Barvitý a velkolepý svět budoucnosti za pouhých 80 milionů dolarů
Příběh je vyprávěn až příliš zkratkovitě, je doslovný a předvídatelný v tom jak pracuje s vypůjčenými motivy
6 /10
S týdenním odstupem se v našich kinech objevují dvě sci-fi, které trpí podobnými problémy. Jde o díla velmi ambiciózní, která tématizují vztah lidstva k technologiím, jež se mohou obrátit proti němu. Jak Bod obnovy, tak Stvořitel skvěle vypadají z hlediska vizuality a designu světa, který představují, ale pod nablýskaným povrchem ani jeden z nich nenabízí originální příběh či snad hlubší přesah.
Autorský projekt
Stvořitel je původním námětem Garetha Edwardse, režiséra a spoluscenáristy filmu. Všechny čtyři jeho dosavadní filmy operují v žánru sci-fi, přičemž zaujal hned tím prvním. Zakázaná zóna vsadila na pomalé budování napětí, oddalování akce a zatajování podoby chapadlových příšer do poslední možné chvíle. Podobně zacházel i s Godzillou, aby pak v těch správných okamžicích vyniklo epické měřítko, dané majestátností tohoto monstra.
Prvnímu spin-offu ze světa Star Wars Rogue One zas dal podobu syrového válečného dramatu, odkazujícího k válečným konfliktům minulým i současným, ať už šlo o Vietnam nebo Aleppo. Pracoval na něm se scenáristou a režisérem Chrisem Weitzem (Jak na věc, Zlatý kompas), stejně jako v případě jeho novinky.
Jejím prostřednictvím se hlásí k filmům jako Blade Runner, Apokalypsa, Akira, E.T. – Mimozemšťan nebo Baraka. Nalezneme zde ale ozvuky i dalších. Terminátora nebo Ghost in the Shell. Osobně tam cítím velkou spřízněnost i s filmy Neilla Blomkampa District 9 a Elysium, což bylo patrné už v jeho nízkorozpočtové prvotině.
Zbraň s tváří dítěte
Ve světě, který se tu představuje, došlo k atomovému výbuchu v Los Angeles, za jehož původce je označena umělá inteligence, jejíž legalizaci Spojené státy nejprve povolily a poté zakázaly. Teď jsou s ní ve válce, na rozdíl od superstátu Nové Asie, kde vedle sebe mechanické a lidské bytosti koexistují.
USA ale chtějí AI vymýtit a používají k tomu vesmírnou stanici Nomád, která je schopná ji lokalizovat a poté velmi přesně zacílit. Dozví se ale, že i protistrana vyvinula účinnou zbraň v podobě pokročilé AI, která by měla zařídit její vítězství, to znamená zničení lidstva.
Bývalý agent speciálních vojenských jednotek Joshua (John David Washington), který před pěti letech v bojích přišel o těhotnou partnerku a členku odboje Mayu (Gemma Chan), je znovu naverbován, aby spolu s týmem ostatních elitních agentů našel a zneškodnil „Stvořitele“ této záhadné zbraně.
Zjišťuje přitom, že onou strašnou zbraní je robotické dítě, které je schopné ovládat na dálku víceméně jakékoliv elektronické stroje. I když je zvyklý poslouchat příkazy, tak zabít malé dítě s nevinnýma očima, které přirozeně stárne, se mu příčí. A to nejen proto, že by mu mohlo pomoci najít jeho partnerku, která možná žije, jak se dozví.
Pouto, které otevírá oči
Celkem očekávatelně se mezi zarputilým a na těle i duši poznamenaným vojákem a dobrosrdečnou holčičkou, které začne říkat Alphie (Madeleine Yuna Voyles), rozvine citové pouto, které se ukáže být silnější než Joshuova povinnost k systému.
