Recenze filmu V rytmu srdce. Oscarový vítěz, který sympatickým způsobem nahlíží do světa neslyšících 

Poměrně překvapivým vítězem letošního oscarového klání se stal hřejivý příběh o cestě sedmnáctileté středoškolačky za velkým hudebním snem, který se odehrává na pozadí jejího dospívání v neslyšící rodině. Na Zlatých glóbech film ještě své dvě nominace neproměnil, na Oscarech naopak všechny tři ve vítězství. Nejen v kategorii nejlepší adaptovaný scénář, mužské herecké ve vedlejší roli, ale především té hlavní. 

Úspěch na Sundance odstartoval ten oscarový

Okamžitě se objevily diskuze, a dlužno dodat že oprávněné, o tom, jestli zrovna takto má vypadat oscarový laureát a zda tento není až příliš předvídatelnou a dojímavou limonádou, jíž oscarový punc dodává právě téma neslyšících. 

Ano, to vše je pravda, ale zároveň je třeba V rytmu srdce přiznat kvality, díky nimž snímek loni v lednu zaujal na festivalu Sundance tak, že si odsud odvezl hned čtyři ceny, včetně té divácké. Festivalová porota ho ocenila jako nejlepší film, jeho režisérku Siân Heder, pro kterou jde o druhý titul, a zvláštní cenou i jeho šestičlenné herecké obsazení, čímž dala najevo, kde vězí jeho přednosti. 

Streamovací služba Apple TV+ ho koupila za 25 milionů dolarů právě po premiéře na Sundance a připsala si díky němu první oscarový úspěch, i když nejde o její originální produkci. Originál není ani tento americký film, jde o remake osm let starého francouzského Rodinka Belierových, který proběhl i našimi kiny. 

V základních konturách příběhu mu režisérka a scenáristka Siân Heder zůstala věrná, jen prohloubila jeho sociální rozměr. Oproti francouzské verzi si ale na produkci prosadila, že obsadí do rolí členů neslyšící rodiny herce, kteří se potýkají se stejným sluchovým handicapem. To byla ostatně i podmínka herečky Marlee Matlin, která dostala Oscara za drama Bohem zapomenuté děti se stejným tématem. 

Sázka na herecký ansámbl

To, že si režisérka nenechala vnutit hollywoodské hvězdy a že vsadila zrovna na tuto sestavu, včetně neslyšících herců, přispělo k autentičnosti vyprávění i komediálnímu timingu mnoha scén. Oscarem oceněný Troy Kotsur v roli svérázného otce studentky Ruby totiž předvádí výstupy, za něž by se nemusel stydět profesionální komik či mim. Například když znakovou řečí vysvětluje dceři a jejímu nápadníkovi vhodnost použití kondomu nebo se u lékaře svěřuje se svými problémy. 

Skvělou práci odvádí ale celý herecký ansámbl. Marlee Matlin jako matka Ruby, Daniel Durant jako její bratr, Eugenio Derbez jako učitel ve školním sboru, který objeví její hudební talent a snaží se ho rozvíjet a směřovat směrem výš, nebo Rubyina středoškolská láska Miles (Ferdia Walsh-Peelo), kvůli němuž se vlastně do sboru přihlásila. 

Jde o velmi sehranou sestavu, v níž každý dostane prostor se projevit. Kraluje jí, což je dáno z povahy vyprávění, ale Emilia Jones jako Ruby. Ta nejen dobře zpívá, ale i věrohodně zvládá interakci s neslyšícími členy své filmové rodiny. K čemuž jí dopomohlo, že si v rámci přípravy na tuto roli osvojila znakovou řeč. 

Zpěv jako prostředek porozumění

Od postavení Ruby v rámci rodiny se odvíjí i původní název filmu CODA, což je zkratka pro „Child of deaf adults“ neboli dítě neslyšících rodičů. Kolem Ruby a její snahy nalézt rovnováhu mezi jejími osobními pěveckými ambicemi a pomocí rodině, která se živí rybolovem a pro niž funguje jako komunikační prostředek s vnějším světem slyšících, se odvíjí ústřední zápletka. 

Oscar 2022, přehled vítězných filmů. Duna, Belfast, V rytmu srdce i animované Encanto

Rubyin zpěv, který její nejbližší nemohou slyšet, ale reakci na něj mohou odezírat od těch, ke kterým promlouvá, tu přitom slouží jako hlas porozumění snům jejich dcery nebo sestry. Zpěv je zároveň protiváhou komunikace uvnitř rodiny, která se odehrává v tichu, za pomocí znakové řeči, což režisérka rozvine ve scéně koncertu školního sboru, v němž přepíná mezi jeho vnímáním z perspektivy neslyšící rodiny a ostatního obecenstva. 

Obavy z neporozumění mezi světem slyšících a neslyšících vyjadřuje i matka v osobním rozhovoru s dcerou, když vzpomíná na to, jak se v porodnici dozvěděla, že nebude neslyšící jako ona. Překlenutí těchto obav a stvrzení rodinné sounáležitosti pak nabízí závěrečný pěvecký konkurz, během něhož Ruby znakovými posunky tlumočí svým nejbližším slova písně Joni Mitchell, kterou zpívá. 

Pozitivní ladění

Splétání dvou linií vyprávění, z nichž jedna nám umožnuje nahlédnout do světa hluchoněmých a vzájemné komunikace uvnitř něj a ta druhá sleduje cestu ostýchavé teenagerky, trpící dřívější šikanou spolužáků za svou odlišnost, za naplněním svých snů, dospěje k pozitivnímu vyústění. 

Což u tohoto příběhu vlastně nepřekvapuje, protože celé jeho ladění je pozitivní a předvídatelné. Ruby musí projít několika zkouškami, při nichž volí mezi svými osobními zájmy a vlastní emancipací a odpovědností k rodině, jíž se snaží pomáhat. Žádná z těchto překážek ale není fatální. Když se rodiče s bratrem rozhodnou v obchodě s rybami osamostatnit, velmi záhy se jim začne dařit. Sociální nedosažitelnost studia na prestižní hudební škole se vyřeší příslibem stipendia. A tak dále. 

Režisérka přišla s feel good podívanou, která má předvídatelné zvraty, ale jejíž jistý schematismus příběhu o dospívání se jí daří díky zasazení do prostředí neslyšící rodiny a neslyšícím hercům proměnit ve zdání sympatického civilního realismu. Netlačí přitom příliš na emoce, ale u srdce se vás dotkne. 

V rytmu srdce

• Žánr: coming of age
• Původní název: CODA
• https://tv.apple.com/cz/movie/v-rytmu-srdce/ 
• USA, 2021
• Scénář: Siân Heder
• Režie: Siân Heder
• Hrají: Emilia Jones, Eugenio Derbez, Troy Kotsur, Ferdia Walsh-Peelo, Daniel Durant, Marlee Matlin, Amy Forsyth, Kevin Chapman
• Distribuce: Apple TV+
• Distribuční premiéra v ČR: 13. 08. 2021