Herecké výkony Bradleyho Coopera a Carey Mulligan
Stylistická evokace měnící se doby prostřednictvím kinematografie
Režisér až příliš opatrně našlapuje kolem problematických stránek Bernsteinovy osobnosti
7 /10
Má čtyři nominace na Zlaté glóby a Americký film institut ho zařadil mezi deset nejlepších filmů roku. Světovou premiéru si odbyl v září na benátském festivalu, do kin se v omezeném počtu dostal na konci listopadu. A o měsíc později se objevil v nabídce streamovací platformy Netflix jako její oscarové želízko v ohni.
Fyzické vtělení
Maestro je druhým celovečerním počinem herce, scenáristy, režiséra a producenta Bradleyho Coopera, který se na něm ve všech těchto čtyřech profesních polohách podílel. Se scénářem mu pomohl Josh Singer (Spotlight, První člověk), s produkcí Martin Scorsese a Steven Spielberg, který měl původně zájem tento projekt režírovat. Když ale údajně viděl, jak si Cooper před pěti lety poradil s hudebním snímkem Zrodila se hvězda, konkrétně s provedením písně Shallow, naznal, že pro něj bude tím pravým.
Pro Coopera jde o osobní projekt, na šestiminutovou scénu dirigování Londýnského symfonického orchestru v katedrále v Ely trénoval šest let. Dirigenta, skladatele, klavíristu, pedagoga a popularizátora vážné hudby Leonarda Bernsteina má dokonale odpozorovaného a nastudovaného a za pomocí propracované masky se do něj vtěluje. Svým zjevem, projevem a gesty tedy určitě.
Jeho zjev, konkrétně protetický nos, po zveřejnění fotek z natáčení, vzbudil jistou nelibost v některých židovských kruzích, že podporuje antisemitské předsudky. Tato kritika se ale po zhlédnutí filmu ukázala jako zcela bezpředmětná a Coopera se v tomto ohledu zastaly i Bernsteinovy děti.
Opatrné hledání klíče k jeho osobnosti
Jestliže vnější nápodoba Bernsteina dopadla více než dobře, s vnitřní interpretací jeho osobnosti si Bradley Cooper neví až tolik rady. Nevím, zda z úcty k této hudební ikoně nebo proto, že k ní úplně nenašel klíč. Hned v úvodu filmu je zmíněna Bernsteinova věta, že „umělecké dílo neodpovídá na otázky, ale vyvolává je. A že jeho pravá podstata tkví v napětí mezi rozporuplnými odpověďmi.
Bernsteinova biografie ale ani neprovokuje otázkami, ani nepřináší protichůdné odpovědi ve snaze postihnout jeho osobnost. Vidíme energického, tvůrčího muže, kterému když jeho žena během vypjaté hádky vyčítá, že je nespolehlivý, sobecký, zmítaný depresemi a vnitřní zlobou, nenacházíme ve filmovém vyprávění moc opěrných bodů jak se s některými z těchto tvrzení ztotožnit. Třeba těmi o jeho sebe nenávisti. Ano, je možná neurotický, o své ztrápenosti mluví, ale nejsou ukázány její kořeny nebo důvody.
Leonard Bernstein je tu ukázán jako všestranný umělec, rozkročený mezi světem vážné a populární hudby. Eklektický i syntetický, vzpírající se škatulkám, který si chce vyzkoušet vše, co mu svět hudby a její propagace nabízí.
Mnoho let byl šéfdirigentem a hudebním ředitelem Newyorské filharmonie a poté až do své smrti hostoval u významných orchestrů a operních domů. Je autorem hudby ke slavné West Side Story, v níž muzikálovou formu pozvedl na vysokou úroveň. Ale i symfonií a hudebně divadelní Mše. Televizní diváky prostřednictvím svých pořadů přivedl k zájmu o vážnou hudbu, komponoval i pro film a divadlo.
Tolerantní přizpůsobení se
Film sleduje jeho profesionální dráhu napříč čtyřmi dekádami, od čtyřicátých let do těch osmdesátých. Vzestup jeho kariéry se datuje k listopadu roku 1943, kdy jako jeho asistent zaskočil za nemocného dirigenta Bruna Waltera u Newyorské filharmonie.
