Herecké výkony
Kamera, hudba a výprava
Epická rozmáchlost
8 /10
Martin Scorsese je režijní legenda, která v listopadu oslaví své jednaosmdesáté narozeniny. Před čtyřmi lety pod záštitou Netflixu přišel s epickou gangsterkou Irčan, v níž se s herci, kteří ho pomohli definovat, ohlížel za dějinami tohoto žánru v posledním půlstoletí.
Nyní se opět spojil se streamovací platformou a to Apple TV+, která mu spolu se studiem Paramount poskytla štědrý 200 milionový rozpočet na jeho další ambiciózní počin, v němž se vrací ke skutečným událostem z dvacátých let dvacátého století.
Dvě jeho největší hvězdy
Vychází přitom z non-fiction knihy Davida Granna z roku 2017, která u nás vyšla pod názvem Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI. Se spoluscenáristou Ericem Rothem (Forrest Gump, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) ale opouští její strukturu a perspektivu a více než na vyšetřování vražd v Osadže vznikající FBI a následným soudním procesem se zabývá okolnostmi, které k těmto vraždám vedly.
Leonardo DiCaprio měl původně ztvárnit roli Toma Whitea, vyšetřovatele FBI, který přichází do oklahomské indiánské osady sjednat spravedlnost. Z jeho pohledu je i kniha vyprávěna. DiCaprio jako hlavní hvězda a jeden z producentů si ale nakonec vymohl změnu této perspektivy, kdy se vypravěčem stává právě jeho postava Ernesta Burkharta. Přičemž samotnému vyšetřování je věnována až poslední třetina takřka tří a půl hodinového filmu.
Martin Scorsese v něm svádí dohromady dvě největší hvězdy jeho filmů, Roberta De Nira a Leonarda DiCapria. S prvním spolupracuje již podesáté, s jeho následníkem, kterého mu De Niro doporučil po společné práci na dramatu Dospívání po americku, pošesté.
Oba zde v úlohách strýce a jeho synovce ztvárňují jedny z charakterově nejodpudivějších rolí v rámci svých hereckých kariér. I to byl možná důvod, proč studio Paramount nebylo spokojeno s podobou, kudy se scénář vydal. Tvůrci ale chtěli ukázat, z jakých kořenů se rodila novodobá Amerika a jak široce společensky a institucionálně bylo akceptováno to, co se na indiánském území dělo.
Jak se dostat k majetku Indiánů
Film o lidské chamtivosti, krutosti, rasismu a bezpráví vypráví Scorsese jako rozmáchlý epos, plný vražd, intrik, zrádného jednání a neschopnosti nebo neochoty nahlédnout věci tak jak jsou. To se týká i lásky. Vraždy, které se tu dějí, nemají společného jmenovatele v podobě rasové nesnášenlivosti, jako spíš pocitu nadřazenosti a touhy po penězích a moci.
Bílí přistěhovalci se nemůžou smířit s tím, že Osedžům na jejich neúrodné půdě v Oklahomě na sklonku devatenáctého století začala vyvěrat ropa, díky níž se stali nejbohatším etnikem na světě. Jejich majetek je spravován v kmenovém podílnictví a tak bílí vymýšlí různé strategie jak se k němu dostat. Od poručnictví údajně nesprávných Indiánů, přes zištné sňatky s osedžskými ženami a čekání na to, až zemřou, až po úkladné vraždy, jejichž cílem bylo získat pro sebe nebo své potomky dědičná práva na osedžské bohatství.
Vzájemně provázaná síť úřadů, policistů a lékařů zakrývala oči nad systematickým vyhlazováním indiánských rodin a poté i konkurentů v boji o jejich majetek. Až do příchodu federálních agentů, snažících se prověřit, co stojí za sérií zdánlivě nešťastných náhod.
Jako přítel a ochránce Indiánů a místní mecenáš se tváří i William „King“ Hale (Robert De Niro). Umí jejich řeč a čile s nimi kooperuje. Po první světové válce za ním přijíždí její veterán a jeho synovec Ernest Burkhart (Leonardo DiCaprio), který se stane nejprve řidičem a poté manželem inteligentní osedžské dívky Mollie (Lily Gladstone).