Problematické ale je, že se to děje poměrně překotně, neorganicky, kdy to sbližování nevychází z jejich společné cesty a vzájemného poznávání, ale spíš z trochu klišovitých debat o dobrých a zlých lidech a strojích, které nepřijdou do nebe. Holčička přitom Joshuu navede k trochu jinému vnímání situace, v níž se ocitl a proti komu v ní stojí. Voják tak prochází obdobným vývojem jako Jake Sully v Avatarovi.
Umělá inteligence, metaforicky podáno, tu na sebe bere podobu utlačovaných národů nebo zemí, s nimiž se Spojené státy dostaly na křížku. Paralela k vietnamské válce nebo krokům bushovské administrativy po 11. září se nabízí, stejně jako k roli USA jako světového četníka číslo jedna. Gareth Edwards je k takovému postavení Spojených států zjevně kritický a činí tak prostřednictvím této alegorie, v níž bombový útok na LA slouží Americe jako záminka k posílení vlastní globální dominance.
Přítomnost dítěte jako umělé inteligence, která by mohla být člověku potenciálně nebezpečná, vzbuzuje množství otázek ohledně hranic mezi člověkem a strojem, schopností cítit emoce a dalších, které už jsme viděli v jiných sci-fi filmech.
Stvořitel se drží humanoidního vnímání robotů, ctícího jejich diverzitu, tak jako v případě lidí, o čemž svědčí stylová rozmanitost jednotlivých modelů. Od androidů s lidskými tvářemi a emocemi, jejichž umělý původ prozrazuje až pootočení hlavy s ukázkou toho, co mají místo uší, až po komplet kovové modely.
Podmanivý, atmosférický vizuál
Kyberpunkový svět budoucnosti při relativně skromných rozpočtových nákladech kolem 80 milionů dolarů vypadá barvitě a velkolepě. Tedy tak, jakoby film stál minimálně o 100 milionů víc. Garethu Edwardsovi je třeba přiznat, že když se jeho válečná sci-fi dá do pohybu, tak všechny její jednotlivé propriety (tanky, rakety, roboti, futuristická architektura, lokace v jihovýchodní Asii) hrají ve prospěch celku, který umí být díky nim velmi podmanivý a atmosférický.
Velký podíl na tom mají kameramani Greig Fraser, který s Edwardsem točil už Rogue One, a Oren Soffer, pro něhož jde o první velký projekt. S pomocí kamery FX3, která se přibližuje kvalitám IMAX formátu, vynikne i dění v druhém plánu.
O co je ale Edwards lepší konstruktér epických, ale v rámci žánru stále realistických scén, o to víc pokulhává jako vypravěč. A protože jde o jeho autorský projekt, je třeba výhrady směřovat na jeho hlavu. Příběh je až příliš banální, doslovný, klišovitý, předvídatelný v tom jak pracuje s vypůjčenými motivy. Dějové zvraty působí nahodile, dochází tu k oživování postav, považovaných za mrtvé, zásahům deux ex machina. Klopotnou zkratkovitostí se spěchá k přeplácanému finále, které má být explozivní i dojemné zároveň.
Mnoho vrstevnatost Gareth Edwards také spíš předstírá, než že by jí byl schopen. Když má film titul, odkazující k biblickým konotacím, tak očekáváme nějakou hloubku nebo hru s těmito významy, čehož se nám také nedostává. Politická alegoričnost ve smyslu militantní Amerika versus pacifická Asie také úplně neodpovídá geopolitické realitě. Hezkou skořápku se tak nepodařilo naplnit přesvědčivým obsahem.
Stvořitel
- Žánr: sci-fi
- Původní název: The Creator
- www.20thcenturystudios.com/movies/the-creator
- USA, 2023
- Scénář: Gareth Edwards, Chris Weitz
- Režie: Gareth Edwards
- Hrají: John David Washington, Madeleine Yuna Voyles, Gemma Chan, Allison Janney, Ken Watanabe, Ralph Ineson, Marc Menchaca, Sturgill Simpson
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 28. 09. 2023