Recenze filmu Renfield. Drákulovská látka, posunutá do terapie toxických vztahů

Studio Universal před devíti lety přišlo s ideou připomínky svých slavných hororových značek v rámci provázaného universa po vzoru Marvelu nebo DC Comics. Negativní přijetí filmů Drákula: Neznámá legenda a Mumie ho ale od konceptu Dark Universe s monstry z jejich portfolia přimělo odstoupit.

Komerční i kritický úspěch psychologického hororu Neviditelný, který se sedmimilionovým rozpočtem na tržbách vydělal dvacetinásobek této částky, studio přiměl k předefinování strategie, spočívající ve výrobě počinů s jejich monstry, jež by ale fungovaly samostatně, nikoliv v rámci nějakého sdíleného universa.

Další Cageova přepjatá kreace

Dalším v řadě je tedy transylvánský hrabě Drákula, nebo přesněji jeho sluha Renfield. V románu Brama Stokera je představen jako psychopatický pacient v sanatoriu, který si pojídáním hmyzu snaží prodloužit život. Ve filmu Francise Forda Coppoly Drákula ho ztvárnil zpěvák Tom Waits, Coppolův synovec Nicolas Cage nyní v nové variaci drákulovského mýtu ztvárňuje samotného upírského pána temnot.

Cage si roli upíra střihnul už v černohumorné hororové komedii Polibek upíra (1988), která podobně jako Renfield v sobě obsahuje i romantickou a psychologickou linku. Nápad obsadit Cage do role Drákuly se nabízela, zvlášť s přihlédnutím k přepjatým žánrovým rolím, do nichž je v posledních letech obsazován.

Z herce, který za drama o alkoholické závislosti Opustit Las Vegas dostal Oscara, se stal matador béčkových podívaných, v nichž předvádí své excentrické kreace. K roli Drákuly se ale jeho maniakální, campově zábavný styl hraní nebo spíš přehrávání hodí.

Téma toxických vztahů

Drákula v jeho podání je totiž egocentrický, megalomanský, manipulativní, predátorský narcis, sužující své blízké. V tomto případě svého submisivního služebníka Renfielda (Nicholas Hoult), který mu obstarává krvavé obětiny. Drákula mu kdysi slíbil moc, sílu, bohatství, nesmrtelnost i přátelství, ale jejich vztah připomíná spíš chování dominantního šéfa ke svému ponižovanému zaměstnanci.

Po přestěhování do New Orleansu po jejich poslední štaci, kde už jim začala být půda hodně horká, se proto Renfield rozhodne z této nerovnoměrné závislosti vymanit. Začne zde navštěvovat svépomocnou terapeutickou skupinu pro oběti toxických vztahů.

Nápad pojmout drákulovskou látku jako vztahovou terapii, kde postavit se svým démonům znamená postavit se svému démonickému sužovateli, na němž se cítí Renfield závislý, je určitě dobrý. Téma toxických až patologických vztahů ve společenské debatě rezonuje a proč ho nezasadit do známého žánrového vyprávěcího schématu.

Neviditelný: psychické týrání jako metafora neviditelného ohrožení [recenze filmu]

Scénář Ryana Ridleyho (animovaný seriál Rick a Morty) na motivy námětu komiksového autora Roberta Kirkmana toto téma pojímá s nadsázkou, za níž ale zůstává prostor k pojmenování charakteru a průvodních znaků takových vztahů.

Jako je například využívání či zneužívání slabých míst toho, kdo se ocitá v podřízené pozici skrze znalost jeho traumat a nedostatečností. Lidé s narcistní poruchou je rádi využívají pro potvrzení své jedinečnosti. Ti závislí na nich se obtížně vymaňují z jejich vlivu, protože jim dopřává pocit potřebnosti.

Terapeutická linka přerůstá v tu kriminální

Scénář tuto vztahovou dynamiku mezi Drákulou a Renfieldem neprokresluje nějak do hloubky, ale využívá ji spíše pro jejich zábavnou interakci. Jak také jinak, když tu Renfield představuje někoho, komu stačí sezobnout pavoučka nebo brouka a z tragikomického otloukánka se změní ve stroj na zabíjení s nadlidskou silou.

Takový, který souboj s mafiány promění v krvavou lázeň, kde utrhané končetiny létají vzduchem a používají se jako nástroj na prošpikování protivníka. Akční scény jsou poměrně brutální a krvavé, jen by nemusely být tak rychle sestříhané na úkor jejich přehlednosti.

Režisér Chris McKay, který má za sebou animák LEGO® Batman film, akční sci-fi Válka zítřka nebo animovaný seriál Robot Chicken, krvavé hororové prvky kombinuje s těmi komediálními a snaží se o psychologický přesah svých postav.

Po úvodu, který je stylovou poctou drákulovskému filmovému originálu s Bélou Lugosim, rozvíjí vztahové pnutí mezi pánem temnot a jeho sluhou, který musí snášet všechny jeho vrtochy a plnit jeho přání. Ukazuje zároveň, jak se je snaží obcházet, aby ulevil svému svědomí.

To ho přivede ke střetu s mafiánskou rodinou, která ovládá město a řídí v něm obchod s drogami. S tou má kvůli smrti otce nevyřízené účty i neúplatná policistka Rebecca (Awkwafina), jejíž zkorumpovaní nadřízení její úsilí o potírání organizovaného zločinu torpédují přeřazením na jinou pozici.

A tak zatímco Renfield uzavře spojenectví, doprovázené romantickým pnutím, s Rebeccou, Drákula se zločinci, jež odkazují k těm prohnilým v Gothamu. Terapeutická vyprávěcí linie přerůstá v tu kriminální, provázenou střety, při nichž krev nejen tryská, ale slouží i jako oživovací tekutina.

Díky skromné stopáži okolo hodiny a půl to celé dobře odsýpá, i když provázání jednotlivých linií vyprávění mohlo být kompaktnější. Obohacení drákulovského mustru o psychologický rozměr toxických vztahů je příjemným osvěžením této látky, krvavé řádění s mafiány ji stáčí do rutinnějších vod.

Renfield

• Žánr: hororová komedie
• Původní název: Renfield
• www.renfieldmovie.com/
• USA, 2023
• Scénář: Ryan Ridley
• Režie: Chris McKay
• Hrají: Nicholas Hoult, Nicolas Cage, Awkwafina, Ben Schwartz, Shohreh Aghdashloo
• Distribuce: CinemArt
• Distribuční premiéra v ČR: 13. 04. 2023