Ta nepodléhá přehnaným iluzím o povaze Ernestova zájmu o ní, ale jeho dvoření je jí příjemné a ona si je zas vědomá, že sňatkem s ním získá pro jejich děti lepší postavení ve společnosti. Když ale postupně zemřou její tři sestry i jejich matka a na zdraví začne být coby diabetička ohrožována i ona, vydá se vyhledat pomoc.
Oportunistický hlupáček
Režisér nás velmi zeširoka vtahuje do představeného světa a jeho konfliktů. Nejen toho vnějšího v podobě systému, který dovoloval nebo toleroval takové jednání vůči Indiánům, pouličních pochodů Ku-klux-klanu, ale i toho uvnitř indiánské komunity s jeho zvyklostmi a rituály. Všímá si jak vztahu Mollie a její matky Lizzie, tak toho mezi Mollie a Ernestem i manipulativního jednání Williama vůči jeho synovci i celé komunitě.
Ernest se ukazuje jako ideální nástroj strýcových záměrů v tomto příběhu lásky a vypočítavosti. Je to ambiciózní prosťáček a oportunista, neschopný uvědomit si důsledky svého jednání. Svou ženu možná skutečně miluje, ale to mu nebrání podílet se na skutcích, které vedou k odstraňování osob z jejího nejbližšího okolí a tím potenciálně k ní.
A když už si to možná uvědomí, vždy to může svést na to, že jen poslouchal otcovskou figuru Halea. Režisér tu vytváří paralelu k současnosti a ochotě lidí následovat z vlastní nevědomosti vůdce, kteří jim přímo říkají, že politika nemá mít žádný morální rozměr a důležitý je jen náš osobní zájem. I Ernest je takový. Hlupáček, který si z vlastní ignorace čehokoliv, co přesahuje jeho prospěch, staví hráz, v níž se schovává před následky svých činů.
Jeho navenek sousedsky bodrý strýc je pak chladně kalkulujícím cynikem, který umí využívat jeho touhu po penězích. Mollie je pak pravým opakem těchto opovrženíhodných figur. Důstojná, stoicky klidně snášející všechna příkoří, mateřsky trpělivá.
Škoda jen, že se postavy Indiánů nedočkaly větší individualizace a že i Mollie tu vlastně funguje především jako součást plánu druhých. Jinak ale režisér přistupuje k tématu jejich utrpení velmi citlivě a pietně, což se projevuje nejen natáčením na autentických místech, ale i s potomky tragických obětí.
Vypravěčská suverénnost
Hledání spravedlnosti pro ně pak inscenuje v epilogu jako jistou rozhlasovou true crime za jeho vlastní účasti, kdy doříkává osudy jednajících postav. I tento potutelný způsob, jak se vyrovnat se systémovou nespravedlností, ukazuje, jak kreativním tvůrcem Scorsese je.
Monumentální stopáž za pomocí svých stálých spolupracovníků, jako je střihačka Thelma Schoonmaker, kameraman Rodrigo Prieto nebo v létě zemřelý Robbie Robertson, který v hudebním podkresu kombinuje indiánské motivy s jazzovými, zvládá velmi dobře právě. Scénograf Jack Fisk si vyhrál s exteriéry, evokujícími prolnutí odcházející éry Divokého západu a nastupující industrializace.
A i když sledujeme charaktery, kvůli nimž se v kině asi moc komfortně cítit nebudeme, Scorsese s nimi v tomto žánrovém mixu westernu a gangsterky rozehrává epický příběh, za pomocí něhož se dotýká bolavých míst americké historie a nachází v nich přesah k dnešku. Jeho film přitom dokáže být jak rozmáchlý, tak intimní a především zpracovaný s úctou k těm, jichž se dotýká.
Zabijáci rozkvetlého měsíce
- Žánr: westernová gangsterka
- Původní název: Killers of the Flower Moon
- www.killersoftheflowermoonmovie.com/
- USA, 2023
- Scénář: Eric Roth, Martin Scorsese (předloha David Grann)
- Režie: Martin Scorsese
- Hrají: Leonardo DiCaprio, Robert De Niro, Lily Gladstone, Jesse Plemons, Tantoo Cardinal, John Lithgow, Brendan Fraser, Louis Cancelmi, Tatanka Means
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 19. 10. 2023