bez toho, aby jí bylo vidět do tváře. Nad celým příběhem se ale vznáší jako temná síla, využívající své moci, postavení a právního mechanismu k umlčení nebo zastrašení jeho obětí.
Bez umělého dramatizování
Tvůrčí tým, který o těchto obětech i novinářkách, které je přiměly mluvit, vypovídá, je vesměs ženský. Scénář si vzala na starosti Rebecca Lenkiewicz, která se podílela na oscarové polské Idě nebo slovenských Služebnících. Kameru Natasha Braier a režii německá herečka a režisérka Maria Schrader, která zaujala sci-fi romancí Miluj svého robota a na Netflixu mini sérií Neortodoxní.
Ve svém prvním hollywoodském filmu Schrader ukazuje, že si umí vybrat silné téma a zvolit k němu adekvátní formu. V tomto případě procedurálního, civilního novinářského dramatu, které se snaží přiblížit drobnou novinářskou práci při skládání střípků celého případu i jejich ověřování.
Reportérky objíždějí desítky lidí, jednají s nimi, získávají si jejich důvěru, bojují s jejich strachem nebo neochotou mluvit. Režisérka toto pátrání přibližuje až dokumentaristickým stylem, který je u tohoto snímku možné vnímat jako přednost i slabinu. Výhodu má ve své autenticitě, zároveň ale tím, jak se vzdává umělého dramatizování třeba v osobním zázemí novinářek, může působit trochu stroze.
Tvůrčí tým ale nechce ústřední téma rozmělňovat a hledat konflikty někde, kde nejsou. Obě reportérky mají příkladné rodinné zázemí, partneři je v jejich práci podporují a chápou její důležitost. Podobné je to s vedením redakce.
Jak se cítí oběť
Dokumentární prvky, jako archivní nahrávky nebo záběry, používá režisérka při rekonstrukci výpovědí obětí sexuálního obtěžování nebo napadení. Pak stačí k jízdě hotelovými chodbami dodat skutečný hlas modelky, na níž Weinstein zaútočil, abyste si udělali obrázek o této situaci a jeho chování. Své k němu řekne i Ashley Judd, která tu hraje sebe sama, nebo Gwyneth Paltrow prostřednictví hlasové výpovědi.
Trojici zneužívaných asistentek ztvárňují herečky Jennifer Ehle, Samantha Morton a Angela Yeoh, přičemž v pečlivě zrekonstruovaných debatách s nimi se zrcadlí obecný model toho, jak se tyto oběti ve vztahu k sexuálním predátorům cítí. Bojí se, že když půjdou s pravdou ven, tak v tom zůstanou samy, navíc vystavené pozornosti okolí i médií, které začnou jejich svědectví bulvarizovat, případně zpochybňovat v motivacích, s nimiž ho učinily.
To motivace obou novinářek, které se do případu pustily, jsou zřejmé nejen z hlediska profesního, ale i toho osobního. Jako mladé maminky chtějí lepší budoucnost pro své dcery, Megan Twohey, která před prezidentskými volbami zveřejnila příběhy několika žen, obtěžovaných Donaldem Trumpem, se obtížně vyrovnává s tím, že právě on byl zvolen do prezidentského úřadu. A tím bylo toto sexistické chování ze strany jeho voličů legitimizováno.
Její mladší kolegyně Jodi Kantor jí znovu vtáhne do hry, když se k ní dostanou informace o sexuálním napadení herečky Rose McGowan Weinsteinem. Postupně během několika měsíců se snaží získat výpovědi dalších jeho obětí, kterým zaplatil při mimosoudním vyrovnání za jejich mlčenlivost. Odhalení těchto praktik se pak stává katalyzátorem hnutí #MeToo.
Oproti filmům Všichni prezidentovi muži nebo Spotlight, k nimž se režisérka hlásí, ten její není možná tak divácky vděčný, což je dáno už charakterem samotné investigace, v níž jde o prolomení strachu žen veřejně a na jméno mluvit o zneužívání moci ze strany Weinsteina vůči nim.
Uměřená režie i kamera, která se na sebe nesnaží poutat pozornost, stejně jako herecké výkony, slouží především ústřednímu tématu, jímž je zachycení mravenčí novinářské práce, která nakonec vedla k výsledku, jenž v dobrém slova smyslu změnil svět a vnímání toho, co je přípustné a co ne.
Když promluvila
- Žánr: novinářské drama
- Původní název: She Said
- www.shesaidmovie.com/
- USA, 2022
- Scénář: Rebecca Lenkiewicz
- Režie: Maria Schrader
- Hrají: Carey Mulligan, Zoe Kazan, Wesley Holloway, Tom Pelphrey, Samantha Morton, Jennifer Ehle, Patricia Clarkson, Andre Braugher
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 01. 12. 2022