Recenze filmu On se bojí. Existenciální horor Ariho Astera, který nás zavádí do hlubin komplikovaného vztahu matky a syna

Recenze filmu On se bojí. Existenciální horor Ariho Astera, který nás zavádí do hlubin komplikovaného vztahu matky a syna

Plusy
Symbolistní vykreslení vztahu matky a syna
Minusy
Předchozí Slunovrat působil soudržněji
7  /10

Produkční a distribuční společnost A24 si oscarovým úspěchem Všechno, všude, najednou potvrdila, že jejich sázka na neotřelé projekty nese své ovoce. Neváhala proto uvolnit dosud nejvyšší rozpočet, 35 milionů dolarů, na novinku scenáristy a režiséra Ariho Astera, která se ze své podstaty vzpírá masivnějšímu diváckému přijetí. 

Neschopnost žít

Nepovede se jí tak určitě zopakovat komerční úspěch Asterova debutu Děsivé dědictví, ani nadšené kritické přijetí jeho druhého počinu, hororové metafory rozpadu partnerských vztahů Slunovrat. On se bojí je přitom režisérovým nejambicióznějším snímkem, který se zároveň nejvíce vzdaluje hororové škatulce těch předchozích dvou. Už v nich bylo zřejmé, že hororový žánr používá Aster pouze jako půdorys pro mnohem komplikovanější výpovědi, sahající do oblasti psychologického zkoumání nitra jedince. 

V novém filmu hororové prvky používá k navození úzkostného stavu hlavního hrdiny, který zažívá horor existenciální, pramenící z jeho neschopnosti žít. Beau Wassermann (Joaquin Phoenix) se bojí vnějšího i svého vlastního vnitřního světa, který se tu zpřítomňuje do podoby bdělé noční můry, jejíž krajinou spolu s ním putujeme. 

Film tak dostává podobu surrealistické odyssey s psychoanalytickým pozadím, v níž stěžejní roli hrají traumata, strachy a úzkosti hlavní postavy. Pohyb Beaua vyprávěním se odehrává v meziprostoru jeho podvědomí, do něhož zasahují události vnějšího světa, které se v něm zpětně promítají. 

Vnitřní odyssea

Beau přebývá v nehostinné bytovce ve čtvrti, kde si násilí podává ruku s šílenstvím. Je to ale její skutečný obraz, nebo je to jen sugesce jeho úzkostlivé mysli? Sezení u terapeuta napoví, kde se nachází prapůvod jeho nejistot. Ve vztahu s dominantní matkou, již má jet navštívit. Místo toho se ale po zavolání na její číslo dozví, že tragicky zemřela. V šoku vyběhne z domu, kde ho srazí nákladní auto. 

Ari Aster tu rozvíjí námět svého sedmiminutového krátkometrážního filmu Beau z roku 2011. V něm se neurotický muž chystá na návštěvu své matky, přičemž krádež klíčů od jeho bytu během příprav na ni v něm vzbudí podezření, že mu někdo nebo něco usiluje o život.

27ba81cb-3d49-4dbd-8ffb-ca2515c022eb

Rozvedení tohoto nápadu tvoří úvodní ze čtyř kapitol tříhodinového snímku, který sám autor kvůli charakteru vnitřní odyssey sebeironicky označuje za židovského Pána prstenů. V další kapitole se s Beauem ocitáme v rodině, která se o něj stará po úrazu. Sama ztratila syna, což traumaticky doléhá na její členy. 

Poté v lesním společenství, kde kočovná divadelní společnost inscenuje představení, které hamletovským způsobem zrcadlí události Beauova vlastního života, včetně jeho alternativní verze, kde by došel rodinného naplnění. Tato pasáž má animovanou podobu a ukazuje Beaua jiného než v realitě jeho bytí. Rozhodného, ochotného se poprat se s výzvami, včetně těch nepříznivých, které před něj osud klade. 

Komplikovaný vztah s matkou

Ne svázaného strachy a pocity viny v důsledku výchovy jeho matky (Patti LuPone), která si takto nad ním po celou dobu jeho života udržovala kontrolu. Beau je na ní fixovaný, ale současně se vzpírá jejímu emočnímu vydírání. To ona mu vštěpila strach z milování se ženou, když mu řekla, že právě při něm zemřel jeho otec. 

V jeho životě nepřítomná figura, do jejíž role se sám stylizuje v příběhu v příběhu terapeutického divadelního představení. Vzpomínky na formativní momenty z jeho dospívání a události, u nichž je přehozena souslednost příčin a následků, se stávají součásti narativní struktury, která spěje ke konfrontaci s matčiným odkazem.

Matka, která mu dala život, byla na začátku jeho cesty a pak ji celou dobu ovlivňovala tak, že v ní nenašel místo pro jeho naplnění. V jejich vztahu se mísí láska s nenávistí, závislost s odtažitostí, sebeobviňování s voláním po odpovědnosti, úzkost s touhou po odplatě. 

Režisér mění prostředí, stylizaci i estetiku vyprávění, aby postihl komplikovanost takového vztahu. S nadějemi i zklamáními, výčitkami i ponižováním, komunikačními vzorci, zděděnými po předcích. Vzdáním se kauzality reálného světa a napojením se na ten vnitřní, tvořený naším podvědomím, vybízí diváka k interpretační hře s významy a symboly, kterými takový vztah definuje. 

Tísnivá atmosféra

Intenzitu ponoru do něj zesiluje prostředky jako je zvuková stopa s disonantními ruchy, scénografie prostoru nebo hypnotická kamera s dlouhými záběry. A samozřejmě hereckým výkonem Joaquina Phoenixe, který i bez práce maskérů dovede velmi věrohodně zpřítomnit, jak se jeho postava hroutí do sebe. 

Tísnivé atmosféry je dosaženo ponorem do jeho nitra, podobně jako v Kaufmanově existenciálním hororu Asi to ukončím, s nímž má společnou i onu objektivizaci strachů a traumat, blízkých naší vlastní zkušenosti. Kromě Kaufmana nebo Lynche vás napadne i blízkost s filmy jako matka! nebo Men pro jejich symbolistní charakter. 

Závěrečný epilog s kafkovským soudem podtrhuje absurdní ráz této existenciální podívané, která v sobě zahrnuje i thrillerové nebo černohumorné groteskní prvky. Je na ní poznat, že režisér dostal velkou míru tvůrčí svobody v tom jak ji pojmout. Tříhodinovou délku využil k tomu, aby nás nejprve vytrhnul z reálného světa a poté ponořil do toho imaginárního, který ale vychází z našeho podvědomí.

Odyssea, připomínající terapeutické sezení, sice nemá tak soudržný tvar jako předchozí Slunovrat, ani surrealistickou imaginativnost třeba Buñuelových filmů, ale i tak je třeba ocenit, jak si jde režisér i nadále za naplněním svých vizí bez ohledů na komerční zřetel. 

On se bojí

  • Žánr: existenciální horor
  • Původní název: Beau Is Afraid
  • www.a24films.com/films/beau-is-afraid
  • USA / Kanada, 2023
  • Scénář: Ari Aster
  • Režie: Ari Aster
  • Hrají: Joaquin Phoenix, Patti LuPone, Amy Ryan, Nathan Lane, Kylie Rogers, Denis Ménochet, Parker Posey, Zoe Lister Jones, Armen Nahapetian 
  • Distribuce: Aerofilms
  • Distribuční premiéra v ČR: 20. 04. 2023

Určitě si přečtěte

Články odjinud