Téma filmu, herecké výkony, znepokojivá atmosféra, práce se zvukem
Režisér se v druhé polovině vyprávění utápí v záplavě symbolických obrazů na úkor dějovosti
7 /10
V posledních letech se objevila díla tvůrců, kteří hororový žánr povyšují na mnohem vyšší úroveň tím, jak ho používají ke komentáři společenských nebo osobních témat. Z režijních jmen progresivních tvůrců jako Jordan Peele (Uteč), Robert Eggers (Maják) a Ari Aster (Slunovrat) má novinka scenáristy a režiséra Alexe Garlanda blíže k druhým dvěma jmenovaným, s nimiž sdílí i stejnou produkční a distribuční společnost A24.
U ní už natočil tento ceněný scenárista filmů Dannyho Boylea 28 dní poté a Sunshine svůj režijní debut, sofistikovanou sci-fi Ex Machina.Tomuto žánru, jen ve velkorysejší produkci, zůstal věrný i ve svém druhém počinu Annihilation, aby v tom třetím a opět komornějším zamířil do vod hororových podobenství.
Negativní vzorce chování
Film s názvem Muži je vyprávěn z perspektivy ženy, která se alegorickým způsobem snaží zprostředkovat svou zkušenost se slabošskými či rovnou destruktivními projevy mužství. Otevírá přitom množství témat, spojených s projevy chování, které označujeme termíny toxická maskulinita, misogynie nebo šovinismus. S průvodními znaky těchto jevů jako násilí na ženách.
Muži tu plní funkci symbolických hororových monster, jejichž komplexy, nejistoty a závislosti se mohou stát pro ženy za jistých okolností nebezpečné. Traumatizovaná, truchlící hrdinka Harper (Jessie Buckley) je vnímá jako kolektivní hrozbu, což je ještě zdůrazněno tím, že všechny muže ve vsi, kam přijíždí na zrekonstruované starobylé sídlo na dovolenou, hraje v různých podobách Rory Kinnear.
Kromě nemístně vtipkujícího správce domu, který si pronajala, tu ztvárňuje i flegmatického policistu, zvrhlého vikáře, hospodského, drzého teenagera nebo nahého „zeleného muže“, který ji obtěžuje v zahradě domu. Kinnear je odlišil nejen za pomocí kostýmů, paruk a masek, ale i rozdílné dikce a řeči těla. To, že je hraje jeden protagonista, si možná ze začátku nevšimnete, ale postupně nabývá jejich vizuální podoba na zřetelnosti.
Jde o jakési mužské archetypy, které symbolizují negativní vzorce chování mužů k ženám jako manipulace, nátlak, snaha o jejich kontrolu nebo podřízení. Z tohoto pohledu není náhodné, že se tu objevují zástupci institucí jako církev nebo policie, u nichž hrdinka očekává empatii či zastání, ale nedostává se jí od nich.
Přelévání hororových subžánrů
Zároveň Garland ve svém autorském projektu ukazuje, jak se na tomto toxickém chování mužů vůči ženám podepsala výchova, tradice nebo přehnaná očekávání, která jsou na ně kladena. A že ženy jako dárkyně a udržovatelky života jsou nadány mocí, kterou muži nevládnou, z čehož může pramenit napětí mezi nimi.
K této interpretaci svádí nejen odkazy k pohanskému symbolu plodnosti, biblickému utrhnutí jablka ze stromu poznání, ale především pak závěrečný akt porodní tělesné mutace, jak vystřižené z body hororu Davida Cronenberga. Tato scéna podtrhává motivy a témata filmu a zrcadlí jeho žánrový přeliv z folkového hororu do toho symbolického či metaforického.
Hrdinka přijíždí do bukolického prostředí, kde ji v rozlehlém domě obklopuje jen příroda. Jak prostředí domu, tak procházky po okolí, zesilují dojem její izolace, útěku před něčím, jehož podstata se v červeně tónovaných flashbacích postupně vyjevuje a doplňuje. Pak začneme vnímat, že ji nejprve zdálky a poté zblízka začne někdo sledovat a očekáváme konfrontaci s tímto vetřelcem.
Pokračování noční můry
Garlandovi se daří v první polovině vyprávění velmi dobře navodit znepokojivou atmosféru, aniž by si musel vypomáhat prvoplánovými lekačkami. Stačí se napojit na vnitřní rozpoložení Harper, k čemuž používá třeba působivou proměnu ozvěny jejího hlasu v éterický chorál. Práce s možnostmi zvukového designu a ruchy, ve spojení s kamerovými kompozicemi, vrůstající paranoiu z charakteru neznámého ohrožení umocňují.
S návštěvou kostela a kamenným reliéfem v něm přítomným začne ale vyprávění nabírat víc alegorický ráz, s širokou paletou intepretace jednotlivých scén, které se vztahují k ústřednímu tématu toxického, nenávistného chování k ženám. Nahý muž se čím dál víc mění do podoby tohoto reliéfu a i ostatní mužské postavy se hrdinku snaží přesvědčit, že trauma, s nímž se snaží vyrovnat, si vlastně zavinila sama. Noční můra, již zažila v Londýně se svým manželem, tak na venkově pokračuje jen v jiné podobě.
Jessie Buckley věrohodně zvládá proměnu ženy, obviňující se za tragické vyústění nešťastného vztahu, ve vnitřně mnohem svobodnější bytost, oproštěnou od démonů, jimiž si prošla. Démonickým prvkem se tu stává hluboce zakořeněná toxicita mužského chování k ženám, již film tématizuje. Činí tak symbolickým, provokujícím způsobem, kterým se režisér snaží vybudit diváky k reakci na toto téma i způsob jeho podání.
Men
- Žánr: hororové podobenství
- Původní název: Men
- www.a24films.com/films/men
- USA, 2022
- Scénář: Alex Garland
- Režie: Alex Garland
- Hrají: Jessie Buckley, Rory Kinnear, Paapa Essiedu, Gayle Rankin, Sonoja Mizuno, Sarah Twomey, Zak Rothera-Oxley
- Distribuce: Aerofilms
- Distribuční premiéra v ČR: 28. 07. 2022