Letos uplyne 40 let od chvíle, kdy na plátna vtrhl první Policajt v Beverly Hills (Beverly Hills Cop), představil světu novou hollywoodskou hvězdu Eddieho Murphyho a razantně proměnil žánr akčních komedií. A taky letos uběhlo 30 let od třetího dílu, na který by všichni rádi zapomněli.
I přes tato neuvěřitelně vzdálená čísla se ale ukecaný Axel Foley vrací s dlouho připravovaným čtvrtým dílem pojmenovaným Policajt v Beverly Hills: Axel F (Beverly Hills Cop: Axel F). A dobrá zpráva je, že Axel Foley v Murphyho podání ještě neztratil nic ze své pověstné jiskry.
O čtvrtém filmu se přitom spekulovalo tak dlouho, až už mnozí ani nečekali, že někdy vznikne. Jednu dobu to dokonce vypadalo, že se místo sequelu dočkáme seriálu, v němž štafetu od Axela převezme jeho syn. Ze všech možných nápadů nakonec sešlo, Murphyho ovšem touha vrátit se do kůže Foleyho a napravit sérii reputaci po nepovedené třetí štaci nepřešla, a tak se nakonec přeci jen dočkal.
Po franšíze samozřejmě skočil hladový Netflix, jenž svou často sériovou a rutinní výrobou titulů jistotu nebudí, což se dá ostatně říci i o angažování režijního debutanta Marka Molloye. Comeback Axela Foleyho je však přeci jen důstojnější, než se zprvu čekalo.
Staré známé prvky na svém místě
Axel si totiž moc nedokáže připustit, že stárne, čemuž se při pohledu na energického a vitálního Murphyho ani nedivíme, a blbne pořád stejně jako zamlada. Policejní vyšetřování si vede po svém, na předpisy moc nedá a jeho nadřízení jsou z něj nešťastní. A budou z něj nešťastní i v Beverly Hills. Zde se totiž dostane do potíží jeho dcera, která s Foleym ovšem už léta nemluví, a starý známý Billy. Oba vyšetřují případ okolo údajného vraha policisty. Kvůli tomu je však dceři vyhrožováno smrtí a Billy beze stopy zmizí. Axel je tedy zpátky ve slunných ulicích, aby ochránil svého potomka a zachránil starého kamaráda.
Už od počátku je zcela evidentní, že se tvůrci rozhodně nepokoušejí dát sérii moderní kabátek či ji výrazně posunout dopředu. Naopak, i když se příběh odehrává v současnosti, tak značka neztratila svůj typický osmdesátkový feeling, jenž vytváří např. povedený soundtrack i povědomé záběry na staré dobré Beverly Hills, které přeci jen prošlo jistou proměnou. Tvůrci se sice snaží trochu pracovat i s kontrastem, když je policejní veterán konfrontován s moderními postupy a výstřelky, stále ale film v jádru zůstává nostalgickou blbinou, která hezky pracuje se svým odkazem či narážkami na minulé díly (sympatické rýpnutí do nepovedené trojky potěší) a vykouzlí fanouškovi úsměv na rtech.
Tahoun Eddie Murphy
A to hlavně proto, že film vlastně docela pěkně šlape. Diváka naštěstí nebaví jen nostalgická retro atmosféra a známé tváře, ale zejména stále funkční Axelovy hlášky a jeho nevymáchaná pusa, které to pořád mele jako za starých časů. K těmto kladům se může přidat i svižné tempo či akce. V té se sice nepředvádí žádné velké zázraky, ale oldschoolové přestřelky, v nichž padne až nečekané množství „headshotů“, šikovně zapadnou do celkové retro stylizace. Hlavně je tu ale Murphy, jenž do ikonické role vklouzl neuvěřitelně rychle a přirozeně, jeho Axel je stále nehorázný sympaťák a je vidět, že si herec užíval každou vteřinu před kamerou. A divák si je bude užívat s ním.
Hlavní hvězda se navíc může opřít o nové parťáka Josepha Gordona-Levitta, s nímž mu to až překvapivě dobře šlape, a dohromady tvoří sehrané a sympatické duo. S kým mu to už tolik nešlape, je bohužel jeho dcera v podání Taylour Paige. Linie okolo sbližování se s odcizenou ratolestí jede podle šablony a profláklých klišé, což by nevadilo, kdyby to scénář využil k budování silného emocionálního pouta a vytěžení několika napínavých či dojemných scén. To se tu ovšem neděje, Paige se s energičností Murphyho úplně nepotkala a jejich vztah nechá diváka chladným.
Tradiční potíže
Policajt v Beverly Hills: Axel F by byl totiž velmi svižnou a odsýpající žánrovkou, kdyby měl tradičních 90 minut. Jenže jsme na Netflixu, kde se kvůli snaze udržet diváka co nejdéle u obrazovky a nastřádat co nejvíce zhlédnutých minut často roztahuje stopáž do nesmyslných délek, což je i případ očekávaného sequelu. Ten má necelé dvě hodiny, a jelikož je příběh až moc jednoduchý, musí se stopáž natáhnout naprosto výplňovými a prázdnými scénami, v nichž se Axel s někým hádá, potká postavu z minulých dílů či dělá zkrátka věci, co nejsou pro příběh vůbec důležité.
Jenže na těchto slovních přestřelkách je často vidět, že to jsou prázdná slova bez pointy, která jen zabíjí čas a Axel je v nich kvůli tomu i malinko otravný. Po dramaturgické stránce se navíc nepodařilo efektivně spojit dohromady všechny zmíněné prvky, a tak je kvůli tomu Axel F poněkud roztříštěným a natahovaným dobrodružstvím.
Je to přitom škoda, protože jinak je Policajt v Beverly Hills 4 hezky nenáročnou a přímočarou jednohubkou, co si na nic nehraje a chce zkrátka instantně pobavit a potěšit nostalgiky. To se filmu nakonec daří. Molloy sice nenatočil nějak žánrově emotivní či strhující dílo, jednotlivé kolonky žánru ale vyplňuje obstojně a ví, jak fanoušky správně zaujmout. Odkazů či vtipných rýpnutí na stáří jednotlivých hrdinů je tu navíc víc než dost a Axel Foley je pořád dost sympatickým hrdinou, jemuž chce divák držet palce i po několika dekádách. Jen to mohlo být celé ještě údernější a kompaktnější.
Nového Policajta v Beverly Hills táhne dolů přepálená stopáž a nefunkční linie s dcerou. Jinak je ovšem tento návrat až překvapivě příjemnou podívanou a poctivou letní jednohubkou, která nepotěší jen nostalgiky. Navíc je hezké vidět, že Eddie Murphy opět někde hraje s chutí a užívá si každou vteřinu. Na jedničku a dvojku se nový díl rozhodně nechytá, fajnovou žánrovku ale doručí.
6 /10
Policajt v Beverly Hills: Axel F
Recenze původně vyšla na webu Kinobox.cz, jejím autorem je Milan Rozšafný
Netflix je populární streamovací videoslužba. Kromě filmů, seriálů a dokumentů, které nakupuje, produkuje i svůj vlastní obsah. Nechybí ani mnoho populárních českých filmů, velká část zahraniční produkce obsahuje české titulky, některé tituly mají i český dabing.