Souběžně s touto profesní linií se odvíjí i ta soukromá, na niž režisér klade stěžejní důraz. Bernstein se seznamuje s původem kostarickou divadelní a televizní herečkou Felicií Montealegre (Carey Mulligan), která se stane jeho manželkou, s níž má tři děti. Jejich vztah je prostoupený láskou, úctou a ze strany Felicie obdivem k talentu jejího muže, ale i velkou tolerancí.
Věděla, že Bernstein je bisexuál a tolerovala jeho mimomanželské zálety s muži. Tedy do míry, než začaly nahlodávat jejich soudržnost a status veřejně známých osob. V časech, kdy Leonard trávil víc času mimo domov, na různých večírcích s alkoholem a jinými návykovými látkami. Otázka jeho nejstarší dcery Jamie (Maya Hawke), co je pravdy na šuškandě o jeho aférách a jeho vyhýbavá odpověď tuto krizi jen prohloubí.
Na základě rozporů v jeho soukromém životě by šly klást ty otázky, o nichž je řeč v úvodním mottu. Bernsteinova bisexualita je tu ale brána jako součást nekonvenčního umělce, jíž se jeho žena tolerantně přizpůsobuje, i když jí to vnitřně užírá a bolí. Její vnitřní vyhoření z tohoto stavu posléze přebíjí fatální zpráva, která dá jejich vztahu novou hloubku.
Procházka dějinami kinematografie
Otázek, vyvolávajících rozporuplné odpovědi, se nedočkáme a stejně tak chybí zasazení Bernsteina do dobového kontextu. Jak ho vnímal a jak se na něm podepisoval. Scénář se tak moc soustředí na jeho soukromý a profesní život, že vynechává jeho reakci na dějinné události od druhé světové války až po skoro pád železné opony.
Režisér měnící se dobový kolorit evokuje jinou formou a to tou filmovou. Neprocházíme tak dějinami, ale dějinami kinematografie. Stylistická evokace daného období kopíruje hollywoodské žánry, postupy a formáty. Černobílý obraz v ořezu střídá širokoúhlý barevný, muzikál melodrama.
Kamera Matthewa Libatiqueho, který s Cooperem spolupracoval už na jeho režijním debutu, pracuje s dlouhými záběry i jednozáběrovými průlety napříč různými prostředími, v nichž se záběry ze soukromí propojují s veřejným vystupováním.
Barevný obraz jako ten rámcující, v němž probíhá natáčení televizního rozhovoru zestárlého Bernsteina, nás vrací do černobílých čtyřicátých a padesátých let i vzpomínek na vztah s Felicií. Je to ale právě vizuální a technická stránka, která působí výrazněji než postihnutí jednoho komplikovaného manželského soužití.
Režisérovi se nedaří moc odpovědět ani na otázku, kým byl vlastně Leonard Bernstein. Dostává se mu mnohem méně pod kůži než Todd Field dirigentce v podání Cate Blanchett ve fiktivním portrétu predátorského chování v dramatu Tár.
Bradley Cooper se zastavuje tam, kde mohl jít do mnohem znepokojivějších poloh. Daří se mu představit konflikt a z něho vyplývající krizi, ale už ne tolik to, jak moc se podepsal na jeho aktérech i jak ho byli schopni reflektovat. Ambiciózní biografická látka v jeho rukách tak spíš líbivě dojímá, než že by přinesla skutečně silnou katarzi.
Maestro
- Žánr: životopisné drama
- Původní název: Maestro
- www.netflix.com/cz/title/81171868
- USA, 2023
- Scénář: Bradley Cooper, Josh Singer
- Režie: Bradley Cooper
- Hrají: Bradley Cooper, Carey Mulligan, Matt Bomer, Maya Hawke, Miriam Shor, Sarah Silverman, Michael Urie, Alexa Swinton
- Distribuce: Netflix
- Distribuční premiéra v ČR: 20. 12. 2023
Netflix je populární streamovací videoslužba. Kromě filmů, seriálů a dokumentů, které nakupuje, produkuje i svůj vlastní obsah. Nechybí ani mnoho populárních českých filmů, velká část zahraniční produkce obsahuje české titulky, některé tituly mají i český dabing.